Zavírák 2008 aneb rozlučka s létem

Je tomu již více než měsíc, co jsem navštívil poslední festival. Natruc jsem musel vynechat, poněvadž jsem ráno odjížděl na hory a další domluvený TPCA beat fest jsem také musel z mnoha různých důvodů oželet. Ten také oželel i pan V, který jel jinam, pan R měl pracovní povinnosti, pan J fotbalové povinnosti atd atd... Takže nakonec vyrazila pouze sama děvčata M a L. Inu, řekl jsem si, že se tedy upnu na poslední vícedenní fesťák letošní sezony. I když už dopředu to bylo oznámeno jako mejdan na rozloučenou, nežli fest, přesto jsem se maximálně týden dopředu těšil... Ovšem pak začali potíže s účastí jistých cestujících. Pan LP (zvaný pražák) odřekl účast, načež poté toto učinil i Jencek. Během týdne jsme začali dělat okna a tak i mě bylo jasné, že i já při nejlepší mysli rodičů nebudu moci vyrazit dříve než v sobotu. Nakonec se mi ve čvtrtek podařilo naše přesvědčit, že budu moci alespoň v pátek večer (sice tak příjdu o jednu z nej kapel festu, Totální nasazení, ale lepší než drátem do oka). A tak jsem letěl na hřiště oznámit radostnou novinu panu J a slečně M. M mě nepříjmně zaskočila tím, že když nepojede L (což jsem věděl) nepojede ani ona... Byl jsem naštvaný, ale během večera se mi to rozleželo v hlavě a řekl jsem si, že i kdybych měl jet sám s Rumem, tak si to kurevsky užiju. Pak ovšem přišlo další dilema, a sice, jak se tam dostat... Večer se mi samotnému vlakem nechtělo, rodinný odvoz nepřipadal v úvahu a tak jsem se nakonec spojil s druhou částí naší bandy, kterou jsem sice moc neznal, o to lepší pak ale to setkání bylo...

Takže a máme tu pátek 12.9.2008. Pan J, pan V, pan R a slečna M (nakonec taky... a udělala dobře!) vyráží již někdy v dopoledních hodinách vlakem směr Milovice s úkolem najít areál, zabrat místo (kapacita byla omezená na nějakých 150 stanů) a nakoupit zásoby. To zvládají celkem lehce. Zatím co já doma štukuju kolem oken, zbytek alkoholic bandu už zvesela kalí na místě a chystají se pařit na Totální nasazení. Mě se práce nějak hromadí a tak jsem dost rád, když v 5 odpoledne utíkám a provedu zabalení, očistec a nakrmení... V 6 hodin máme sraz se slečnou D a slečnou W před poštou, odkud nás sestra D veze autem... Mám ještě pár minut a tak to beru přes hospodu na jedno. Cestovní alkohol nakonec nekupuji, poněvadž nemám tušení, jak by se na mě slečny tvářili, když je ani neznám a kalím jim v autě... No, netvářili by se vůbec nijak, poněvadž do vozu mě madam W přivítala dvoulitrovkou houby...Paráda. Po zhruba hodinové jízdě nacházíme s přehledem areál, kemp i naše postavené stany. Jsme přivítáni panem R a jeho vínem... Po ubytování si najdu kelímek a piju jako průměrnej běloch. Začíná pro mě festival Zavírák.

Moje první festivalové kroky vedou do TOIměstečka. Docela pohoda. Největší (a vlastně jediný) tahák dnešního dne je DeBill Heads, kteří hrajou od půlnoci. Máme tedy fůru času. Vegetujem u stanů, kde je s námi člen jedné velice populární kapely, pan D, kalíme kecáme. Se smrákáním se rozhodnem navštívit areál. Testujeme security. Naprostá bomba. Nikde nikdo, propašujem fůru chlastu, navíc tu mají pivko za solidních 27 kaček. Vegáč! Naše kroky vedou do červeného stanu s fotbálky a zábavou. Na místním trapném fotbálku řežem jednu dvojici za druhou ( :D )... Potkáváme kámoše z naší dědiny, dáváme pokec (a já s panem O procházku k autu). Se snižujícím se obsahem krve v alkoholu začínáme dělat solidní ostudu. Nejmenovaná osoba leje víno všude po zemi, po fotbálku, možná i po nás... Jisté holky se nás bojí, jistá další dvojice od nás prchá uprostřed zápasu. No prostě rychta... To už se ale blíží půlnoc.

Na podium konečně přichází kapela DeBill Heads. Monstrózní pařba. Vynikající songy. Super atmosféra. Prostě paráda! Po nějaké době po koncertě vedou naše kroky do kempu. Máme pařbu nejdřív u pana R ve stanu. Bohužel mu vše vypijem a tak se stěhujem do stanu ke slečně M. Chvíli odoláváme kose, ale tento problém řeší R spánkem u sebe doma a já přikrývkou a konzumací čehosi u M. Nejdeme spát a celou noc řešíme různé problémy a debatujeme na velice zajímavá témata! Tento fakt má za následek vznik nových přátel, kteří bydlí o stan vedle...Ale to až ráno.

„Probuzení“ je vskutku krásné. Pohled na mrtvý kemp mě vede do stanu ke kartáčku, načež jdu provést hygienu... Po první noci...Na festu...Vím, jsem prase. Ihned po ránu dostáváme ponaučení, že se naši sousedi kvůli nám nevyspali. Oplácíme jím to tvrzením, že se ani spát nedalo, když tolik chrápou. Vedeme zajímavou diskusi, přičemž padne láhev zelené, následována dvěma lahvinkami dalších lepihubů. Zjišťuji, že naši noví kámoši jsou téměř moji přeskolenoznámí. Společně se radujeme a oslavujeme. Po nějaké době dostáváme hlad. Jdeme se do města najíst, přičemž vyhlížíme obchod... La mango estis bonega! Dlej korajin gratulonjn' al la kuristo. (pro neznalé trpaslíkovce: Jídlo bylo báječné, co nejsrdečněji blahopřeji kuchaři). Cestou zpět zacházíme do shopu kde hodlám splácet své včerejší dluhy a tak konám nákup, který se řadí mezi nejšílenější prasodlačí alkoholické nákupy... To bude zase noc... :D

Kapely hrající přes den, typu Rybičky 48 či Lety mimo mě celkem nezajímají. Proto trávím většinu času různým způsobem, který ovšem vždy doplňuje těžkotonážní konzumace alkoholu. Kepujem před stanem se sousedy X a Y, kecáme s kámoškama pana V, slečnami & a @... Konají se různé hádky a sázky typu pepřák v obličeji, dávaní si nohu za hlavu apod... Přijíždí také nový člen party, kamarád pana R, na jehož jméno si nemohu vzpomenout a proto mu říkejme třeba Prototyp. V areálu hrajeme venkovní fotbálek a prostě tak nějak trávíme příjemné alkoholicky odpočinkové odpoledne... Hlavní program má přijít až za tmy.

Začíná se stmívat a já s X a Y míříme do areálu. Konečně první věc, která dnes po hudební stránce, za něco stojí. Borec nakonec jménem Jarda Uhlíř. Opět konzumujeme tvrdej a na Jardu se strhává příšerná pařba. Přirovnal bych to k šílené pařbě na Olympic na Benátské noci... Zpíváme všechny hitovky (když se zamiluje kůň mi znělo v hlavě ještě tři dny po fesťáku) a celkově si koncert užíváme. Začíná se docela ochlazovat, ale to nám ničemu nebrání. Po velké děkovačce se opět toulám po různých končinách areálu. Dávám si čínský nudle, nějaký pivko, který mi, docela po tom všem víně a lepihubech, chybělo. Další kapelka, na kterou jsem měl plánu možná i zajít, bylo Jaksi Taksi. Nějak jsem to nevybral a tak jsem se opět, jako obvykle, toulal po všech možných končinách (no dobře období mezi Uhlířem a Dogou si nemůžu za boha vybavit... :D ).... DODATEK ... (po včerejší hospodské debatě jsme s panem J poodkryli několik záhad, které se vážou k tomuto období... Jedná se o nepublikovatelné věci z hlediska morálního!).

Najednou jsem se ocitl na vrcholu celého festivalu, kterým byla jednoznačně kapela DOGA! Byla to již moje čtvrtá letošní návštěva této bandy a vůbec toho nelituju. Monstrózní pařba, gargantuovský pogo v pantoflích se všema okolo... Chovali jsme se jako neurvalí metaláci, jenže v lehký obuvi :D. Další perlou byl zpěv a vystoupení pořadatele Artura Kaisera (čímž mu děkuji za podepsanou PET láhev). Z jeho vystoupení a závěrečné pařby Dogy jsem byl vyplavenej ještě v pondělí večer...

Po oslavě konce festivalu jsme se vypravili na ubikace... Jelikož jsem byl nekompromisně vystěhován od slečny M, vzal jsem zavděk svým stanem (to je hrůza, člověk aby nakonec spal u sebe... :D ). Nabíral jsem dojmu, že se bude jednat o poklidnou noc. Ovšem kalící pařba čtyř lidí (já, pan J, a slečny W a D), kteří dovádějí s vínem a foťákem psí kusy na pátem člověku (chudák naprosto mrtvý pan V) mi moje iluze sebrala. Najednou jsem se probral ve spacáku s D, W chrápala kdesi u nohou, po zádech mi teklo cosi (vylitá láhev houby), vedle spal J a toto celkové čtyřhlavé těleso zvesela pelešilo na panu V. Kdosi zatoužil po odpočinku a tak se děvčata vydala do své chajdy a pan V šel rozdejchávat opičku. Já s J sme se vydali za poklidným spánkem :D.

Je neděle po ránu. Vylejzám na půl ze stanu. Napravo kempuje jedna část, nalevo R a Prototyp. Naproti V a M sedi ve stanu, opar mlhy, a na dvou hodinách je megácká skládka. X a Y se s námi po ránu rozloučili a zmizeli. Panejo. Otevírám igelitku se zlatým nákupem Kozlů a Gambáčů a začnu je zlehonka jednoho po druhém likvidovat. Následuje klasické probouzení zbytku party (jako obvykle pan J spí nejdýl). Poté tradiční konverzace s několika bezdomovci. Já a slečna M si necháváme od Pepíčka pomočit obydlí. Čištení zubů je prováděno malinovou limonádou. No prostě klasické poslední festivalové ráno.

Když jsou všichni tak nějak zralí, začínáme uklízet a všichni se shodujem na návštěvě restauračky. Zbylo nám celkem dost aperitivu, který se táhne domů a dodnes čeká na zlikvidování... V restauraci přežijí všichni jídlo, já s Prototypem s přehledem rozdejchám pivko, pan V už moc ne a zbytek tak tak vydejchává limonádu. Poté si dáváme sraz na nádraží a následuje cesta domů. Většina se již okoukala a tak se likvidují poslední zbytky piva a pětilitrovky houby (a zbyla svině jedna). Pohled na nás vzbuzoval dojem zbohatlých punkobezďáků. U nás na nádraží si dáváme pac a pusu. Někdo letí odpočívat, páč jde zejtra do práce, někdo letí odpočívat, páč jde zejtra do školy, někdo letí na fotbal a někdo (já) jde pokračovat na stavbě, kde podávám !nadlidské! výkony. Následky celého festu na mě přichází až v pondělí ráno a tak si připadám jako solidní mimoň... Končí poslední vícedenní fesťák letošního roku. Ahoj!

SHRNUTÍ:
Nikdo neočekával nějaký extra hudební zážitek, jako na ostatních festech a jak říkal i sám Artur Kaiser, šlo hlavně o mejdan na konci fesťákový sezony, kterej se kurevsky vydařil! Zpočátku to sice vypadalo, že tam pojede sotva polovička naší bandy, ale nakonec to dopadlo dost dobře po stránce účasti. Poznali jsme nové známé, vypili toho jak celej zájezd za tejden, suprově jsme se bavili (teda minimálně já jsem se bavil), dobře jsme investovali peníze a celkově to byl vegáč. Vstup zadarmo, solidní hygiena, ucházející ceny, dost fotbálků, výbornej security průchod... Takže jediný věci, kterých lze asi litovat je počasí (přece jen v noci bylo lehce nad nulou, což není 2x příjemný... já si přivez lehký nachlazení, ale za den jsem ho vyléčil, pan J chřipku a ostatní netuším) a to, že na festu chyběl nějakej pořádnej hudební tahák (Doga a DeBill Heads je přeci jenom málo). Jo a vlastně asi nejhorší věcí na celým festu, je paradoxně zase vstup grátis, protože takovejch zkrachovalejch existencí a bezďáků vidět na jednom místě je fakt šílený. Místama se člověk bál, aby něco nechytil.

Klady:
+vstup grátis
+ucházející ceny v areálu
+skvělá dostupnost do restauračky, obchodu či k dopravě
+dobré kulturní odreagování v areálu
+solidní hygiena v kempu (na rozdíl od Votvíráku třeba...)

Zápory:
-vstup grátis (zkrachovalý existence a bezďáci)
-počasí v noci (to sice neovlivníme, ale občas to docela vadilo)
-chybělo víc hudebních taháků