Kiss Delta Fest 2008 aneb pořádný podzimní nářez

PROLOG
Začátek září patřil Zavíráku. Rozlučce s létem. Rozlučce s teplem. Rozlučce s vícedenními open-air festivaly. Poté se moje kulturní zážitky začaly stereotypizovat. Hospoda, fotbálek, sport v TV, pokec s kámoši. Ideální jednou za týden, za dva týdny... Ovšem 3x do týdne a pořád dokola...to začne nudit. Proto jsem se docela začal těšit do školy, což mělo narušit jistou rutinu. V říjnu začala škola. Místo 3x týdně chodit na pivko doma jsem chodil jednou týdně doma a dvakrát týdně ve škole. Moc jsem si nepomohl. Prostě mi chyběla pařba, živá muzika, tančení, hopsání a pozpěvování si písniček s kapelami. Na tradiční studentský festival – Strahov Open Air jsem nedorazil, neboť nebylo s kým. Na další týden jsem byl domluven na festival Gaudeamus. Vstup zadarmo, s lidmi sem byl dohodnut, zkrátka nic nebránilo návštěvě. Ovšem onen osudný čtvrtek se na celou Prahu snášel hnusný déšť, foukal vítr, byla zima a ještě k tomu všemu shořela půlka výstaviště a tak byl fest po pár chvilkách ukončen... Tudíž jsem dále pokračoval ve svém podzimním stereotypu. Vše se mělo změnit 14.11. a 15.11. První den se konal koncert U Vodvárků, kde hrála kapela DeBill Heads a druhý den byla v plánu taneční zábava u nás v dědině. Jelikož se ve stejný den, jako DeBill Heads konal Kiss Delta Fest, kde hrála moje velmi oblíbená kapela Tleskač, který byl navíc podpořen tím faktorem, že jsem vyhrál vstupenku grátis, bylo rozhodování více než jednoduché...

STORY
Po několika odmítnutích, nedostaveních se apod. nakonec vyrážíme od nás vesnice jen tři. Já, pan J a pan V. Pan I se slečnou X nakonec jedou též do Kolína, ovšem na koncert DeBill Heads. Do Kolína jedeme už v 16:12, ačkoliv fest začínal až v šest. Důvodem brzkého odjezdu byla jedna vymahačská prácička... Kolem páté hodiny máme sraz v Americanu s mým spolužákem ze střední, panem S. V samotných lázních bych se pak měl potkat se slečnou V a navíc kolem jedenácté v noci dorazí pan R s panem D. Takže nás nakonec bude celkem dost.
Po šesté hodině přicházíme do lázní. Dostávám se tam s přehledem, bez placení, bez front. Paráda. Ve velkém sále je prázdo. Začíná hrát mladá kapela Kulatá krychle, na kterou paří tak do 10 lidí. Stoly po krajích sálu jsou zaplněny a my usedáme k prázdnému stolu, hned vedle kapely Rybičky 48. Po zjištění, že na jednom baru stojej Krušovice 20 Kč a na druhém Gambo 28 Kč, je volba pro místo stání fronty na pivko jasná. Kulatá krychle hraje celkem solidní hudbu, která je dobře poslouchatelná a vtipná. Koncík doplňuje výstřední image týpka s krycím jménem „Ovce“. Na začátek celého festu přišlo tedy velice slušné vystoupení. My si ho navíc doprovázeli ucházejícícim pivkem a prvními panáci zelené, které na sebe taky dlouho nenechali čekat.
Zhruba o sedmé hodině podvečerní přichází druhá dnešní kapela, Komplex Oidipus. I tato kapela předvádí solidní výkon a jedná se tak o výborného předskokana jednoho z mých dnešních vrcholů. Tím prvním vrcholem je gruppa, která sí říka Bu-Fu. Styl zvaný „hipcore“ je něco mezi řízným rockem, numetalovým riffem, hip hopovým „zpěvem“ a navíc je hudba doprovázena vtipnými a povedenými texty a vynikajícím rázným projevem kapely. S panem S jdeme poprvé dnes pod podium, kousek od kotle a vychutnáváme jednen nářezový song za druhým. Skupina zahraje všechny své hity, včetně Blondýnky, Mazánka či Protestu. I při koncertu, se stejně jako na demo-albech, zpěvák odkazuje na svůj východní původ.
Lidí se začíná scházet čím dál, tím více a pro většinu teprva s následující kapelou začínají přicházet perly dnešního večera. V pořadí čtvrtou kapelou večera je zahraniční tahák Green Frog Feet. Kapela, která pravidelně vystupuje na MTV. Kapela, která patří mezi 50 nejprodávanějších interpretů v Evropě. Prostě papírově největší dnešní tahák. A výsledek? Pro mě jednoznačně nejhorší kapela festivalu! Hudba mě nezaujala, trapné trhavé vystoupení zpěváka a basáka už vůbec ne. Jednoznačné zklamání.
Kolem désáté hodiny večer byl už sál slušně zaplněn. Já mezitím stihl návštěvu u slečny V. Dáváme panáka, pohodový pokec. Seznamuji se se členy její bandy. Večer plyne a na podium přichází organizační tým festivalu v podobě Rybiček 48. Kluky jsem si celkem oblíbil. Nejen, že jejich pořad na rádiu Kiss Delta „Backstage“ je celkem v pohodě a dost vtipný, ale navíc jsem od nich dostal lupen na fest grátis. Bohužel to nic nemění na mém názoru, který se týká jejich hudebních výkonů. Nemám rád jejich styl, hudba mi přijde divná a klipy ještě divnější. Přesto mě dnešní vystoupení na Kiss Delta Festu nenudilo. Věnoval jsem se totiž pokecu se slečnou V a zhruba v půlce koncertu dorazil pan D s panem R. Okamžitě jsme se pozdravili, vyrazili na bar na velice objemnou serii velkých zelených a pivko. Kecáme, bavíme se a Rybičky končí. Nezbývá nic jiného, nežli skoupit pivní zásobu, dojít si na WC a prodrat se uplně dopředu do kotle.
Konečně přichází největší tahák, fantastická a dnes již kultovní česká SKA kapela Tleskač! V kotli se seznamujem se symaptickou kamarádkou pana R. O nedlouho později také potkáváme kamarádku pana B. Parta je kopletní, kapela na podiu a nic nebrání monstrózní pařbe. Jeden hit za druhým. Vyřvané hlasivky. Vyskákané nohy. Bolavé tělo od šíleného poga. Stopy upocených těl, která se lepí na sebe. Prostě jsme totálně vyplavení. Tato skapařba překonává i Sto zvířat z Benátské noci a jedná se tak (alespoň pro mě) o nejlepší vystoupení svého druhu v letošním roce...
Živá hudba je u konce. Tleskač přidal několik songů. Lidé opustili prostory velkého sálu a my v poklidu sedíme u stolu, kecáme, rozebíráme pařbu a relaxujem nad pivkem. Kolem jedné ráno nás vyhazovač na poněkolikáté donutí k odchodu z místních prostor. Přecházíme tedy dolů k baru a Oldies diskotéce. Přisedáme k zajímavým dívčinám, které ovšem, jak časem zjišťuji, jsou o generaci starší. Ty po odchodu střídají kamarádky pana J. Na pozadí nám hraje Kája Gottu, Helenka Vondráčková. U baru je šílená fronta a nás přepadá hlad. Pan V nás opouští s tím, že jde na nádraží. Jeho jednání nechápeme, poněvadž vlak jede za více než hodinu. My se rozhodujeme jít do Tesca a nakoupit něco k jídlu. Já s panem D provádíme naprosto normální bělošský nákup, ovšem B a J se činí. Šiška salámu a 6 housek na jedné straně a 10 párků a 7 housek na straně druhé mě přivádí k totálnímu smíchu... Samozřejmě to ani jeden z nich nedojí a po své bagetě beru za vděk 2 párky a 2 houskami od pana J.
Za nedlouho přijíždí vlak, kde potkávame pana V, který si schrupl na nádraží. Odjíždíme domů a u nás na zastávce se loučíme. Doma ještě čeká koupel a převléknutí a kolem páté hodiny ulehám do postele, abych zažil naplňující tříhodinový spánek.
Po ránu jsem překvapivě svěží a během dne jsem přemluven k účasti na místní posvícenské zábavě. Nakonec se sejdeme v téměř stejném obsazení jako na Kiss Delta Festu (já, B, J, V, R...), navíc nás podporují slečny K a M, totálně zpitý pan Š, dva roky nezvěstný Švabach, nahý Baryk a další vtipní lidé... Jedná se o naprosto klasickou místní zábavu. Do 10 večír se jen pije a kecá a nic se neděje. Kolem půl 11 se začíná tančit. Před půlnocí již paří uplně všichni. Panáky, pivka, vína... vše lítá v rychlém sledu a velkém množství. Nakonec končíme kdesi v „jisté klubovně“ a domů dorážím o šesté ráno. Znásilnění ledničky, nějaká ta hygiena a v půl sedmé ráno zaléhám tentokráte ke dvou a půl hodinovému spánku.

EPILOG a ZÁVĚR
Po téměř dvou měsících stereotypních chlastaček (avšak místy také velice zábavných – Poslední sání v Pňově, Turnaj ve fotbálku 2x, Třídní sraz se základkou, ČVUT chata apod...) jsem konečně zažil víkend klasické letní pařbokalby. Fůra lidí, živá muzika, tančení, paření, pivko a panáci, chodit spát se svítáním, prostě paráda! Tento víkend patřil Kiss Delta Festu a Posvícenské zábavě v Cerhenicích a já ani trochu nelituji utraceného litra. Vždyť jsem také slavil svátek!

KLADY
+já měl vstupy zadarmo
+kvalitní živá muzika
+fůra lidí a navíc i ti, které jsem dlooouho neviděl
+ucházející ceny nápojů (u většiny stánků)
+po dvou měsících pořádna pařboakce

ZÁPORY
-utracený litr za dva večery
-v lázních příšerné množství lidí
-ceny nápojů u stánku vedle podia