Rada č. 8: Nezapomínej na staré kamarády

Na začátku ti bude hrozně smutno a budeš často jezdit domů. Ne proto, že jsi nesamostatná. Ani proto, že máš potřebu lákat z rodičů peníze. Prostě ti bude chybět tvůj starý život, s tím nic nenaděláš. Postupem času se to zlepší. U mě se to zlepšilo po třech týdnech. Seděla jsem v autobusu, dívala se do zapadajícího slunce a nebylo mi jasné, proč jedu domů.
Jela jsem tam za lidmi, kteří mě mají rádi.
To, že opustíš své rodné město neznamená, že na tebe tvé rodné město zapomene. A ono na tebe taky jen tak nezapomene. Žila jsi tam přeci tolik let!
Ať se v životě vydáš kamkoliv, měla bys tam jít s vědomím, že se máš kam vrátit. Bude se ti tak lépe žít.
Proto neodepisuj své staré známé. Existuje přece tolik komunikačních prostředků, které vaše přátelství udrží na stejné vlně! S jednou kamarádkou si dopisuji staromódním způsobem, s jinou si píšu na facebooku, další píšu na blog. A každé věnuji o nějakém víkendu, který trávím doma, pár hodin.
A je mi fajn, protože když mě v Hradci naštvou, jedu domů a ráda vidím své přátele ze školy, z ulice, z dětství...