Ve stínu bílých jurt

Ladislav Šťoura Kolbaba Ve stínu bílých jurt


Mongolsko


Sedám v Brně
sedám v Praze
v Moskvě už mně
bude blaze


před Irkutskem
bude Omsk
Bajkal zhlídnu
z vrchu moc


bude den
a nebo noc?



Letím luftem o sto péro
letadlo si heká
až opustím tohle éro
Mongolsko mě čeká


Burjant Uchá jmenuje se
ten letištní prostor
k dispozici letadlům je
až koně sžehne motor



letadlo to musí vždycky
ohlásit svůj přílet
jinak se tam pasou koně
nemohou se střílet


vzduch moc suchý přepadl mě
nečekal jsem tohle
myslel jsem že udusím se
a hned bude po mně


moc měsíců jezdil jsem pak
kilometry kosil
děcka český do školy jsem
autobusem vozil



někdy také na výlet jsem
vyvážel experty
jindy zase honili mě
ti šikmoocí čerti


bylo to dost nebezpečné
nečekal jsem kolik
mnohdy jsem i musel utýct
to rošťáků bylo tolik


dobře bylo na bazaru
‚Czach‘ ten Mongol řekl
koupit se tam nic nedalo
se kšefty jsem sekl


copak se dá od brejliček
koupit jen obroučky
nebo gatě bez knoflíků
obraz suché loučky


někde k mání soška byla
bez rukou i hlavy
tam na Zachu tam daleko
tam nevládly mravy


odešel jsem i s Dušanem
do obchodního domu
dnes přivezli košťata
kytary beze strun k tomu


a když moje dcera sladká
bonbony si koupila
u pokladny chtěly po ní
aby sáček vrátila


kam nasype cukrdlata
prý je nezajímá
hlavně že se kšefty hejbaj
nic je nedojímá


počkej žehrám prodavačce
kam to všechno nacpe
uschovejte vše ve vačce
večer perte v pračce


na co ale pračku tam mít
když nemaj ani vodu
i tu musí každý koupit
do ní ještě sodu


košile ty loni bílé
zůstávají už jen sivé
stále se nosí do školy
přes rovinu přes zmoly


holky se tam pod deštníkem
proti slunci chrání
náhodou když deštík padá
deštník rychle sklání


obličej pak nastavují
příliš skromným kapkám
nechávají opláchnout si
ksichtík svůj i dětskám


copak deštík je jen občas
písek zlobí častěji
písečná-li bouře řádí
pod sáčkem se usmějí


to pak holka na hlavu dá
igelit co po ruce má
lépe prý se udusiti
než písek v plících nastřádati


jednou to mě arat chtěl
puškou střelit čile
že prý jsem se jako Rus
culil potměšile


nebyl krásný pohled ten
v ústí hlavně schován
lepší však než olovem
mýt čelo označkován


pak zas kdosi nabídl mi
ukradenou sošku
kdepak najdza nekupuji
ani tu tvou drožku


kdo ti ji dal nabídni
někdo si rád koupí
musel to být dovoz
v tom byl čilý provoz


kšeftaří se s čím se dá
to jsem viděl mockrát
co se ale dělat má
nedělá se dost krát


margaš margaš řekl najdza
vždyť zítra je taky den
dneska budu jenom doma
zítra půjdu možná ven


kdepak takhle pohnout s někým
to se zkrátka nedaří
nalej mu však plný stakan
úsměvem tě obdaří


to jsem poznal každičký den
kumštem bylo stačit
dnes to zvládám těžko jen
nesmím takhle kvačit


radosti je v světě celém
kopec celý všady
jsou-li mraky nad Mongolskem
nejsou zase tady


na mraky si nepotrpí
v té mongolské stepi
venku mrzne jen to praští
v hotelu se zima sbaští


v červenci však jeden pátek
v Mongolsku je velký svátek
Nádam to jsou tři hry mužské
převýznamné dny mongolské



nedaleko za Ulánem
táboří jich tisíce
v té rozlehlé stepi
lidí koní směsice


velbloudi tam také hnízdí
a psů víc než přehršel
kdo z nás by v té společnosti
dýl jak tři dny vydržel


dětska lítaj na konících
dědci střílej z luku
muži se zas perou vztekle
pak si podaj ruku


třináctého svátek slaví
přijeli koňmo z kraje
za tři dny se vše unaví
jak na prvního máje


a zase klid či probuzení
nic jiného život není
cituji dvě hladce čtyři obrace
i tady volají do práce


když jsem jezdil ve stepi
pod kapotou stádo
zpíval jsem si z plných plic
snad to za to stálo


den co den jsem vozil jen
do školy děti se zpěvem
na výstup jsem podmet chtěl
byl jsem starým sokolem


také jsem se nerozjel
než začaly zpívat
možná mě dnes proklínaj
nebo mě chtěj líbat


když je někde potkávám
leckde republice
v dobrém s nimi vzpomínám
hladíme si líce


ještě jsem však v Mongolsku
ještě doma nejsem
vrátíme si vzpomínku
ve stepích zas budem



jednou to se přihnal arat
musel hned v mém srdci zabrat
jeho koně najmout jsem chtěl
arat mně to za zlé moc měl


dodal téměř podobného
báli jsme se všichni jeho
divoch to byl hrozný
Altán Moró zvaný



Altán Moró je zlatý kůň
nepřeskočí mokrou tůň
neb ve stepi nikde není
žádné vodní povyražení





moc příběhů jsem prožil
dost krát znovu ožil
nelehká je práce experta
snímž v stáří mlátí puberta

to potom nezná míru
všady hledá díru
i srdce své nabízí
děvčatům se podbízí




díváš se na holky pěkně?
i tato otázka tě ničí?
krása cizinky stoupá úměrně
s délkou pobytu experta v zahraničí


tam všude kolem suchopár
a žádná skalka k tomu
tam kdo chce trošku přírody
nese si z domu kousek stromu


i já jsem teď jak suchopár
mně napít se je třeba
a možná jako Boží dar
si ukousnout kus chleba


docela malá přestávka
z mé básně hned vyskočí
a další bude premávka
až káva rty mé smočí


já radím vám totéž
nemám víc co skrývat
budeme ještě po stepi
nahama na koni kývat


já ujel jsem na koni mnoho mil
mě třikrát ze sedla vyhodil
dvakrát jsem zpět vyskočil
po třetí půl roku marodil


jednou jsme jeli na výlet
autobus osobák z domu
musel jsem se podílet
s mongolským řidičem tomu


jeho bylo úkolem
vést mě suchou stepí
tam kde každý Evropan
stále bude slepý


vezli jsme experty na výlet
vstříc chloubě Mongolů všech
a měli jsme se podílet
na cestě tam i zpět


však pozdě nastal krutý vzdech
když ztratili jsme jeho
Mongol nám zmizel ve stepi
a kilometrů domů mnoho



pak dohady nastaly veliké
když můj šéf Sup řekl
Láďo ty šofér jsi tak musíš jet
málem jsem pod volant se smekl


odpověď moje snadná byla
a kam kdo mně to řekne
pokud špatně zatočím
život s námi sekne


co budem ve stepi jíst a pít
ty otázky se množí
tam každý z nás se hned dozví
kde končí život boží


já blbec stepí v dál se hnal
abych Mongola včas dohnal
však step to není Václavák
cítil jsem před sebou pohřebák


v očích jsem viděl konec dnů mých
nejenom mých i ostatních
to nemohlo dobře dopadnout
bál jsem se kamkoliv volantem hnout


však nevím jaká to náhoda
tma kolem žádná pohoda
po hodinách jízdy se ze tmy zjevila
asfaltka co dosud v cestě nám nebyla


uprostřed silnice Mongol stál
abych se s ním prý přivítal
však do zpěvu mně nebylo
s tím co se na mě řítilo


ty mangolskij šafjor najdza
jecháješ charašó
já nejraděj bych zdrhl mu
s nějakó Natašó


co ten blázen pomyslel si
snad ne jak ho dojedu
kde pak tak moc popíjel si
než počkal si jak přijedu


to co jsem v Mongolsku zažil
to málokdo v Česku prožil
a když se mě ptali co od tam mám
řekl jsem hodně byl jsem tam



Jen ten můj obrázek mi zůstal
co jsem si v hotelu omaloval
vzpomínky kouzelné uchovávám
na většinu příběhů rád vzpomínám.





Pročpak chceš epilog? pročpak ty proč?
raděj mně kámošu pro pivo skoč
buď rád že nebyl jsi v Mongolsku se mnou
možná že už bys žil s úplně jinou ženou


tak jako já…



Bajarté
Na shledanou




P.S.
Lehce se žádá koníčka půjčit
stačí jen podat žvýkačku
však jezdit už tě nebudou učit
nezvládneš-li tu makačku

a pokud máš tak obrovskou smůlu
nežádej koně pěšky choď
nepoznáš úžasný pohled z koně
pěšky ho zpátky doprovoď

neumím jezdit však jezdil jsem
snad stokrát dobře potěšen
pokaždé spěchala zem rovně

jednou však když se točila
byl jsem strašně vyděšen
a skončil jsem ve velbloudím

araku!




Knížky Ladislava Šťoury Kolbaby



ZROZENÍ ZLATOKOPA

Je prvotina, kterou v roce 2007 vydalo nakladatelství Sursum. Popisuje příběh, ve kterém hlavní aktér naučí syna svých přátel rýžovat zlato. Ten se po dvou letech stane mistrem České a Slovenské republiky v rýžování zlata. 337 barevných fotografií.
Knížka rovněž uvádí proč, kdy, kde, čím a jak rýžovat zlato.

V prodeji v knihkupectvích.

…a co vyšlo vlastním nákladem autora?
od 1.7.2011

WANTED

Hledá se sponzor: mrtvý nebo živý.
Knížka uvádí autorovy zážitky kolem zákonů, soudů, policie, paragrafů a vůbec různých průšvihů bohatého života tohoto, neobyčejného člověka, pro kterého žádná překážka není dost velká.





Kamarádi šedých skal

Prázdninové příběhy kluků, bývalých členů Skautu a Sokola, kteří v padesátých letech i přes zákaz těchto organizací pokračují neustále v činnosti jim vlastní.
V překrásném údolí řeky Jihlavy, přímo pod hradem Templštejn, prožívají svoje nádherné prázdniny plné her, soutěží, a dobrodružných zkoušek.
Vkusnými kresbičkami knížku doplnil Dr. Jiří Roupec.
Věnováno bratrovi Vladimíru Menšíkovi in memoriam
Dosud neznámé snímky skauta a sokola V. Menšíka


7.000 km sám /USA/

Rozměr a čas, ve kterém se autor vyřádil, jak jen umí. A bylo toho hodně.
Sám projezdil v Americe 7.000 km taxíkem, lodí, autobusem, vlakem, vy-půjčeným autem i helikoptérou.
Projel Kalifornií, Arizonou, Novým Mexikem, Koloredem, Utahem a Nevadou sám, aby se v závěru zúčastnil Mistrovství světa v rýžování zlata v Kalifornské Kolomě.
Kniha má přes 280 černobílých fotografií.
Knížku věnuje vzácnému příteli panu Ádovi Vodrážkovi in memoriam.




NÁS bylo šest

Knížka popisuje radosti a strasti šesti dětí od deseti do šestnácti let během posled-ních dvou let Druhé světové války.
Je sice určena dětem, ale i jejich rodiče, či prarodiče tu mohou zavzpomínat na kruté chvíle, které prožívali třeba i někde docela blízko autora. Skutečné události jsou ověřeny knihou, kterou hned po válce napsal Bedřich Golombek pod názvem:
Co nebude v dějepise.

Druhé vydání.




7.000 km v osmi /Kanada/

Tři Slováci z Trenčína a pět zlatokopů z Brna projíždí Krajinou snů. Z Kanady se Češi vrátí s výsledkem, který se nedal ani vysnít…
Kdo ví o tom, že máme několik mistrů světa v rýžování zlata? A trojnásobnou mistryni světa, která je zároveň i viceprezidentkou Světové asociace zlatokopů - World Gold Panning Association?
Autor se ani moc nemýlí když tvrdí, že bychom mohli být světovou velmocí v těžbě zlata.

V knize je přes 380 černobílých fotografií




Čas vůní
První skutečně voňavá knížka

Knížka opravdu voní a měla by vonět i přesto, že jsem ji „psal v nemocnici“. Pro nemocné. A tedy v prostředí vzdáleném lesního ozonu či podobných, příjemných vůní. Otázkou je, bude-li vám vonět i text. Dovoluji si tvrdit, že takto otevřená knížka dosud nikde nevyšla a hned tak nevyjde.
Knížka by se dala nazvat autobiografií odhaleného muže. Nezbývá než popřát, aby se vám ji podařilo přežít tak, jak se to podařilo mně – autorovi
Třetí vydání

Vysypaný šuplík

Je rýmovaná všehochuť.
Autor si pohrává s veselou nadějí, že bude někdy básníkem.



Všechny knížky prodává:
E-SHOP
WWW.GENERAL-STORE.CZ

Nebo - objednávky vyřizuje:
Westernové městečko
Beaver city
Strážek 234, 59253


Online prodej:
Tvořílci.cz




Já, Ladislav Kolbaba, autor této sbírky jsem pracoval v osmdesátých letech - téměř osmnáct měsíců v Mongolsku a jsem velice rád, že se tato krásná země konečně osvobodila od nadvlády sovětského svazu.
Zkušenosti, které jsem si dovezl ze spřátelené „ciziny“ neodpovídají dnešní době. Době, ve které jsem se trošku zmlsal a po začínajícím úspěchu spisovatelském se pokouším čtenáře obtěžovat i poezií. Věřím, že dnešní zničené papíry mě přivedou k pozdějšímu úspěchu.
Prosím! Přejte mi to.

Ladislav Kolbaba