Záhada starožitných hodinek / Kapitola 7.- Nalezení zlé dívky

Sotva zavřela dveře, zasáhla Sáru neviditelná vlna. Sáru to odhodilo na zem. „Co to bylo?“ Řekla zmateně Sára. Terka přiběhla na pomoc. „Copak?“ Zeptala se Terka. „Nevím, něco mě zasáhlo.“ Odpověděla Sára. „Hmmmm… Nechtěla by, jsi, říct Lukášovi co se stalo?“ Zeptala se Terka. „No tak jo.“ Odpověděla Sára. Když přišla Sára k Lukášovému domu, viděla, jak neznámá dívka se hádá s Lukášem. Lukáš odešel domů. Sára jde k neznámé dívce a řekne ji. „Ahoj já jsem Sára, a jak se jmenuješ ty?" Na to odpověděla neznámá dívka:

„Nazdar já jsem Simona a ty jsi ta, která miluje Lukáše, že?“ Sára se podívá na prsten, který měla na prstu Simona. „Hele ten prsten je mi nějaký povědomý. Odkud ho máš?“ Řekla zvědavě Sára. „To tě nemusí zajímat. Mimochodem Lukáš miluje mě!“ Odpověděla zle Simona. Sára se naštvala a zazvonila na Lukáše. „Hele to ti nepomůže.“ Řekla Simona. Lukáš otevřel dveře a viděl Sáru a Simonu. Simona zakroužila dlaní a Lukáš obejmul a políbil Simonu. Sára kopla Lukáše do nohy a odešla. Když přišla, Sára domů, čekala na ni nejlepší kamarádka Terka. „Tak co? Omluvil se ti Lukáš?“ Zeptala se Terka.

„Ne ještě hůř! Přede mnou se líbal a objímal stou Simonou!“ Odpověděla smutně Sára. „Hm. A nevšimla sis něco divného?“ Řekla zmateně Terka. „Ne nevšimla… Ale vlastně jo. Měl zase bílé oči! A má nějaký prsten!“ Odpověděla Sára. „Lukáš má prsten?“ Zeptala se Terka. „Ne ta Simona!“ Řekla Sára. „Aha“ Odpověděla zmateně Terka. „Tak jo. Zajdeme do knihovny?“ Zeptala se Sára. „Jo tak jo.“ Odpověděla Terka. Tak šli.

*Pokračování příště*

(Omlouvám se, ale další pokračování bude asi za dlouho. Mám ale nový a skvělý příběh máte se na co těšit. :-))