Cybernetické igl, futuristické textury

Vypĕtí, zoufalství, punk, přemáhání, radost, pozitivita  

hlasy moře, textur, zpĕvaček, 

timber, unavené dno mysli, 

,,to jsem potřeboval.'' říkám Mikymu, 

,,to my všichni odvĕtí.'' cení jak si pohlidali zvuk,

utažený, tight as fuck. 

Post-reflexe Iglooghoustova setu, 

vidím auťáka-génia, vytripovaného týpka s laptopem, 

který nezná únavu, jede nezastavitelnĕ, 

žene se za nĕčím, nekompromisnĕ, tĕkavĕ, 

ve předu se vlní generace Z, hyperzet,

první tři řady, tak to má být, jakmile jim něco smrdí, 

poznáte to. Když vajbujou jste tomu na stopě,

době, uši v sobě, srdce ve frekvencích, ten samý vesmír, 

Sepne uzda, spadne lano, otevře se imaginace,

ta hyperkinetika, deepovost, rozlámanost,

exofluidita žánrů. prostě nářez, 

severský vlk už jen dojíždí okraje smetany, 

vidět pulzující oválnou metropoli jako v jednotepu,

rozjezd domů, plandají nohy, 

potkáme se s M. jede do ghetta, 

,,žiji tu 15 let, vracet se sem z přírody...''

,,jako na špatném tripu.''

tĕkavý rom po mĕ volá, 

raději utíkám, strachuji se,

otevřu klíč, jsem doma, zítra taky den, 

do snů...