Slunce,seno... a dnešní realita

Anotace: Jak jsem navštívila Hoštice a kam se poděla ta krásna idilka z pohodové trilogie?

Přiznejme si, kdo z náš ještě neviděl známou trilogií Slunce seno…. Najde se vůbec někdo takový,komu z nás se nevybavuje nějaká ta zaručená hláška z těchto komedií?!
Vím,že to nejsou žádná hluboká díla u kterých se musí přemýšlet. Proč taky?! Pan Troška netočí pro intelektuální vědce,kteří chtějí rokovat o úrovni našeho živočišného druhu. O tom jak hluboko klesá nebo naopak stoupá naše morálka a zvyšuje se tím naše úroveň.Ten Troškovic kudrnáč si nepotrpí na žádné,“Ó ano,ó ne,ó jistě.“ Mluví jak s oblibou říká,“Jak mu zobák narost“ a píše prostě pro lidi,nezáleží mu na tom,co,kdo, o něm řekne, hlavně,že se to líbí babkám,dědkům,mladým,starým i dítkám,co jsou školou povinná,prostě celému národu!To je pro něho to nejvyšší ocenění,takový „řád práce.“
I já se vždycky s chutí, znovu a znovu podívám.Třeba když mě trápí blbá nálada,nebo mám smutek na duši,nebo jen tak pro zasmání.Netrpělivě čekám až se ozve,“Blaženo,kde si byla?!“Až máma Škopková v podání skvělé herečky Heleny Růžičkové,ubalí Bláže takovou facku,že se složí k zemi.Nebo,“Už zase máme králíka,fuj,zase králíka! Hubu drž a žer,co by za to děti v Somálsku daly!“A Evík,který pálil za živočichářem,no uznejte,nebyl bezstarostně praštěný?! nemůžu si nevzpomenout na jeho velebnost, faráře v bravurním podání pana Kopřivy. Na jeho kolo,deštníček a košíček,na jeho šmírování Blaženy a Venci na jeho „To je Irán a Irák,tady jsme v Itálií!“Na jeho, „Cecílie svolejte sestry…“Na Kelišovou,která se točila hubou ke zdi,aby ho nějak netento…,a která si s oblibou chodila často pro dvě žluté limonády….Na Cecilku a na její vyhlášené,"Velebnosti,vy svítíte!"Na u mě od té doby hojně používané,“Táto,ty si se zul….!“
Prostě Slunce,seno,bych předepsala jako terapií,místo prášků a různých oblbováků
na pocuchané nervy!
Minulou neděli jsem si udělala takový výlet na rozloučenou s prázdninami.Mezi mé zastávky nemohla nepatřit i zastávka v Hošticích,byla jsem zvědavá a plná očekávání,jak si na vlastní oči prohlédnu místa,kde se to všechno odehrávalo.Ale když jsem konečně dojela do cíle,ptala jsem se sama se,“Kde je ta malebná vesnička?!“ Všechno to tam vypadalo tak nějak jinak,kostelík oprýskaný,hřbitůvek maličký,jako dětská prdýlka,u zdi přímo za jeho vraty, když tam člověk vešel,uviděl ledabyle poházený odpad a bohužel ne jen ten hřbitovní. Hroby však byly upravené a trávník pečlivě posekaný, přesně tak jako ve filmových záběrech.Známý jelen byl jako živý,zářil barvami a bylo ho vidět už na dálku.Dál jsem už jen poznávala JZD Šimona Pláničky,pak už jsem si připadala jako ve špatném snu. Statek,kde žila celá rodina Škopkovic i s bláznivou babičkou jsem poznat nemohla,měl nový kabát,ale upřímně řečeno v tom starém mu to slušelo o mnoho víc!Souseda mu dělal nově nahozený penzion,inu doba se mění. Zámeček už jsem viděla jen přes dřevený,tyčkový plot,byla tam cedule SOUKORMÝ MAJETEK.Ten kopec,co na něm s postelí jede paní Kaplanová „plochou dráhu“ a co se zdá být tak strašně dlouhý,měří ve skutečnosti asi padesát metrů,dnešní technika prostě dovede udělat zázraky na počkání.Dál už tam byla jen místní hospůdka s nápisem,který neklamně připomíná časy natáčení.To všechno lemovala nově potažena,asfaltem vonící silnice.
Následoval „Cikánkov“,nic proti rómským spoluobčanům,ale pak už jsem valila své bulvy na zapáchající náves,kterou místo voňavých záhonků zdobily zapáchající kontejnery,kousek nad nimi byla prašná cesta,také soukromá k soukromému objektu,myslela jsem,že se nad tím vším přehnalo tornádo nebo snad zemětřesení,nebo,že by tam bydlela banda čtyřiceti loupežníků?Staveniště bylo proti tomu co jsem viděla,vkusně upravený park!
Na obranu dalších stavení, musím dodat,že za některými to strakatě kvetlo,sem tam se usmíval trpaslík,a nějaký místní soused si potrpěl na cedule. Na plotě mu vysely asi tři nebo čtyři,“PRODÁM SAZENICE-1KS/50KČ,PRODÁM VČELÍ MED,TŘÍBAREVNÉ KOTĚ DARUJI,ZDE ZVONEK.“ Není nad to když si člověk může počíst.:)
Mě by se tam líbilo třeba mini muzeum téhle filmové trilogie,nějaké rekvizity by se určitě našly a zážitků musí mít místní pamětníci víc než dost. Tak proč to nezaznamenat pro další pokolení nebo pro zvědavé návštěvníky?! Nebyla jsem sama,kdo si to tam přijel omrknout. Třeba se časem objeví nějaký nadšenec a slávu Hoštic zase vyloví z rybníka zašlé slávy!Nebo zasáhne černej pes a mrtvej kostelník!:)