Rada č. 4: Naplánuj si těsně před odjezdem cestu do Itálie

No, dobře, nemusíš jezdit zrovna do Itálie. V září je tam ještě pořád docela dost lidí. Ale rozhodně si naplánuj nějakou činnost! Já si myslela, že bych měla mít v září volno, abych si stihla všechno zařídit, se všemi se rozloučit, na všechno se připravit. Ale to se dá stihnout za týden!
Jeď se stejně starou kámoškou na kole do Německa, zeptej se šéfa, jestli bys nemohla pracovat ještě do půlky září, jdi do parku a začni psát knihu, ale rozhodně neseď doma s rodiči v domnění, že jim tím uděláš radost. Já svým rodičům ty poslední dny tak lezla na nervy, že když mě vyklopili na koleji, dali mi pětistovku, abych nejela domů dřív než za dva týdny. No, taky dobrý!
Tohle je pro všechny těžké období. Kdo se do školy netěší, je vystresovaný, co si na něj ti zlovolní vysokoškolští pedagogové vymyslí. Kdo se těší, nemůže se dočkat a vlastně je taky vystresovaný, protože se bojí zklamání. Když se moc těšíte, většinou opravdu zklamaní jste. A bude hůř.
A proto vždycky navenek čekám to nejhorší, i když hluboko ve mně existuje slabý hlásek, který křičí: „Hurá, svoboda je tady!“
No co, je možné, že můj pokoj bude malý jako Harryho přístěnek pod schody, spolubydlící si bude dvakrát za den lakovat nehty, sprchy budou plné vlasů a profesoři na mě budou hnusní...
Ale pokud před odjezdem na hnusnou zavšivenou kolej navštívíš Itálii, budeš mít na co vzpomínat ;-).