Konec začátku

Konec začátku

Dívám se na značku, když tu vidím zatáčku.
Alice se dala na pití.
Válka v Gruzii.
Most se zřítil před vlak další spadne.
Rosenberg má podmínku.

A já, já si jen tak jezdím krajinou.

Poslanci mají prázdniny.
Kornová prodala salón.
Bočanova na mole ve spodním prádle.

A čtu.

Alkohol zkrášluje.
Vody je málo.
Slunce moc svítí.
Nejezte vajíčka.

Sraz na pumpě ve čtvrtek v půl šesté. Vedro k zalknutí. Poslední zúčastněný přijíždí s dvacetiminutovým zpožděním. Je strašné horko. Odjezd těsně před šestou. Motory vrní kilometry ubíhají.
Směr Jižní Čechy.

Jak jen to za mne zvládnou zítra v práci? A co manželka chudák sama na chalupě. Mám vše, dojedu?

V Táboře jsme za chvilku. Rychlost do 180, zatáčky a vesnice ubíráme. Náklony nic moc.

Zeman na Vysočině ve člunu. Ta má kozy.

Bílá čára přerušovaná se jeví při rychlosti nad 190 jako plná.
Krajina se na nás jenom řítí.

Ptáci, mouchy ovádi tu před námi dovádí.
Na štítě pak jejich obrys mnohdy zůstane.

Kemp je téměř pln a tak hledáme ubytování. Pension jak divadlo pompézní včetně kulis i úlis.
Věci ze stroje ubytováváme pak do zbroje letíme.
Jídlo se jim nedaří brambůrky to chvilku jistí. Vzduchem letí vůně rumu piva slad. A tak snad nevadí, když tu všichni dovádí a dost práce u výčepu odvádí.
Zavíračka přišla náhle. Přesun do baru herny. Pivo víno strach o krach.
Juky box písně volené hraje bez zábran, Pavel se vilně k baru vine.
Čech jen panáky hrne. Jeho paní není jiná.
Petr skotačí dost to vytáčí. Já to sleduji a tím studuji.
Kdosi na parketu zvrací pes to líže.
Automatů válce se tu točí jako pivo na baru.
Jsa unaven mířím do pensionu tělo složit.
Jiní nemají dost a tak tankují dále v tom sále.
K ránu i oni stejnou cestou míří.

Ležím, letím, plavu, tonu.

Sprcha probere, česnečka zabere.

Na přechod do Rakouska míříme. Za hranicí vše posekané, nejsou mouchy ovádi ani jiná hovada.

V helmě se mnou jede včerejší den. Vedro k zalknutí, těžko je i polknutí.

Frčíme k jezeru v dešti pomálu. Hlady nezmíráme jen chlast odmítáme.
V hotelu se zabydlíme, bier dáme. K němu vodku hrnem do hlav. První, druhá i třetí láhev byla dobrá. Hudba z mobilu jídlo ze sparu.
Ráno snídáme, na černošky civíme.
Bílé prádlo, stejně jako zuby, vilné pohyby. Jen ty chlapy nemusím co jsou s ním. Bohužel jim nedám, jelikož nic nemám.
V zatáčkách je stále vidím, cítím.
Dost se potím, asi umřu chlastu bylo mnoho.
Do muzea kol míříme tím se trochu bavíme i vozíme.
Balíme.
Pot se ze mne řine. Umřu.
Jedem do Alp.
Dusno pak i prší.
Bar kafe zastávka tak trochu přestávka.
Někdo silný jiný slabý to nás dělí na dvě skupiny. Ta jedna dosáhla svého vrcholu, tu druhou to teprve čeká.
Ještě nevím, co mne čeká.
Oblékám vše, co mám zimu čekám.
Prší, mlha, klouzání.
Jedem směr Glosglockner do 2500 m. Zatáčka střídá zatáčku, krajnice jsou kameny. Viditelnost do 20 m Teplota nic moc. Za vrcholkem přejdou mraky a pak teprve přijdou strachy. Zadní brzda nebrzdí. Klesání 17 o. Trošku se bojím, že i zbytek zavařím. Výhledy jsou krásné tak je fotím kde to jde. Alpy projíždíme skoro odjíždíme. V raftovém kempu bydlíme stan tam stavíme. Ráno bez placení odjíždíme.
Jedeme krásnou krajinou, kde venkov venkovem je.
Krávy na stráních.
Voda v řece se dnem z kamene co vidět je.
Silnice bez kanálů a výmolů.
Motorek hejna a přitom žádná lejna.
Moc se nám odsud nechce. Jdeme do hostince na menu, jenž nás téměř ohromí a tím ochromí.
Všude samý Čech.
Kdo by řek, že do Čech ten den dojedeme.
Miloš s manželkou na chatě nás ubytují a k hospodě pak navigují.
Snídáme s nimi venku na slunci příjemně.
Balíme, však se k svému městu blížíme.
V Telči památky fotíme pak své chutě v knajpě krotíme.
A jedem a jedem. U lesa rybník vidíme svršky odkládáme.
Koupel svěží.
Mířím na Humpolec, Kácov, Sázavu a Prahu.
Vidím dceru, jednu, druhou, tchyni, manželku a Net.
Večer v posteli se mi odmění.
Nic na tom nezmění mé utrpení roztažené nohy mít přes nádrž velikosti býka.

Tak jsem to zažil ve zdraví přežil.

A těším se, že tomu bude zas.