Příbramské čajování

Celou dobu šlo pouze o jedno. Dostat se do České knihy rekordů. To se povedlo, ale nepředbíhejme.
Akce začínala v 10:00 dopoledne, neděle vypadala přívětivě. A teprve v 9:30 se mi podařilo přemluvit mého tátu, aby mě a ségru odvezl na akci.
V 10:54 jsme ruku v ruce se sestrou došli k Blančině dílně :) Kolem dílny se hemžilo spooooooustu lidí. Skládali sáčky, třídily, zapisovali, povídali si nebo jen tak postávali. Ze začátku jsem mezi nimi byla trochu ztracená, ale pak mě kámošky zatáhly ke stolu a skládali jsme. Každou chvíli přiběhl někdo s dospělých, aby nám řekl, jakou barvu a přesný druh máme skládat. Celé to vypadalo jednodušše, ale po hodině a půl stání už každého bolely nohy. Tím pádem přišly vhod skládací židle, které byly připraveny u strany, kde nezabíraly příliš místa.
Asi po dalších dvou hodinách (zhruba 13:30): Přišly jsme se sestrou z domácího obědu. Usedly jsme ke stolu s plným břichem brokolicové polévky a vrhly jsme se na skládání. A skládaly a skládaly skládaly jsme :) Já skoro usínala, protože jsem den předtím nemohla spát. Vypila jsem Dvě kafe dohromady s 4 kostkami cukru a jeden hyperaktivní človíček :D Celá akce probíhala pohodově, ale asi dvě hodiny před koncem ( tj. asi 15:00) začal úplně každý
plašit, že nic nestihneme. Stihli jsme :) A jak to vlastně dopadlo? 65 lidí, 7 hodin, 36 řad, 5068 sáčků, 1 mandala v knize rekordů ,velikost 1,75 m. Tak co, přidáte se příště k takovéhle akci? :)))