Ukrajina II

První zastávkou byl Užhorod. Výmněna Dolarů za Hřivny a tržiště zvané bazar. Dá se koupit vše a levněji naž u nás. Informace o tom, že nemáme brát jídlo jak jsme zvyklí z Chorvatska, byla pravdivá.
Většina ukrajinských trhovců však neumí prodávat. Často máte pocit, že jako zákazník překážíte.
Naše kolona pak vyrazila směr Mukačevo, Chust, Mižgirja, Siněvir.
Nad Siněvirem přejíždíme horské sedlo, ze kterého je neuvěřitelný pohled na všechny strany. Při sestupu míjíme sjezdovku, která vede i přez zahrady, ploty a je spestřena mnohými stomy.
Další zastavení - koliba v Siněviru. Srubová stavba, uvnitř otevřené ohniště. Kouř odchází škvírami střechy.
Majitelka nám nabízí houbovou polévku, borč a šašlíky. Bořšč už jseme měli ráno v Užhorodě a tak si vybíráme houbovou polévku a šašlíky. Paní majitelka dává šašlíky na ohniště, usedá na stoličku a dává se do škrábání brambor se slovy - nebojte se, bude to hned, houby už děti donesly už ráno. Je nám fajn, otáčíme si šašlíky, pijeme báječnou limonádu Živčik a Lvivské pivo.
Po jídle platíme směšnou sumu, kterou nám majitelka spočítá bleskově na sčotu (korálkové počítadlo) a vyrážíme směr "muzeum vorařství" a Siněvirské jezero. Muzeum vorařství vzala sice velká voda, ale i jeho trosky jsou zajímavé. Po cestě prohlížíme bunkry linie Arpád - pozůstatek německé obrany z 2.svět. války. Je poznat, že Němcům už teklo do bot a ve spěchu meměli čas postavit bunkry kvalitněji.
Siněvirské jezero je perla. Původem ledovcové jezero s křišťálovou vodou ve výšce téměř 1000m s možností plavby na voru je rámováno nedotčeným pralesem.
Večer jsme se utábořili na louce pod muzeem vorařství, rozdělali první oheň a premierovou vodku Chlibnij Dar. (dosud jsem netušil, kolik a jakých derů chléb dává)Stála v přepočtu na naše asi 40 Kč a chutnala jak za 500,-.
Úplným večerním tichem sjiždí po cestě do údolí povoz. Zpíváme potichoučku Píseň malých pěšáků od Žalmana a je nám spolu dobře.
První noc v horách. Nezkalený vzduch a absence veřejného osvětlení dává vyniknout hvězdám.