Gnomologie - Nauka o trpaslících

Gnomologie – Nauka o trpaslících



„Dobrý den. Předně, chtěl bych se představit.

Jmenuji se František Hubáček a jsem novinářem a redaktorem v jedné osobě. Publikuji své články na vimevsechno.com a pod tlakem čtenářů jsem navštívil pana Jaroslava, známého skřítkologa.“

„Dovolte pane redaktore, abych se ohradil pojmenováním skřítkolog. Samotný název skřítek je scestný, neboť nám evokuje bytost podobnou skřetům a tady... tady chci zdůraznit, že se zabývám pouze trpaslíky. Takže, i když to zní kostrbatě, ale správně se říká trpaslíkolog. Můžete také použít známý termín gnomolog, používaný v cizině.“

„Jistě, omlouváme se pane Jaroslave. Prosím, poučte naše čtenáře a diváky.
Čím se zabývá gnomologie?“

„Tak, jak už samotný název napovídá, gnom je trpaslík. Trpaslík je převzatý výraz ze starého slovanského jazyka, který takto označoval tvora na tři pěsti vysokého. Trpaslíci jsou silní a vytrvalí a jejich typickým znakem je dlouhý plnovous. Zvláštní je, že u některých poddruhů nosí vousy také trpaslice. Proto docházelo tak často ke křížení s jinými druhy a dokonce i s lidmi. Není divu, protože někdy se nedalo rozeznat, jestli se jedná o muže či ženu. Pohled na trpaslici s plnovousem je opravdu strašný.“

„Promiňte, že Vás přerušuji, ale Vy chcete říct, že jste ty tvory opravdu viděl? Na vlastní oči?“

„Vy snad o tom pochybujete, pane redaktore?“

„No tak, spíše jsem si myslel, že se jedná o mýtus a vy se zabýváte tématem čistě teoreticky.“

„No to byste mě urazil. Samozřejmě, že je znám osobně. Nevím, jak moc velkým překvapením pro vás bude zjištění, že každý máme svého osobního trpaslíka.
Například, ten můj se jmenuje Naprd. Trpaslíci mají jména vyjadřující jejich povahu. Tomu mému jsem raději začal říkat Karle, protože ne vždy jsou se svým jménem spokojeni. No a jak vyplývá z jeho původního jména, rozhodně nevoní.“

„Dobře tedy, pokud souhlasím s vámi pane Jaroslave, tak mi řekněte, kde je můj trpaslík? V životě jsem ho neviděl?

„Není to samozřejmě jednoduché spatřit svého trpaslíka. Oni se vám totiž mohou zjevit jen tam, kde jsou doma. Dá se říct, že i vy máte domov tam, kde je váš trpaslík. Takže je možné, že na vás stále někde čeká a vy ho musíte objevit.“

„To zní zajímavě. Zřejmě se mám ještě v životě na co těšit.“

„Určitě, to se těšte. Jinak, trochu odbočím. Trpaslíků je mnoho druhů a poddruhů a někteří jsou vyloženě roztomilí. Například domácí diblíci. Mají různá jména jako Krokousci, Prdíci, nebo Skoříčáci.Ti poslední milují skořici a objevují se pravidelně před vánoci. Musíte si dát pozor na Plivníky a vyloženě roztomilí jsou Garouškové. Takový Garoušek, když vám vyleze na stůl... no, nemůžete z něj spustit pohled.“

„Někde jsem také zaslechl, že jsou lidé, kteří je chytají do klecí, nebo jiní zase zahazují.“

„Ale kdepak, to jsou jen fámy. Trpaslíci jsou jednoduše nezahoditelní. Jelikož je nemůžete chytit, pak je nemůžete ani zahodit. Za tímto zjištěním si stojím. Dokládá to i poslední studie Užhorodské národní univerzity.“

Tady se svým čtenářům a divákům musím omluvit a rozloučit se, protože Karel požádal pana Jaroslava, aby přerušil rozhovor. Mohu jen potvrdit, že jsem žádného trpaslíka neviděl, ale budu citovat pana Jaroslava: „Můžete dohlédnout jen tam, kde je váš trpaslík.“

Ještě si to nechám projít hlavou a příště se snad dopátráme více informací o věku, schopnostech a dovednostech konkrétních trpaslíků podle dalších výzkumů, která prováděla lidová škola folkehøgskoler v Kungälvu, protože Norové jsou údajně největšími odborníky na trpaslíky.
Nashledanou příště.