Záhada starožitných hodinek / Kapitola 4.- Kouzelné překvapení

Sára se odhlásila a šla na večeři. Terka šla domů. Po večeři se Sáře chtělo hodně spát a tak šla do postele. Ráno se probudila a už byla neděle. Když se Sára probudila, šla se obléct a nasnídat. (po 20 min.) Když se nasnídala, šla k Terce. Venku bylo 35°C. Sára přišla k Terce domů a zazvonila. Terka rychle otevřela dveře a vtáhla Sáru dovnitř. „Co to děláš?!“ Řekla Sára. „Pšššššt. Pomalu a potichu půjdeme do mého pokoje. Ano?“ Řekla potichu Teka a šly potichu nahoru do pokoje.“ Tak jsme tady. Co takové přivítání a obejmout? Když jsme nejlepší kámošky.“ Řekla Sára.

Terka kývla a obejmuly se. „ Tak teď se dívej, Sáro, ale ty pohybuj s vodou.“ Řekla Terka rozhodně. Sára odpověděla. „Tak jo. A krouží opatrně a pomalu rukou. Voda se ve skleničce pohybuje. „Tak a teď já! Včera jsem to trénovala. Dívej se.“ Řekla Terka a začíná kouzlit. A Terka zmrazila vodu. „Co se to ksakru stalo?“ Řekla vyděšeně Sára. Terka jí na to řekla.“ Umím zmrazit cokoliv. „ Tak zmraz sklenici.“ Řekla Sára.

„Klidně.“ Odpověděla Terka a zmrazila sklenici. „Ty brdo tak to i já můžu nadnášet věci.“ Řekla Sára a začíná čarovat. Zrovna vtom zavolal Lukáš Sáře. Sára to zvedla a řekla. „Co je zlato?“ „Stojím tady před domem u tebe stou knihou.“ Odpověděl Lukáš a Sára řekla. „Já zapomněla, promiň. Už jdu, počkej tam.“ Sára to položila a šly s Terkou za Lukášem. Když tam došly, Lukáš řekl Sáře. „Tak to je ona.“ „Dík moc a ahoj.“ Odpověděla Sára a Lukáš odešel domů.

*Pokračování příště.*