OKULTISMUS (Satanismus 1. díl)

OKULTISMUS



Satanismus 1.díl



Tolikrát omílané téma, čím větší skandál tím lepší zpráva. Avšak Satanismus není zdaleka jen to co znáte ze sdělovacích prostředků. Moderní podoba Satanismu jako životní filosofie, způsobu myšlení, stylu života, bývá velice vzdálená tomu co ví průměrně informovaný jedinec. Média jsou zahlceny nesmysly, které se třeba dobře čtou, ale realitě jsou na míle vzdálené, hlavní požadavek není pravdivost, ale dobrá prodejnost. Na internetu se při troše snahy a píle nakonec přeci jen prokousáte k hodnotným informacím, ale co se týče například televize či novin je vše většinou dopředu ztraceno.

Pokusím se Vás seznámit alespoň s některými základními fakty, které se k modernímu Satanismu váží. Společně odhalíme věci všeobecně známé stejně tak jako ty které jsou zahaleny rouškou tajemství. Tak tedy vzhůru, beze strachu, ale s respektem, pojďme poodhalit těžký závěs který nám zastírá výhled do dálek, které znamenají poznání.

Satanismus jako takový se dá rozdělit na dva základní proudy a to Satanismus jako vzpoura či protest a Satanismus jako životní filozofie. V prvním pŘípadĚ vzpoury a protestu jde o tu známější variantu, která vznikla někdy ve středověku jako protest proti vládnoucímu monoteistickému náboženství, křesťanství. Jeho praxe se dá shrnout do všeho co nějakým způsobem paroduje křesťanství či přímo vše opačné tomuto náboženství. Odsud pochází ony pověstné černé mše které jsou parodií na ty křesťanské či uctívání ďábla jako božské duchovní bytosti. Často se ve středověku stával zdrojem zábavy pro nudící se šlechtu, která hojně provozovala černé mše společně s divokými sexuálními orgiemi.

Druhá možnost Satanismu jako Životní filozofie je ta, která bude zajímat nás na naší pouti. Svojí podobu získal až ve dvacátém století, kdy základy položil Anton Szandor LaVey, který se narodil v USA, ale jeho kořeny sahají hluboko do temné Evropy, neboť je potomkem gruzínských, rumunských a alsaských prarodičů. To on o Valpuržině noci (poslední noc v dubnu) roku 1966 vyhlásil slavnostně vznik Satanské církve. Za svůj život vydal několik knih z nichž nejznámější samozřejmě je Satanská bible, která se dočkala několika vydání ( vydává se do dneška) a po určitou dobu byla v USA dokonce více prodávaná než Bible křesťanská.

LaVeyův zájem o tajemno a magii se projevoval již v útlém mládí, kdy se mu do rukou dostal časopis Podivné historky a knihy jako Frankenstein či Drákula. Na střední škole zazářil jako zázračné dítě, avšak největší úsilí věnoval mimoškolnímu studiu metafyziky a okultismu. Školní osnovy ho nudili a tak před maturitou opouští školu a přidává se k cirkusu jako ošetřovatel lvů a tygrů. Poté co odejde z cirkusu nastoupí do zábavního parku jako pomocník kouzelníka kde má konečně dosti času ke svému soukromému studiu. Když se v jednadvaceti ožení, odchází ze zábavního parku a zapíše se ke studiu kriminalistiky na City College of San Francisco. Jeho první seriózní zaměstnání je jako policejní fotograf kde se dokonale seznámí s odvrácenou stránkou lidské přirozenosti. Po třech letech toto místo opouští a naplno se pouští do studia „černých umění“. Pravidelně jednou týdně pořádá přednášky o okultismu. Z úzké skupiny lidí pravidelně navštěvující tyto akce vzniká později okultní skupina Magický kruh. LaVey dlouho experimentoval se základy geometrických prostorových koncepcí, které později shrnul v práci nazvané „Zákon rŮznobĚŽníku“. Největšího úspěchu však dosáhl, již výše zmíněnou, knihou „Satanská bible“. Zmínil též „Satanské rituály“ „´dáblŮv mstitel“ či „Dokonalá čarodĚjka“, které se dočkali také značného ohlasu.

Anton Szandor LaVey byl opravdu velikánem v této oblasti a udělal významný krok kupředu co se týče osvěty ohledně problematiky Satanismu. V dnešní době ušel již Satanismus dlouhou cestu rozvoje, který nikdy nekončí. Samotná „First Church Of Satan“ založena LaVeyem se dnes netěší dobré pověsti, ale je na každém jak si vybere. U nás působící 1. ˇCesko-Slovenský Chrám Církve Satanovy přerušil s F.Ch.O.S. kontakt a vydal se vlastní cestou vývoje, což je i další téma pro příště…….



Karel „drappi“ Drápalík