Kulturní vzdělávání ( říjen 2007 )

Výlet nebo vycházka do Prahy většinou znamená prokličkovat mezi zástupy návštěvníků na Pražském hradě, na Staroměstském náměstí či na Karlově mostě. Ale pro ty, co mají zájem o památky, literaturu, nebo i o architekturu. A nejen oni si Prahu oblíbí. A je jim jedno jestli musí kličkovat davem lidí, aby se dostali k místům, která jsou například proslavená svou historií.
I já jsem ráda, že opět můžu spatřit Prahu, kde na mě dýchá historie na každém kroku. Úzké uličky, malé dvorky a staré kostely. To všechno vytváří zvláštní atmosféru. Na Staroměstském náměstí, kam dorazím s kamarádkami v době volného rozchodu, mě nejvíc zaujme orloj na Staroměstské radnici. Chci se jít podívat na průvod apoštolů, ale mám smůlu. Není totiž celá hodina. To je vážně škoda! O orloji jsem už mnoho četla. Ten, kdo si počká na celou hodinu, může vidět apoštoly. K tomu kostlivce, jak zvoní na zvonec a zvedá přesýpací hodiny. Turek vrtí hlavou, lakomec potřásává měšcem a marnivec se dívá do zrcátka. A ještě jedna zajímavost, kterou jsem četla. V době letního času si každý může všimnout, že ručička na orloji neukazuje letní čas, ale celý rok vždy středoevropský čas. To je tím, že orloj zobrazuje pohyb Slunce a Měsíce na obloze. A ten se letním časem neposouvá.
Za volnou hodinu, co máme, stihnu s Eliškou, Terkou a Julčou ještě skočit se podívat na Karlův most. A to je ze Staroměstského náměstí kousek. Než vstoupím na most, musím projít pod Staroměstskou věží, která je zajímavá tím, že byla postavena stejně jako Karlův most ve 14. st. Na této věži byly také deset let vystaveny hlavy českých pánů, popravených po bitvě na Bílé hoře. Hrozné, že? Já bych se v té době tomuhle místu vyhnula velkým obloukem. Vidět cestou domů vyvěšené hlavy, to není zrovna pěkný pohled.
S Terkou a Julčou se domluvíme, že se projdeme až na konec mostu a zpátky, když vtom zjistím, že máme nejvyšší čas se vrátit na smluvené místo.
Počkáme na ostatní a můžeme vyrazit společně s celou třídou a s našimi učitelkami na Malou stranu do Valdštejnského paláce, kde na nás čeká velmi příjemná postarší dáma. Má za úkol nás informovat o tom, čím je tento palác výjimečný. Vyslechnu a okamžitě zapomenu letopočty. Také kdo by si je pamatoval! Letopočty jsem sice zapomněla, ale v hlavě mi utkvěly jiné informace. Budova, ve které se nacházím, byla v 17. st. postavena pro Albrechta z Valdštejna. Albrecht z Valdštejna byl slavný vojevůdce, válečný kořistník. Cesta, která ho v mládí zavedla do Itálie, z něj udělala velkého milovníka architektury (hlavně té italské), výtvarného umění. Dnes je Valdštejnský palác sídlem Senátu ČR. Ke zjednodušenému objasnění řízení ČR - Parlament představuje zákonodárnou moc v ČR (schvaluje zákony). Tvoří dvě komory. Poslanecká sněmovna a Senát. Tahle informace není pro vás žádnou novinkou. Dále: Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni vždy na 4 roky. Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na 6 let. Každé 2 roky se volí třetina senátorů. Parlament (obě komory) volí prezidenta (vždy na 5 let), který smí být zvolen nejvýše 2x za sebou. Prezident jmenuje vládu (ministry), která představuje výkonnou moc. vláda pomocí ministerstev a dalších úřadů řídí stát.
Dnes se zde žádná schůze nekoná, takže nemůžu senátory vidět přímo v "akci", ale i tak jsem si prohlédla, kde se schůze konají.
Stojím před Malostranským chrámem sv. Mikuláše, který je vážně jedním z nejvyhledávanějších barokních kostelů v Praze. Je vlastně neodmyslitelnou součástí Pražského hradu. Zde se sice zdržíme pouhou chvíli, ale to vůbec nevadí. Stačím si ho i tak prohlédnout. Na dnešek máme ještě naplánovanou návštěvu Poslanecké sněmovny. Tam musíme projít detektorem kovů. No, a už můžeme nahlédnout přímo do sněmovny. Nesmím zapomenout před vstupem vypnout mobil!!! Při příchodu do sněmovny mě velmi překvapí ten nepořádek. Papíry leží všude možně. Jen ne srovnané na hromádce. Každý si dělá, co chce. Např. Rath si chodí po místnosti s hrnkem kafe v jedné ruce a v druhé s mobilním telefonem a SMSkuje si. Nemá žádný zájem o okolí, co se děje. Čuněk si klidně nahlas povídá s vedle sedícím kolegou, až se mi zdá, že je slyším sem ke mně nahoru. No, prostě katastrofa. A za tohle berou peníze. Všimnu si také tabulky naproti, kde se dozvím, že dnes konají interpelace. Interpelace poslanců na předsedu a členy vlády se losují každý čtvrtek, pokud je jednacím dnem Poslanecké sněmovny, od 11:30 hodin. Interpelace pak probíhají na předsedu vlády od 14:30, nejdéle do 16:00. A pak následují interpelace na členy vlády nejdéle do 18 hodin. Poslední interpelaci lze přednést v 17:55 hodin. Každý poslanec má na přednesení dotazu 2 minuty. Interpelovaný má 5 minut na odpověď. Poté může poslanec přednést doplňující otázku ve lhůtě 1 minuty, na kterou interpelovaný odpoví do 2 minut. Nepřednesené interpelace propadají, stejně tak, je-li interpelující nepřítomen. Zrovna teď je interpelován RNDr. Martin Bursík Ing. Břetislavem Petrem ohledně věci zdanění energií ( změna DPH z 5% na 9% od nového roku a co s tím souvisí). Zdržíme se zde asi 20 minut. Déle nás tu nenechají. A také máme nejvyšší čas jít na vlakové nádraží, aby nám vlak neujel.
Dnešní exkurze byla velmi pěkná a přeji každému, kdo bude chtít navštívit Prahu, aby získal zajímavé zážitky a vytvořil si k ní svůj osobní a přátelský vztah.