SEBEVRAŽDA STUDENTA 2

Na internetu článek vzbudil mimořádný zájem a proto považuji za svou povinnost tyto čtenáře informovat o tom, co jsem k případu zjistil a i ledacos upřesnil. Plamen maturit sice už dohořel, ale uhlíků doutnajících a u těch zklamaných,dokonce s pocitem podvodu nebo ukřivděnosti, doutnání neskončí možná po celý zbytek života. Maturita je asi víc, než jsou asi schopni pochopit někteří současní zkostnatělí ministerští úředníci.
Výjimečně se jednalo se o studenta vietnamské národnosti, který po zjištění, že u maturity propadl, ihned telefonoval svému otci. Ten nebyl zklamaný jen osobně, ale nezdar považoval za neúspěch celé komunity. Prý synovi, jistě v pohnutí mysli, neuváženě řekl: “Nevadí, pošlu tě na plantáže.“ Zde bylo pravděpodobně rozhodující osudové selhání rodičů.
Druhé selhání, o nic méně závažné než rodičů, vidím v systému, který je nastaven tak, že jedna jediná nezodpovězená otázka a je po maturitě. Už samotné losování otázek je loterie. Ale pokud maturitu rozhoduje jen jediná otázka, už je to kopie ruské rulety. Samotný ředitel gymnázia systém maturitních zkoušek odsuzuje a požaduje radikální změnu. Podle mne by měly být otázky nejméně dvě, raději tři, aby se lépe zjišťoval průměr vědomostí zkoušeného.
Je až proti zdravému rozumu, jak někteří vysocí úředníci, snad aby se zviditelnili, se snaží změnit co se dá a při tom vymýšlí už dávno vymyšlené a osvědčené, buď u nás nebo někde ve světě. Protože zatím nikdo nenese zodpovědnost za svá, většinou krachujících rozhodnutí a ani za neuváženě vydané finance, zkouší se co se dá i nedá, stále dokola a občane, plať!
Ještě jako školák jsem slýchal, že maturity Čechů měly takovou váhu, že třeba legionářům vracejícím se domů přes Anglii stačilo, aby si tam udělal státnici z angličtiny a potom bez jakéhokoliv dalšího studia se jim poštěstilo získat doktorát z filozofie.
Podíl školy, přesněji tedy profesorů. Bez ohledu na finanční efekt, by měli dělat vše proto, aby cíl byl jediný. K maturitě připouštět jen studenty všeobecně připravené. Během studia, něco jako na vysokých školách, ty, co nestačí, vylučovat.
I na školách by se měl vyloučit jakýkoliv druh protekce a korupce. Tedy jak peněžní, tak pohlavní. Ten druhý, velmi rozšířený a stejně těžko dokazatelný, bych řadil na úroveň bestiálního chování, kdy je neuváženě zneužíván stav nouze, s následnou nebezpečností pro veřejnost, podobný vydávání řidičských průkazů bez školení. Kdy kupříkladu takto „chytrá“ studentka se stane lékařkou.
Není míru pod lipami. Vše je prostoupeno zločinností. Mnozí tomu všemu říkají Kocourkov. Ale neuráží tím ty, rádoby vše zlepšující, systémem pokusu a omylu, především nevzdělané kocourkovské? Poctiví lidé asi den co den a všude budou doplácet na systém, který ani volebním hlasem nemohou ovlivnit.