Koncert Avril Lavigne (Praha 2008)

Už u východu z pražského metra B na stanici "Českomoravská" bylo poznat, že se v okolí něco děje. Jezdící eskalátory přepravovaly neobvykle svižnou rychlostí především slečny s černými výraznými stíny a růžovočerným ohozem. Fanoušky Avril Lavigne.
Já patřila mezi ně.
Sotva jsem vylezla se starším bratrem a nejlepší kamarádkou z podzemí na světlo zemské, přichomýtnul se k nám podivně vypadající chlápek s lístky na koncert. "Stání k pódiu, levnějš nehledejte!" sípal olezlým hlasem. V okolí bylo možno zahlédnout ještě některé zoufalce s papírky: "LÍSTKY NA AVRIL". Ale to se dalo čekat, vždyť kanadská interpretka punkově laděného poprocku koncertovala v Česku naposled před třemi lety.
Před námi už se rýsovala známá a nepřehlédnutelná budova, O2 Aréna. Kolem ní už bylo plno, přestože vystoupené začínalo až za hodinu a půl.
Když už se nám konečně podařilo dostat se přes kontoly zavazadel a nekonečně mnoho lidí, koupili jsme si něco na zub. Myslím, že každého překvapily celkem nízké ceny brambůrků (20 Kč), nebo ledového čaje Cappy (25 Kč).
A pak už se jen čekalo. Obří hala se pomalu, ale jistě, plnila a stávala se tak barevnější a barevnější, čemuž přidávaly i blikající baterky, které se postupně rozsvítily z každého koutu. I přes to, že fanoušků zde bylo víc než dost a vstupenky byly vyprodány poměrně rychle, překvapilo nás, že některá sedadla zůstala neobsazená.
Zhaslo se. Všude tma. Všude řev. Na pódium vyskočila brněnská předkapela "Imodium", která předvedla asi 6 vlastních songů. Myslím, že si vedli docela dobře, i když někteří ze zarytých obdivovatelů Avril se bouřili, že blondýna s hlasem jako zvon si tak neznámou a "amatérskou" skupinu jako předskokana nezaslouží. Někteří z nich tak dorazili až po nich, snad proto, aby si "nezkazili" hudební zážitek. Každopádně už byli všichni netrpěliví. Těšili se na ní.
Až asi po deváté hodině se konečně zjevila. Záměrně používám to slovo, protože někteří diváci neudržely slzy, že se jejich největší idol "zjevil" přímo před nimi. Prostě jen zamával a začal zpívat. Konečně, konečně, konečně!
Překvapilo mě, že Avril byla vážně tak upřímně usměvavá, hezká, upravená, dokonale nalíčená a sladěná - taková, jakou ji všichni znají z plakátů a obrázků.
Na obrazovce za ni se objevily známé růžové lebky, což alespoň mě přišlo až trochu moc kýčovité a komerční, ale asi to k tomu zkrátka patří. Rozezněly se první tóny známého megahitu "Girlfriend". "HEY HEY, YOU YOU", řvali téměř všichni přítomní, jak mohli. Nutno dodat, že Av zpívala tak čistě, že mi občas připadalo, že jsem si jen pustila cédéčko The Best Damn Thing. Kolem ní skákaly asi čtyři tanečnice, aby dodávaly show ještě větší šmrnc.
"I Can Do Better" už nebylo tak čistě zazpívané, ale na tom vůbec nezáleženo, protože celá hala zpívala s ní, mávala ji, nebo skandovala na obdiv.
Mé oblíbené typické starší hity - Complicated, My Happy Ending a I´m With You, mě obzvlášť zahřály u srdce. Avril si na nich dala vážně záležet a s něžnou nostalgií drnkala na svou elektickou kytaru, které, kromě opět až příliš umělé třpytivě růžové barvě, nebylo možno cokoliv vyčíst.
Živější píseň "I Always Get What I Want" všechny ještě více hudebně nakopla. Pak pro změnu zasedla Avril za růžový (!) klavír a nádherně zahrála i zazpívala svou baladu "When You´re Gone", což spoustu teenagerů dojalo. Tato píseň, ještě s tou následující, melodickou Innocence, pro mě představovala vrchol. Rozplakala jsem se a myslím, že jsem nebyla jediná.
Pak přišla zase rychlejší hitovka "Don´t Tell Me", která donutila všechny utřít slzy. Avril pomohly ve zpěvu téměř všechny přítomné hlasy.
Poté zase trochu zvolnila songem, věnovaném pro jejího manžela Derycka Whibleyho, frontmana rockové skutiny SUM41, "Hot". YOU MAKE ME SO HOT, skandovala celá O2 Arena.
Po dozpívání nám všem poděkovala, že tu jsme, že jsme "amazing" a pak už začla další starší věc "Losing My Grip", samozřejmě taky neuvěřitelně dobře interpretovaná. Ale pak najednou královna poppunku zmizela a ve mě zatrnulo, že už je konec.
Naštěstí jsem se mýlila.
Na veliké obrazovce se promítalo video s přezpívanou písní Bad Reputation, to aby se zpěvačka stihla skočit převlíct do růžové mikiny.
Všechny uklidnila, že je pořád taky, když vyběhla na pódium se svým energickým songem "Everything Back But You" z nejnovějšího alba. Ve víru hudby skákala se svými tanečnicemi po stupínku, a tak se není čemu divit, že ne všechny (zvlášť ty vyšší) tóny zněly úplně čistě.
Pak zase zpěvačka všem vyrazila dech, když na další píseň "Runaway" zasedla za (!!) růžové bubny, dokonce i se stejně barevnými paličkami. "See me playing DRUMS!!" zařvala vesele do mikrofonu a na aplaus nemusela čekat ani vteřinu.
A pak to přišlo, pilotní song The Best Damn Thing ke stejnojmenému albu. Av skvěle zapojila do své hudby publikum a povedlo se jí navázat s fandy skvělý kontakt. Skvělé taneční výkony ještě podtrhly tenhle hezký okamžik.
Pak se zase rozjela při písních "I Don´t Have To Try" a "He Wasn´t".
Bohužel už poslední skladbu, známého Sk8er Boye, zazpívala s tak svěžím hlasem, jako by za sebou vůbec neměla 18 písniček. Jenže po dozpívání jen řekla: "Bye!" a prostě zajela pod pódium. Všichni nechtěli uvěřit tomu, že už je konec. Uběhlo to hrozně rychle. Ani já si to nestihla pořádně uvědomit. Většina lidí rozpačitě čekala na zázrak - že se náš společný idol zase ještě alespoň na chvilku vynoří. Ale nic.
Když se rozsvítila světla haly, nám všem došlo, že je konec.
Achjo.
Pak už si pamatuji jen hodně moc lidí, kam se podíváte. Snad tříkilometrová fronta na každý dámský záchod (pánské byly "kupodivu" prázdné), pak další čekání na automat na lístky, přičemž jsme se museli modlit, aby v něm nedošel papír, pak rvaní se do přervaného, bohužel nenafukujícího se, metra a alou domů.
Bylo hrozně smutné jen tak odejít a nechat celkem krátký zážitek, ale zato tak krásný, že už snad lepší být nemohl, vzpomínkám.

Celkové hodnocení:

Show se vším všudy, které nelze nic podstatného vytknout.
*****/5

Setlist na koncert:

1. Girlfriend
2. I Can Do Better
3. Complicated
4. My Happy Ending
5. I'm With You
6. I Always Get What I Want
7. When You're Gone
8. Innocence
9. Don't Tell Me
10. Hot
11. Losing My Grip
12. Bad Reputation (video)
13. Everything Back But You
14. Runaway
15. The Best Damn Thing
16. I Don't Have to Try
17. He Wasn't
18. Girlfriend (remix)
19. Sk8er Boi