Divná válka

10. 12. 1944 Oblast města Suvorov, SSU

Byl kámen, kus suti domu, ve kterém se ukrýval. Už několik dní se skrývali a pátrali po známkách ukrytého velitelství. Každý soumrak změnili pozici. Wilhelma už bolely oči od věčného sledování okolí, jeho puškohledem.

Kurt do něj drcl rukou. Probral se a ztěžka dýchal. Několikrát zamrkal a opět se soustředil.
„Promiň, už jsem vzhůru. Máš něco?“ Zašeptal sniper.

„Nic, kromě další hlídky.“ Odpověděl Kurt.

Od doby co se skryli v tomto městě, se změnila jen jedna věc, místo němců toto město patřilo sinosovětům. Jejich úloha byla stále stejná. Nepřítel musel mít pozorovatele a radiostanici kdesi ve městě. A jejich úkol byl je najít a zabít.

„Slunce zapadá, přesuneme se do úkrytu a pak snad něco najdeme. Navíc se musím vyspat“ Poznamenal Wilhelm.

Plížili se ve stínech, kontrolovali každý pohyb. Vyhýbali se střelbě na hlídky, hledali svůj cíl.

Prý zde zanechal při ústupu něco i blutkreuz korps, ale nikdo neví co. Ať už SSU pátrala po nich nebo po té záhadné věci blutkreuzu, nesměli se nechat odhalit.

Po pár minutách si Kurt povšiml lesku v jednom z oken. Chtěl upozornit Wilhelma, ten už ale dávno sledoval cíl skrze díru ve zdi. Byla to přilba. Vedle ní byl vidět jakýsi kabel.

Kurt opatrně našel bezpečné místo a vzal si dalekohled.

Radista SSU seděl vedle pověšeného plátna, zlehka jej odkrýval a hledal pohyb. Očividně nováček, když si neumazal ani přilbu.

Wilhelm ležel na zemi a dírou vzniklou někdy v průběhu měsíčních bojů, sledoval svůj cíl. Dýchal zhluboka, jeho dech vířil jemný prach na zemi. Sněhové vločky prolétaly vysklenými okny a dosedaly na podlahu místnosti.

Zaměřil svůj cíl, upravil míření podle podmínek. Pozorovatel znovu vystrčil hlavu a zadíval se do dalekohledu.

Jeho velkorážní puška opatřená tlumičem spokojeně štěkla do šera. Tlumič si poradil sotva s polovinou hluku, ale záblesk se neobjevil. Nadzvuková střela opustila hlaveň takovou rychlostí, že se za ní okamžitě začala tvořit tenká stužka kondenzované páry. Voják SSU akorát otočil hlavu na přilétající střelu a pustil dalekohled. Vzápětí jeho hlava explodovala a krvavá stopa se objevila na zdi za ním i s dírou o průměru fotbalového balonu. Závěr zbraně cvakl a nábojnice o průměru palce padla do tenké vrstvy sněhu pod oknem. Další náboj už čekal na svůj osud.

Ještě několik minut zůstali na místě a pak vyrazili dál. Kanalizace by mohla být v opuštěném městě skvělá skrýš jak pro německou dvojici, tak i pro skryté velitelství.

Pokračování příště.