Záhada starožitných hodinek / Kapitola 5.- Zkouška odvahy?!

„Tak nepůjdeme něco zjistit?“ Zeptala se Terka. Sára kývla a šli do pokoje. „Tak otevřeme tu knihu spolu?“ Zeptala se Sára. „Tak jo.“ Odpověděla Terka a svoje pravé ruce položily na knihu. Obě ustoupily a kniha začala zářit. „Co se to děje?!“ Řekla Sára. „Nevím!“ Řekla vyděšeně Terka. Kniha se otevřela a řekla Terce: „Ty máš dobré srdce dlaně jako obláček, ale ty jsi princezna ledového království!“ „Co se to děje?!“ Zeptala se strachem Terka. „Dej mi svou moc a budeš královna vesmíru!“ Řekla kniha.

„Hm. Terko co, mám dělat? Terko?“ Řekla Sára Terce, protože se nemohla pohnout a Terka létala. „Jak se teda rozhodneš, princezno Terko?“ Zeptala se kniha nedočkavě. Terka na to řekla: „Nechci, chci být tady na zemi!“ „Nedáváš mi na vybranou. Musíš udělat zkoušku. Jestli uděláš, něco blbě nepustím tě a ty mi budeš dělat sluhu.“ Řekla kniha a teleportovala Sáru do jiného světa. Byli tam samí Filipové a měla najít správného Filipa. „Tak jo ještě, že vždy nosím jeho oblíbenou hru při sobě, protože mi ho připomíná.

„Tak a teď projdeme všechny a kdo na hru, sáhne, je to můj Filip.“ Řekla Terka potichu. „Máš, to na čas holčičko tak pospíchej. Muhahaha!“ Řekla kniha. „To je Filip!“ Řekla Terka. „Vyhrála si.“ Řekla kniha a otevřela se. Terka se objevila u Sáry. „Co to bylo?“ Zeptala se Sára. „Nějaká zkouška, asi zkouška odvahy, ale musíme si tu knihu prostudovat.“ Odpověděla Terka. „Tak jo.“ Řekla Sára. Terka otevřela knihu a začala číst. „Hele tady je něco o mořských pannách.“ Řekla Sára. „Hm přečtu to jo?“ Řekla Terka. Sára kývla. „Tak jo čtu.“ Řekla Terka.

*Pokračování příště.*