Můj kouzelný život s vůní Orientu

Ahoj, moji milí čtenáři,

dovoluji si vám věnovat z celého srdce tuto malou zpověď zasvěcenou okamžikům oddechu, pohody a poutavého kouzla exotiky vzdálené a krásné země, kterou je Indie, jedna z mých velkých lásek. Ráda se s vámi podělím i o další nádherné prožitky ve svém životě jako je literární tvorba a malba obrazů s pozitivní energií pro chvíle klidu a meditace.Tajemství mne fascinuje již od dětství - je tím nejkrásnějším, co život nabízí, neboť pro jeho poznání musíme učinit v první řadě něco sami se sebou. Známí mi říkají, že umím čarovat - myslí to víceméně žertem, ale já se domnívám, že jsem jen uměla nepatrně pootevřít bránu svého podvědomí a nahlédnout do míst, o jejichž existenci mnozí pochybují nebo vůbec neuvažují. A co se týče malby, štětec jsem vzala do ruky (dětské kresby samozřejmě nepočítám) dost pozdě.Tančit jsem začala dokonce ještě později.
K mým veřejným kulturním aktivitám a studijním zájmům náleží kromě jiného orientalistika, zejména taneční umění Dálného východu (Indie,Čína, Indonésie). Na tato témata tvořím literárně hudební, přednáškové a taneční pořady na různých scénách v Praze. Na tvorbě těchto programů se mnou spolupracuje zahraniční lektorka a choreografka paní Tara Núrmalí, která vyučuje v Londýně klasickým indickým tancům bharatanátjam, mohini attam, odissi a kathakali.

Taneční umění - duchovní součást velké kultury a moje inspirace
Před dvanácti lety jsem měla příležitost navštívit nakrátko Bombaj, a učarovala mi ihned nejen krásná příroda a tajuplný exotický kolorit Indie, ale zejména její taneční umění, jehož překrásnou ukázku jsem měla možnost shlédnout u jednoho půvabného chrámu na okraji města. Začala jsem podrobněji studovat orientální kulturu všeobecně a zajímat se o různé taneční styly, a některé prvky těchto tanců jsem sama zvládla. Indické klasické a chrámové tance a rovněž prastaré indonéské a kampučské taneční umění vycházejí z hlubokých národních a duchovních tradic, zejména z velkých indických eposů Rámájána a Mahábhárata, avšak také z národní či místní mytologie. Jsou to typické výrazové tance vyznačující se rozvinutou choreografií využívající gest rukou, tzv. muder, rytmických pohybů nohou, mimiky obličeje a figurativních pozic, často značně fyzicky náročných. Estetický dojem zvyšuje bohatý dekorativní kostým, šperky a květy, někdy i masky a u indonéských a kampučských tanců též vysoká květinová koruna nebo tiára, zvaná mokot. Chrámové tanečnice se nazývaly dévadásí nebo mahárí. Na těchto tancích mne upoutala - kromě překrásných kostýmů a ozdob - jejich duchovní a dějová náplň, ztvárněná s mistrovským pojetím a půvabem všech tanečních prvků. Je to mimo jiné i příjemné a zdravé cvičení pro tělo i duši. Cítím se vždy jako tančící bohyně plná radosti a lásky ke všemu živému. Světoznámá umělkyně Isadora Duncanová kdysi prohlásila, že tanec je báseň a pohyby jsou slova. Totéž tvrdila i slavná Mata Hari, která, ačkoliv její orientální tance byly z velké části improvizací, vždy hluboce prožívala svá vystoupení. Aniž bych se chtěla k těmto ženám jakkoli připodobňovat, plně s nimi souhlasím.Tanec mi poskytuje velkou inspiraci k veškeré mé tvůrčí činnosti.

Život je největší kouzlo
Jsem opravdu šťastna, že jsem našla s pomocí svého podvědomí a samozřejmě i vědomé snahy, neboť nic není úplně zadarmo, skutečné naplnění života podle svého přání. Bylo by pro mne velkou radostí i zadostiučiněním, kdyby vás moje řádky inspirovaly k cestě za splněním vytčených cílů a snů. Snad v nich též uslyšíte pozdrav z krajiny lotosů a mého srdce.
Případným zájemcům ráda zprostředkuji poznání krásy indického tanečního umění a kultury, individuálně nebo jako součást svých uměleckých programů.
Vaše Dolma - Mara Déví