Ranní vstávání

4:53
K1 se probudila a přichází zjistit, jestli jsem i já přežila noc. Očicháváním mého nosu kontroluje, zda dýchám. Když zjistí, že ano, rozvrní se s razancí příklepové vrtačky. Moje chraptivé ´Sklapni!´ ji nevyvádí z míry, odchází, až když se jí dostane podrbání za ouškem.

5:47
K2 mi dává najevo svou nehynoucí upřímnou lásku. Stojí mi předními packami na hrudníku a intenzivně přešlapuje. Asi bych jí zase měla zastřihnout drápky. Když si je jistá, že jsem vzhůru, uléhá mi na levé rameno a usíná.

6:17
Obě K pořádají kočičí variantu Velké pardubické. Já představuji Irskou lavici (pro neznalé – to je ta překážka, která se nepřeskakuje, ale přelézá).

6:33
Chemický poplach! K2 hodila bobek. Velice svižně vstávám, přitom nechtěně skopávám vedle ležící K1. To zas bude celý den naprdnutá.
Uklízím, větrám. Kdybych z toho dokázala udělat zbraň hromadného ničení, do měsíce by ze mě byl pán světa.
Proč mám k sakru tak ztuhlé levé rameno?

6:41
Obě K leží vedle mě jak sfingy a upřeně na mě zírají. To se fakt nedá. Rezignuji na spaní a vstávám.

6:44
Ranní startovací kafe. Obě K sedí v pozoru na stole a očekávají snídani. Hlasitě komentují několika vteřinové zdržení nad stanovený limit. Obzvláště K1 je viditelně nespokojená s úrovní poskytovaných služeb. To je koneckonců pořád.

6:48
Přehazuji přes postel několik přehozů, spíš jen ze zvyku – stejně jsou všude chlupy.

6:53
Snídaně. Mléko nedopíjím; když jsem natáhla ruku po hrnku, K1 do něj měla nacpanou hlavu. Zas bude mít srajdu.

7:05
Ranní hygiena. Zatímco si čistím zuby, K1 hází bobek. Nemá to sice razanci K2, ale i tak to stojí za to. Urychleně dokončuji čištění a snažím se přitom potlačit dávicí reflex. Nakonec naštěstí vítězí duch nad hmotou.

7:10
Beru si oblečení z šatní skříně.

7:13
Otvírám znovu šatní skříň a rvu ven naštvanou K1, která si z ramínka stáhla kašmírovo-hedvábný svetřík a chce si z něj udělat pelíšek.

7:22
Odcházím do obýváku, abych před odchodem uzavřela balkon. Obě K jsou ... no jasně, kde jinde.
Vyhazuji K1 z balkonu. Vyhazuji K2 z balkonu. Vyhazuji K1 z balkonu. Vyhazuji- ...přecházím do kuchyně zavřít okno, kterým ty mrchy skáčou ven. Vyhazuji K1 z balkonu. Honím velice rozjařenou K2 sem a tam. Jestli se někdo dívá z vedlejšího domu, má tu zadarmo reality šou, o jaké se mu ani nesnilo.

7:30
Uzavírám pracovnu. Z bezpečnostních důvodů - spousta šňůr od počítače, akvárium atd.

7:31
Předodchodová kontrola obou K.

7:34
Vyhazuji K2 z pracovny.

7:35
Snažím se zavázat si boty. S K2 zakouslou do konce jedné z tkaniček to jde dost špatně.

7:38
Odcházím. K2 sedí na botníku, K1 vedle na podlaze. Obě na mě hledí smutnýma očičkama s výrazem napovídajícím, že pokud je opustím, do minuty bídně zhynou steskem. Mám z toho depresi.

7:43
Vracím se pro zapomenutý mobil. Přehozy na posteli jsou rozhrabané. K1 spí stočená do klubíčka na polštáři. K2 leží na prostěradle; z jednoho přehozu si udělala tunýlek a je v něm zalezlá. Kouká na mě jen její otrávený ksichtík ´Co tu děláš? Chci spát!´.

7:45
Definitivně odcházím do kanceláře, vydělávat na ty nejkvalitnější granule, kapsičky a motivační hračky. V mlhavém mrákotném stavu, způsobeném nevyspáním, sním o nudném světě bez domácích mazlíčků ... příliš smutném na to, než abych v něm skutečně chtěla žít.