KOMÁŘI

Stejně „přítulný“ a přesto nepopulární jako vosy, mravenci, blechy a vši.Úředně: obtížný hmyz.
Jak dovedou být až sužující, to každý poznal. Náš profesor biologie
tvrdil, že krve potřebné jsou jen samičky, ale já vypozoroval, že krvelační jsou i samci. Kolik a jaké choroby skutečně přenášejí, o tom se zatím jen dohadujeme. Komár je víc znám jako tvor úporně a vytrvale nás napadající, méně si všímáme jeho "inteligence".
Kdysi při sběru hub jsem se potkal s tolika komáry, že nebylo možné
věnovat se jiné činnosti než obraně vůči nim. Kdo má zkušenost, používá
Repelent. Potom si můžete třeba i lehnout naznak do borůvčí, ze kterého se
ihned vyrojí nepředstavitelná hejna komárů a ràzných mušek a můžete klidně
pozorovat, jak vytvoří jakýsi živý mrak, který jen rozezleně, až vyzývavě
bzučí. Všechno v něm v uctivé vzdálenosti nad vámi bezhlavě lítá bez
odvahy dosáhnout kýženého cíle, sát z povrchu lidského těla krev.
Jedovaté látky obsažené v repelentu jsou tak účinné, že při postřiku
komár náhodou vletěl přímo do vystřikované mlhoviny a okamžitě po zasažení
se jen prohnul a střemhlav padal k zemi.
Ale jiné je to v bytě. Nevím, jak a kdo to tak precizně organizuje, že do každé skulinky je připraveno okamžitě vniknout několik komárů, aby nám rafinovaně znepříjemňovali život a často vyprovokovali i podobné scény.
Ve spánku nás budí známým zvukem, vydávaným při letu i když v
poslední době se domnívám, že se naučili přistávat s vypnutým "motorem", anebo již hůř slyším!? Pokud vás probudí žhavé svědění po bodnutí, to už je pozdě. To zpravidla procitnete ihned a okamžitě zahájíte nelítostný boj. "Nepřítel je však inteligentní a "mazaný" a hned tak se nedá.
I mne probudil známý varovný zvuk, na který jsem už velmi alergický.
Představte si ale, oč by bylo zlo páchané komáry větší, kdyby létali zcela
nehlučně. Ihned jsem zrak zaostřil na obvyklá místa na stěnách vedle postele, kde nejčastěji "parkují". Vyčkávali tam, překvapení a snad i oslnění, hned dva. Jeden už "natankovaný", po kterém po mém zásahu zbyla jen krvavá skvrna na zdi. Druhý, ještě "hladový" a tím i o dost lehčí a čipernější, unikl. Ale kam?
Ve strachu před jeho dalšími útoky jsem spal už jen na půl oka. Po probuzení jsem ihned očima pátral po stropě a žasnul. Pan komár v celé své
"kráse" odpočíval na stropě přímo nade mnou. Považoval jsem to za provokaci. Okamžitě jsem doběhl pro koště a jak už to nejčastěji bývá, jeho štíhlé tělíčko jsem netrefil. Ač jsem se co nejpozorněji díval, zmizel, jako by se rozplynul. V narůstajících obavách z příští noci, jsem měl na sebe vztek.
Dopadlo to nad očekávání. Ráno před větráním jsem odsunul záclonu,
na které můj současný nejúhlavnější nepřítel "tajně" spočíval. Ihned odstartoval a v okamžiku, kdy jsem okno jen pootev²el, vylétl. Připadal mi jako kdosi, kdo při vniknutí do cizího bytu sice "neloupil“, ale trestu unikl jen o vlásek. "Hra" o život sice skončila patem, ale nebyl to žádný "blbý" komár. Tento se mi zdál obzvláště "vypečený".
A pro zajímavost ještě dodávám. Některým lidem komáří píchnutí nehrozí.
V okolí termálního pramene ve Svatém Jánu kroužilo tolik komárà, že
přes značné vedro, po upuštění vody v bazénu bylo nutné ihned se zahalit do tepláků, nejbezpečněji s kapucí. Ale jeden z nás mohl zàstat stále jen v plavkách. Byl totiž všude tak porostlý, že komáři na jeho chlupech opatrně přistávali, všemožně natahovali své dlouhé sosáčky, ale na kůži nedosáhli. Nevím zda víc otrávení, či jen zklamaní a neúspěšní, odlétali.
Při přemnožení, kdy jsou zdraví a životu víc nebezpeční, musí se hubit. Dnes i leteckým postřikem, který současně ale ničí i jiné nežádoucí živočichy, včetně ptactva. Dříve se to praktikovalo odsáváním kuželů, vytvořených z těl komárů před světlomety. Přímo do tkaných pytlů, které po naplnění byly silně promaštěné. Zmiňuji se o tom i proto, že slova písně "komára zabili, slaninu majú .. "nejsou pravdě tak zcela vzdálená.