Eva tropí hlouposti (divadelní představení)

Fan Vavřincová:
Eva tropí hlouposti

režie a adaptace: Hana Mikolášková
dramaturgie, spolupráce na scénáři: Vladimír Fekar
scéna: Markéta Sládečková
kostýmy: Zuzana Přidalová
hudební výběr, aranžmá a realizace nahrávky: Jakub Šafr
hudební nastudování: Richard Dvořák
choreografie: David Strnad
premiéra v Městském divadle Zlín: 29. 11. 2008

Michal Nor se vrací domů, kde se právě nachází i jeho osmnáctiletá sestra Eva. Ta chce své tetě Pa udělat radost, pročež přijme místo sekretářky u sousední snobské rodiny Záhorských. Pěstují totiž překrásné modré růže - a návod na ně chce Eva pro tetu ukradnout.
Náhodou se na večírku u Záhorských setká se svým bratrem Michalem, který předstírá, že je bohatý Ital. K tomuto nedorozumění došlo náhodou, když se snažil pomoci mladé Elišce Záhorské, téměř donucené snoubence Fredyho Ranka. To byl totiž "ne úplně vhodný, zato dobře zaopatřený" - podle slov její matky - nápadník, ačkoli Eliškou odmítaný.
Spontánní, hravá, uvolněná, také zdravě naivní a vtipná, odvážná a - ačkoli nepřekonatelně ztřeštěná, stále tak elegantní Eva se zamotává do uzlu všelijakých nepříjemností, nedorozumění, náhod a spletitostí.
Nakonec však za Michalovy pomoci vše rozsukuje, zvládne dvě nepohodnuté rodiny Záhorských a Norových usmířit a navíc její kouzlo zasáhne i dobráckého Jiřího.

Ačkoli divadelníci ztvárňující notoricky známý počin z televizních obrazovek obecně nemají rádi divácké srovnávání, režie Hany Mikoláškové k tomu takřka vybízí.
Inscenace je nám předávána bez větších náznaků vlastní fantazie, ať už mluvě o scénáři (občasné repliky a známé gagy jsou naopak vítány, však co je moc, to je příliš), o naprosto stejných kostýmech…
Také je nutné zmínit intenzivní pocit, že Městské divadlo Zlín nepřišlo s ničím novým. Tedy, s žádným originálním zpracováním. Podobné (a leckdy i úplně stejné) motivy se již několikrát v nedávné době na zlínském jevišti vyskytly. Divák pak neobjevuje nové obzory, nemá být čím překvapen. Je škoda, že se MdZ bojí nasadit na repertoár něco kontroverzního, odvážného nebo svěžího.
Na druhou stranu tato divadelní komedie umí spolehlivě pobavit - a když se člověk nezaměří na některé herecké výkony a již zmíněné zpracování, může si z divadla odnést i poměrně pěkný zážitek.

Zoufalý herecký výkon Gustava Řezníčka, který ve své roli Michala Nora působil neohrabaně (až buransky - zvláště v tanečních partech) budil dojem, že jsme se ocitli na veřejné generální zkoušce u amatérských ochotníků z městečka s pěti tisíci obyvateli (případným uraženým se hluboce omlouvám). Vše naštěstí zachránil dvěma slokami retro písně, jež zazpíval plným a místy dokonce i čistým hlasem.
To naopak Eva Kateřiny Liďákové měla vše, co si energické, naivní a laskavé děvče žádá. Dokonalé obličejové grimasy plně podporovaly dojem rozpustilého dítěte a její pohybové nadání se neztratilo ani ve vysokých podpatcích.
Dále tetu Pavlínu alias Pa ztvárnila Romana Julinová. Elišku Záhorskou Petra Domžalová, Emilii Záhorskou Tamara Komínková, Tomáše Záhorského Dušan Sitek, Klotyldu Jana Tomečková,
Jana - správce domu Záhorských - Jan Leflík, Fredyho (Zděneka) Ranka Zdeněk Julina a Jiřího Stráže - vydávající se za Jiřího Hardena - Radovan Král.

Toto divadelní představení ve mně vyvolalo smíšený pocit. Ačkoli předloha téměř zaručuje jistý úspěch, zinscenování ve zlínském divadle podle mě tak zaručeně výborné nebylo. Však bylo možné narazit i na světlejší - tedy humornější - stránky.