Smazal jsem si Facebook.

Smazal jsem si profil na Facebooku. Nikdy jsem si na něj nestěžoval, spíš jsem se ho zastával. Našel jsem kvůli němu lidi, které bych už asi nikdy v životě nepotkal. Obnovil staré kontakty, navštívil „události“, o kterých bych se asi ani nedozvěděl. Časem jsem navázal kontakty z ciziny, až ze zámoří! A Facebook byl nejlepší cesta si kontakty udržet.

Ale pak přišel den, kdy si můj kamarád smazal profil na Facebooku. Kamarád rád fotí (zdravím Luboše!) a tak zmizela téměř čtvrtka mých fotek. Nebyly to jen fotky, ale hlavně vzpomínky a můj profil už nebyl mým profilem. Byla tu možnost udělat výběr fotek znova, ale bylo jich moc a já jsem línej. Navíc by to nevypadalo zrovna moc dobře, kdybych „označoval“ sám sebe, když to beru podrobně. Lepší varianta byla prostě zamést sám sebe ze stolu. A asi i rychlejší, pokud nepočítám 14-ti denní možnost se opět přihlásit, jako by nic.

Hned potom, co jsem to udělal, jsem si připadal, jako bych umřel. Najednou jsem přišel o kontakt s mými „přáteli“ a byl jsem dočista sám. Jiný pocit, než když jsem se prostě nepřihlásil. Zároveň jsem si uvědomil sílu Facebooku, nikdy bych neřekl, že jsem byl nějak závislý. Na rozdíl od pár lidí jsem nějakej ten den bez FB vydržel.
Druhý den jsem měl zase pocit, jako když se člověk rozejde s člověkem, se kterým trávil hodně času. Jako bych dal Facebooku kopačky. Měl jsem najednou strašně moc času a nudil jsem se. Už podruhé jsem si uvědomoval moc Facebooku. Jak moc zabíjí čas. A zbytečně!
Moje hlavní záměry, proč jsem si smazal profil, se najednou změnily. Hlavní věci, které mi štvaly, byly dvě – první, že přijdu o postupy v hrách, které zbytečně zabíjely můj čas a druhá, že přijdu o kontakty. To jsem si pojistil tím, že jsem založil událost, do informace jsem dal moje ICQ, rozeslal všem přátelům. Přišli mi zatím dvě žádosti => nejsou „přátelé“, jako přátelé…

Víc si teď vybavuji výhody života bez FB. Když něco chci, dám vědět přes mobil nebo ICQ a užívám si konverzace z očí do očí.
A asi nejsem jediný, kdo si rád píše s holkami na netu. Takhle si člověk našel dotyčnou jednoduše podle jména na FB, ale větší zábava je z holky tahat mobilní číslo nebo ICQ. Když jste měli FB profil na dotyčnou, měli jste snadný přístup k informacím – prakticky hned jste věděli, co dotyčná dělá z „oblíbených aktivit“, „zájmových stránek“ a určitě se i chlubila na zdi, kterou si můžete přečíst možná až do založení jejího profilu. Také se můžete podívat na všechny fotky, kde je. Některé ani nechcete vidět. A pak tu máme společné přátelé.
To už hned ukazuje, jak vám Facebook leze do soukromí.

A není nad to si s dotyčnou psát na ICQ, s přibližnou představou jak vypadá (nebo přihlídnou na malé množství fotek na Lide.cz) a informace z ní páčit. Možná to tak mám jen já, kdo ví…

Nemám jako záměr Vám Facebook zhnusit. Jen jsem prostě objevil lepší stránku života bez něj. A neříkám, že jsem si ho smazal na pořád. Ikdyž možná ano, ale nikdy neříkej nikdy. Třeba bude časem Facebook jediná možnost, jak si zažádat o práci…