*s kapkou téhácé:)

Jdu si takhle kočičí ulicí, rozhlížím se a vdechuju ten těžkej vzduch, s nádechem trávy.
Maj tam pěkný lavičky..., možná posedím..., pokoukám - smotnu brčko.

Uplně to k tomu vybízí ...

Poslouchám písničky, co zněj lidem z oken....
fakt zvláštní..., třeba holka poslouchá písničku o lásce, z který se mi skoro až zvedá kufr

asi se jí stejská,
přemejšlela jsem, že lidi jsou teď všichni mrtě šáblý..., vypsychařený, pořád někam spěchaj, lítaj ..., jsou poprděný z hodin //a já taky--chronofobik--// ...zrušila bych je...,

přijde mi smutný, když vidím úsilí babičky, co se snaží dětem vybrat nějakou pěknou hračku, aby se jim co nejvíc líbila... --- to už oni neviděj ...--- lepší je říct "bábo, dej mi radši prachy" --- co to je kurva za dárky?!

dárek je podle mě maličkost, pečlivě vybraná..., se snahou:)
ne, jen tak odfláknout penězma...

přemejšlim nad tím, jak je to všechno smutný..., lidi jsou smutný..., ze všeho kolem vyzařuje děsná negativita a odmítání ...

---chvilka odmlky, kdy jsem se ubrala "tam jinam"...

asi dál půjdu přes les.., ale jsou tady pěkný baráky a taky rybník..., sleduju západ slunce, pasoucí se krávy a usmívám se nad tím, jak to všechno do sebe zapadá:)))

obracím se a potkávám ženskou s hadem kolem krku /šátek/
vnímám, jak brko pálený singl a ve stoje je horší, než v sedě...

na cestě je kupa hrbolů a taky slimáků..., cestou tam jich tolik nebylo

napříč křižovatkou - na chvilku uprostřed kříže..., jsem ježíš z křižovatky

podemnou mrtvá, seschlá tarantule (suchej list).., chudák

potkala jsem toho spoustu..: kočku z igeliťáku, žampiony...

psa na vodítku

ale i psy bez vodítka...

-žvejka pro osvěžení-
na ten těžkej, prokrvenej mozek..

šílená chuť na sladký a hulihládek:))


čést!;P