Metalové žně

Poslední dobu jsem nezažil příliš zážitku, nicméně před asi  před 4 měsíci se doslova rojily. Všichni známe odvěkou pravdu, že zážitky se většinou pojí s návštěvou kulturní akce nebo zkrátka s neformální návštěvou přátel. Zatímco první možnost se jeví jako reálná, tak o druhé raději nebudu hovořit, neboť vskutku zde nemohu být králem. Problém pro mě představuje vůbec se s někým potkat. Nechci žehrat na vlastní situaci, a tudíž se raději zaměřím rovnou na věc. Pokud se naskytne jakákoliv kulturní akce, neváhám ji navštívit. S ještě větší horlivostí chodím za kulturou mému srdci nejbližší. Kdekdo se dnes chytá trendů a novinek na tomto poli. Jenže k mému naturelu patří, že jsem milovník starých časů v kultuře, neboli „staromil“. Pochopit moje uvažování v hudbě asi příliš nelze. V žádném případě netoužím Vás jakkoli poučovat o vnímání muziky, protože to koneckonců se odvíjí od přemýšlení každého z nás. Byly však doby, a to musím přiznat pro mnohé spolužáky úsměvné, kdy jsem si jakoby uzurpoval právo hlásat, co jest kvalitní a co naopak tvoří hudební brak. Mé srdce patří ze tří čtvrtin metalu a o zbylou, čtvrtinu, se dělí rovným dílem staré hity z šedesátých až osmdesátých let.

Jakmile jsem na internetu na stránkách Kulturního zařízení ve Valašském Meziříčí čirou náhodou zřel datum chystaného koncertu kapel Debustrol a Hypnos, rozmohl se v mém nitru pocit blaženosti smísený s nesmírnou touhou zajistit si lístky. Jenže k mému naturelu rovněž patří značná dávka solidarity. Pozval jsem tudíž na koncert i mého známého zápasícího s jistými zdravotními potížemi. Zvěděl jsem od něj rovněž kladný vztah k zmiňovanému žánru. Spojil jsem tak příjemné s užitečným.

Lupeny mi k mému neskonalému údivu prodala spolužačka ze střední školy, jíž celé čtyřleté studium patřila moje pozornost. Protože mé srdce doslova plane pro tvrdé žánry, tak si mé já neodpustilo trochu informací o metalu směrem ke spolužačce. Opravdu nehodlám nijak pátrat, jaký vlastně dojem na ni vyřčené znalosti udělaly. Samotné posouzení mého chování raději přenechám na Vás, protože existuje nepřeberně možností, co si ona mohla myslet. Já si zkrátka nedovedu odpustit cokoliv motající se kolem mé srdcové záležitosti. Pro leckoho z vás zní moje hobby nejspíše prapodivně, dozajista též řada čtenářů se podivuje nad možná až přílišným umístěním koníčku na pomyslné stupnici důležitosti. Já, aniž chci být nějak arogantní, tvrdím, že každý z nás je nějaký nebo chová v sobě zálibu pro něco. Ve společnosti tolerantních panuje přesvědčení „nevměšovat se, neřešit, nechat být.

Už nastal magický okamžik, kdy já se známým seděl u stolu v M-klubu. V jeho sklepních prostorách na člověka trochu padne těžko definovatelný pocit. Tamní obložení sestávající se z valounů různých tvarů a velikosti nutí člověka k otázce, zda se neocitl někde ve středověku. A chladnou náladu ještě dokresluje představa středověké mučírny ve vlastní hlavě. Ze začátku M-klub pojmul pouze naše osoby. Teprve později se prostory začaly plnit lidmi s nejrůznějšími módními kreacemi nebo minimálně v tričku s emblémem oblíbené kapely. Scéna pro kapely již byla přichystaná pro první z nich Hypnos.

S kamarádem hovoříme o vztahu k hudbě všeobecně, když tu se náhle ozve bručení baskytary doprovázené bubny. Teď je to zřejmé. Koncert začal. Na úvod kapela vystřihla skladbu Whitecrow, kde není o řev deroucí se z hrdla zpěváka a zároveň kapelníka Bruna nouze. Poněvadž sedíme mimo hlavní sál, nemůžeme tedy veškerou energii lapat přímo. Ovšem zhruba v půlce představení Hypnos se dereme napříč lidmi blíže. Vnímáme vzájemně tu všudypřítomnou abstraktní energii linoucí se z pódia. Atmosféru zároveň dokreslují světelné efekty různých barev. Při řevu zpěváka a osvíceni červenou pod kamennou klenbou nabýváte dojmu, že stojíte uprostřed pekla. Když Hypnos ukončí své působení na jevišti, není konec ani zdaleka. Ještě totiž přijde na řadu legenda jménem Debustrol.

Nelze připravit scénu pro následující seskupení ihned, tudíž dostáváme zhruba půlhodinovou přestávku, během níž se od návštěvníků a o hudbě podobně smýšlejících lidí dovídám, že skutečný důvod jejich návštěvy je účast Debustrolu dnes v noci. V nedočkavém rozpoložení scházím dolů do klubu, abych zjistil, že se pořád zvučí. Stojím  coby kamenem dohodil od zpěváka Kolinsse. Snažím se fotit. Nejde mi to. Vedle fanoušek vyřvává: Kolinss!. Činí tak dlouho, až mu nakonec zpěvák rukou potřese. Všude je citelný neklid. Publikum touží po začátku. Když tu náhle les hlav rozpohybuje první kytarový riff. Není pochyb. Už se hraje. Cítím euforii. Možná až trochu moc. V tom kotli zapomínám na stud a řvu spolu s kapelou. Nicméně za chvíli si uvědomím trapnost svého počínání a mlčím. Jenže nepřestávám kymácet hlavou ze strany na stranu. Když celá plejáda masakrálních songů končí, dav očekává přídavek a náležitě o něj skandováním žádá. Bohužel nedočká se, což hodnotím jako jediné negativum akce.

V závěru si dovolím i trochu zamyšlení nad zrušeným dvojkoncertem z roku 2017. Konkrétné se jednalo o koncert Root a Törr ve Valašských Kloboukách, kde se farníci postavili rázně proti kapele Root. Vadila jim osoba Jiřího Valtra ,zpěváka kapely, který se chová trošku bláznivě a hlásá jakousi svou filosofii ovlivněnou satanismem. Rozumím antagonismu satanismu a křesťanství. Nechci mít a ani nemám se satanismem nic společného. Jenže si nejsem jist, do jaké míry hraje osoba faráře roli v samotném rozhodnutí farníků. Mohlo se nakrásně stát, že lidi vůbec nevěděli, o co jde. Farář přesvědčil lidi, by se vyslovili proti, přičemž jim vykreslil všemožné nejhrůznější obrazy o kapele. Do určité míry křesťany chápu, ale nerozumím, proč zkrátka nepřešli celou událost. Vždyť jsme svobodní a každý z nás se smí vyjadřovat, jak se mu zlíbí. Neřeknu ani půl slova, kdyby za působením kapely byly zločiny, tak jako v Norsku. Zkrátka koncert mohl klidně proběhnout a katolická obec Valašských Klobouk i nadále chodit na mše s vědomím, že se v kulturním domě uskutečnil koncert black metalových kapel s nevybíravými až hříšnými texty. Relativní však zůstává, co je a co není hřích. Jestli větší zlo působí heretické texty nebo zneužívání dětí.