Andělé a Démoni

Četli jste knihu a doufáte, že film se jí bude přesně držet? Musím vás tedy zklamat, není tomu tak. Na rozdíl od románu nás film nenudí zdlouhavým začátek uprostřed Cernu, kde vědci nechápavému Robertu Langdonovi (ve filmu opět Tom Hanks) několikrát vysvětlují pojem antihmota, ale rovnou skočí do Vatikánu a máme před sebou první případ. Tím ovšem všechny výhody filmu končí a my se dostáváme do příběhu podobného spíše honičce na dálnici se Semirem než logicky zamotanému příběhu Šifry. Na nalezení dalšího člověka má hlavní hrdina s pár charismatickými pomocníky vždy hodinu a on se postupně přibližuje ke zloduchovi stále blíž a blíž. Doprovází ho krásná Italka Vittorie Vetra s tváří Ayelet Zurer a camerlengo, kterého si zahrál Ewan McGregor. Ten je na plátně asi tím nejúchvatnějším – září dokonce i vedle jinak velmi kvalitního herce Toma Hankse a dle mého názoru posouvá film hned o několik stupňů výš. Nicméně herecký výkon nezachrání chabý příběh, kterému chybí napětí a hlavně jakákoliv možnost vložit diváka do děje. Stává se z vás pouze pozorovatel, který si tak maximálně může zatěžovat mysl otázkou: „Stihne to Tom Hanks tentokrát včas? A jak to dělá, že se vedle něj vždycky objeví takhle pěkná ženská se stejným charakterem?“
Pokud vás někdy zajímal Cern a práce v něm, nejspíš vás překvapí hned začátek, kde stisknutím tlačítka získají vědci antihmotu do krásného sci-fi stojanu. Ovšem pokud vědcem nejste, ale alespoň jste četli román Andělé a démoni, nejspíš budete vyděšení množstvím, které se ve filmu objeví. Samozřejmě chápu, že pro diváka se na plátně musí ukázat něco, co je schopný zaregistrovat, ale takováhle hrouda této nebezpečné látky zachycená během jediného výbuchu mě málem dohnala ke smíchu do naprostého ticha v sále.
Když opustíme scénář a podíváme se na režii, musím říct, že Ron Howard rozhodně nezklamal. V mnohých případech prvotřídní herecký výkon, barevně sladěná scéna kam až oko dohlédne, nenápadné a nenásilné učení diváka o historii a o moderním Vatikánu, dramatické scény jsou svižné a uplynou přesně tak, jak situace vyžaduje. Kamera je zvládnutá elegantně a detailně, scéna je vždy správně nasvícená a nikdy se nám nestane, že by nám ušlo něco, co nemělo. Charaktery jsou vypracované, ovšem na rozdíl od Šifry (vážně nerad přirovnávám, ale tady je to třeba) se v nich nemůžeme dostatečně dlouho hrabat, jelikož příběh si vyžaduje větší spád.
Na závěr bych tedy řekl, že Andělé a démoni jsou povedený film, až na příběh, který nás nijak nenutí přemýšlet a stává se z toho pouze honička s časem. Ovšem, rozhodně doporučuji, abyste se na něj šli podívat, už jenom kvůli Ewanu McGregorovi, který svým pohledem dokáže vyjádřit tisíce názorů naráz… a také kvůli Ayelet Zurer, které to v roli vědkyně velmi sluší.