Hamty,hamty report čislo 3

tentokrát se jedná o report z IKEA.
Dnes sem otevřel deník METRO,v kterém jsem spatřil reklamu na masové kuličky plus přílohu(hranolky,brambory,bramborová kaše),pouze za 10 korun,v obchodním domě IKEA.Dále reklama lákala že od 9.30 do 10.00 se podává káva nebo čaj ZDARMA.Při dnešním klamání lidí,pomocí reklamy sem si řekl,že to bude zdřejmě porce vrabčí,tudíš se z toho moc nenajim.Dlouho jsem nad těmi kuličkami přemýšlel,jelikož 10 korun je částkou malou.Vydal sem se tedy směr IKEA,vyzbrojem částkou 38 korun.Cestu metrem sem prospal.Po probuzení,zjišťuji že jsem vjel až do depa.Naštěstí jel strojvedoucí zase hned zpátky.Čas plynul a ocitám se v IKEI.Už u vstupních dveří na mě doléha bilboard s heslem MĚSíC KULIČEK!!10 POUZE ZA 10 PLUS OBLOHA!!!ČAJ A KAVA RÁNO ZDARRMA!!!Jako správný nenažraný občan České republiky,sem vkročil kolébavou chůzi dovnitř,kde mě eskálator dopravil přímo do restaurace.Vše jsem načal zeleným čajem.Při mém pokusu načepovat si pomerančový džus,ke mně dolétl písklavý hlas pokladní..,,Pane!Panee!Zadarmo je pouze čaj nebo káva necháte ten džus!?,,Jako malý ratlík po výprasku,sem se odebral s čajíčkem ke stolu kde sem si ho vychutnal i s dením tiskem.Nadešla chvíle na maaové kuličky.Pomalu sem se odebíral k pultu,kde se na mě usmívali tácky a příbory(jako ve školní jídelně).Pomalým tempem sem kráčel k jídlu.,,Prosim vzal by sem si těch deset kuliček s omačkou,,pravilsem,,Ano proim!Chcete k tomu co?"",,Hranolky!""odpověděl jsem šťastným tónem,když sem viděl tu tunu velkých koulí..,,Ano prosim hranolečky dáme,,odpověděla paní kuličkatá..Při pohledu na porci hranolek mi začala téct slina,jako největšímu Opavskému hladovci.Panečku to byla porce!Klusavým krokem sem se hnal k pokladně,celkem nejistý,že taková porce bude stát nejméně 70 korun.Pokladní pohlédla na mé posliněné kuličky a opravdu z ní vypadlo..,,10 prosim""..Rozjařený sem běžel ke stolu,kde jsem do sebe svižným tempem ládoval tuto fastfoodovou pochutinu ze Švédska.Samozdřejmě po dojedení jsem začal šátrat v kapse po dvacetikoruně.Scela nasycen se blížím opět ke kuličkovému pultu a žádám si o dva chody.,,Pane to s níte všechno?..s trapnosti odpovídám,že druhá porce je pro kamaráda Luboše.(fiktivní postava když se stydím za svou nenažranost nebo když sem v nesnázích).S úsměvem dostávám dvě porce.Můj žaludek znejistěl.Po zaplacení dvaceti koruny se odebírám ke stolu,kde budu aplikovat stravu.Nejistě se dívám na dva chody..Druhý chod do se be tlačím,jako špagety přes klíčovou dírku.Oddýchávám,rozepínám si knoflík.Vše zapíjím již třetím čajem.Druhá porce do mě jen tak tak vešla.Při pohledu na pána který do sebe láduje pátou porci a stále má úsměv na tváří,se mi dělá zle.Když on může 5,já dám s klidem i tu 3!! říkám si bojovně.S donucením mé maličkosti,se pouštím do třetí porce.Tlačím ji do sebe jako velkou skříň do malých dveří.Začínám se dusit,dávím se.S různými citoslovci(eeee,uiiii,)do sebe morduju poslední sousta kuliček.Otáčím se dozadu,kde vídím toho pána který již sežral 6 porcí ,jak si nese další 2..Výskok ze židle byl skvostný,s nevydržení se řítím na toalety,kde to mačkám zpátky.Po třicetiminutovém oddychnutí v kapince WC..Se vydávám do centra.Nažrán k prasknutí dlouho nechci vidět tuto pochutinu,kterou sem si díky mé nenažranosti znechutil.Alé má jízda nekončí.