Vědci na cestě k umělému mozku

Vědci již vytvářejí umělé náhrady lidských končetin a orgánů až na tu nejsložitější část našeho organismu-mozek. Avšak vědci z univerzity v Los Angeles již položili základní kámen na nový objev. Výzkumníkům se již podařilo pomocí uhlíkových nanotrubic vytvořit syntetické synapse. Synapse vznikají spojením dvou neuronů a dochází díky nim k přenosu vzruchů. Je používána za "jednotku" aktivity mozku místo neuronu.
Na začátku tým vědců nejprve řešil základní otázky. Z čeho vytvořit okruh, který by stejně fungoval jako neurony a přenášel tak vzruchy?
"To je nezbytný první krok v procesu," řekla Alice Parker, která od roku 2006 se snaží vytvořit potřebné základy. "Chtěli jsme si odpovědět na otázky: Dokážeme postavit okruh, který by jednal jako neuron? Jak můžeme stavět struktury z těchto obvodů, které napodobují funkci mozku, která má 100 miliard neuronů a 10.000 synapsí na neuron? "
Po dlouhém hledání výzkumníci otestovali potřebné vlastnosti na uhlíkových nanotrubicích. K překvapení všech účastníků testy dopadly kladně.
V hlavě uhlovodíkové nanotrubice
Uhlíkové nanotrubice jsou podlouhlé útvary, jejichž stěny tvoří atomy uhlíku o průměru 1 až 100 nanometrů. Patří mezi nejsilnější vlákna, ale pro jejich vysoký náklad nejsou tak rozšířená. Zatím našly použití v elektronice jako vodiče, neboť se elektrony v nanotrubicích pohybují díky minimálnímu odporu téměř volně.
Nyní se tým profesorky Alice Parker a profesora Chong Wu Zhou snaží sjednotit mnoho takových uhlíkových nanotrubic k vytvoření funkčního umělého mozku či jeho části.
Jestli se podaří vytvořit umělý mozek, mohl by pomoci lidem pochopit lidskou inteligenci a mnoho dalších věcí. Byl by to další krok lidstva k pochopení našeho nejdůležitějšího orgánu. Navíc by náhrady třeba jen části mozku mohlo zachránit mnoho nemocných lidí.
Ovšem stále jsou zde problémy, které neumíme vyřešit. Největší závadou je, že v mozku se neustále vytváří nové neurony, avšak tento děj se zatím nepovedl uměle vytvořit. Stále tedy zůstává otázkou, jestli se vědci někdy doberou cíle, a pokud ano, zdali to bude touto metodou.
Odpor církve
Je zde také spor se společností a to hlavně s katolíky. Římskokatolická církev odmítá v budoucnu možné náhrady poškozeného mozku za nový. V tomto orgánu je uložena mysl dotyčného člověka, a pokud by se měl tento orgán nahradit, změnilo by se tím celé chování dané osoby. Mozek je vytvořený Bohem a nemělo by se do něj vážně zasahovat lidskou rukou, natož ho vyměnit. Díky umělému mozku by lidé byli blíže ke klonování člověka a to je pro všechny křesťany nepřípustné.
Vatikán oznámil, že povede s výzkumníky jednání a bude se tomuto činu bránit. Bůh by vytvoření umělého mozku nikdy nedovolil a jistě jim v této věci pomůže. Papež se však k ničemu nechce veřejně vyjádřit, alespoň pro zatím.
Katolíci sami mezi sebou mají spory, jestli tento výzkum a jemu podobné jsou nebo nejsou mravní. Sám duchovní Tomáš Halík nám na to odpověděl: „Mnozí pořád žijí v představách o "boji víry a vědy", které platily snad pro 17. století – dnes však existuje dialog moderní teologie s vědou a mnoho vědců ví, že ne všechno, co je možné udělat z technického hlediska, je oprávněné z hlediska mravního a že věda sama potřebuje kompetentní partnery k rozhovoru o těchto otázkách z řad filozofů a teologů.“

Je zde mnoho pro a proti. Na jednu stranu by nový mozek mohl zachránit mnoho životů a lidstvo by bylo zas o něco blíže k vytvoření umělé bytosti. A co více, lidé by konečně pochopili fungování celého mozku a nejen jeho části. Nemusely by pro nás být tak velkou záhadou naše mysl a jednání. Ale záchrana lidského života za cenu změny osobnosti možná není ta správná cesta. Ale třeba se člověk změnou jen části mozku nijak nezmění. Budoucnost nám snad na tuto otázku a mnoho dalších brzy odpoví.