Hledaný - V.

5.

               Libuše se po shlédnutí videa zvedla a odcházela.
 ,,Slečno Königová, kam jdete?“ ptal se major Kalaš.
 ,,Shánět peníze! Já už nemám čas tady sedět a čekat. Video nic nepřineslo,“ řekla a zavřela za sebou dveře.
 ,,Navrhujem prehľadať obe miesta. Ako Zelené námestie, tak stanicu Jabloňová,“ řekl Marián.
 ,,Jo, pošlu tam posily, ať to je rychlejší. Já zkusím dát záznam z té kamery do médií. Třeba někdo tohohle pozná,“ řekl Kalaš a ukázal na monitor. ,,Vy dva budete celou noc tady až dokud Königová nedostane zpět syna. Máte dvě hodiny volna za to, že jste tu byli celou noc i na dnešek.“

          ,,Dobrý den, ihned mě ohlaště u Kryštofa Papeže,“ řekla Libuše na recepci nakladatelství.
 ,,Pan Papež má jednání,“ řekla jí recepční.
 ,,Řekněte mu, že pokud si na mě neudělá pět minut, už nikdy tohle nakladatelství nevydá ani jednu jedinou mou knihu a postarám se, aby vás konkurence potopila.“
 ,,Ano, řeknu mu to,“ řekla recepční a zvedla telefon.
 ,,Běžte tam, při jednání vám to nezvedne. Rychle! Běžte!“ popoháněla Libuše recepční. Ta se jí snad i trochu bála, tak zpoza svého pultu vyběhla a spěchala do zasedací místnosti, ze které za chvíli vyběhla a v patách jí byl Kryštof Papež.
 ,,Co se děje, Libuše?“
 ,,Chtěl jsi mou novou knihu?“
 ,,Samozřejmě. Smlouva s američany čeká na tvůj podpis.“
 ,,Kolik dostanu, když tu smlouvu podepíšu a dám ti k té knize všechna práva?“
 ,,Víš co? Pojďme raději do mé kanceláře,“ řekl a vpustil Libuši před sebe.
     ,,Takže kolik?“ zeptala se, když za nimi zavřel papež dveře.
 ,,Původní návrh byl půl mega.“
 ,,Ale?“
 ,,Ale já jsem tvrdě jednal. Vím, že jsi ve špatné finanční situaci a potřebuješ tři miliony. Pokud to teď hned podepíšeš a předáš mi práva, tak zařídím, abys do hodiny měla na svém účtě tři miliony,“ řekl Papež a Libuše bez rozmyšlení kývla.
 ,,Fajn. Podepíšu ti jí hned teď.“
 ,,Tak já pro ní dojdu. Dej mi dvě minuty,“ řekl, strčil si ruce do kapes a dlouhými kroky odešel.
Libuše přemýšlela, kde takové až směšně dlouhé kroky viděla. Došlo jí to. Přesně takový styl chůze viděla na videu od svého souseda. To Papež jí hodil do schránky ten anonym s prstem jejího syna. Slyšela, že se vrací a tak rychle přemýšlela, má-li na něj hned zaútočit s tím, že to ví.
Nakonec to neudělala. Smlouvu podepsala.
 ,,Do hodiny máš peníze na účtu.“
 ,,To doufám.“
 ,,S tebou je radost spolupracovat,“ řekl Papež až skoro výsměšně, ale to už Libuše byla na cestě z nakladatelství.
Nikdy si nemyslela, že by moula jako Papež mohl něco takového udělat. Zřejmě to ale moula úplně nebyl.
Zašla do vedlejší ulice a vyndala mobil. Vytočila číslo kapitána Holého. Vyzvánělo to, ale nebral to. Stejně jako jeho kolega kapitán Kučera. Zavolala na kriminálku, aby jí přepojili do kanceláře a tam jí bylo sděleno, že si krátce oba odběhli domu.
Libuše, když byla v autě kapitána Holého, tak si všimla dopisu na palubové desce, kde byla uvedená jeho adresa. Nasedla do auta a jela hned na ardesu Mariána Holého.
     Vběhla do domu, jehož adresa byla na obálce dopisu a v každém patře kontrolovala jmenovky na dveřích a zvoncích. Ve třetím patře konečně našla jméno Holý.
Zazvonila a snažila se ztišit svůj dech i tlukot srdce, které cítila až v krku. Zazvonila podruhé a stále nic. Třetí zvonění hodně prodloužila a na to uslyšela za dveřmi šramot a pak se dveře na kousek otevřely.
 ,,Slečna Königová, čo tu robíte?“ ptal se udiveně a částečně se skrýval za dveřmi.
 ,,Vím kdo přinesl ten anonym! A také mám ty tři miliony!“ vychrlila na něj ještě stále udýchaná.
 ,,Poďte ďalej,“ řekla a zavřel za ní dveře. Jak si Libuše dobře všimla, měl okolo pasu pouze ručník. ,,Čo ste zistila? A ako?“
 ,,Já už nevěděla jak získat dál ty peníze, tak jsem šla do nakladatelství, které mi slibovalo dost peněz za mou novou knihu, ale jen, když bych jim dala práva. Šla jsem tam za Kryštofem Papežem a on mi řekl, že mi do hodiny pošle tři miliony, které je za mě ochotná dát Amerika kvůli natáčení, ale práva budou patřit nakladatelství.. Já souhlasila a on pak řekl, že ví že jsem ve špatné finanční situaci a potřebuju tři miliony. Byla ta výše výkupného někde uveřejněna?“
 ,,Nie.“
 ,,A když pak šel pro tu smlouvu, tak šel až vtipně dlouhými kroky. Stejnou chůzi jako má Papež nemůže mít víc lidí.“
 ,,Áno, máte pravdu. Nechám ho predviesť,“ řekl a sáhl po svém mobilu. ,,Volala ste mi, prepačte, bol som v sprche,“ řekl a vytáčel hovor. Než se spojení uskutečnilo, prohrábl si své vlnité a mokré vlasy.
 ,,Tu Holý, ten anonym doručil Kryštof Papež, je z nakladateľstva u ktorej vydáva Königová. Bola za ním a povedal jej, že jej dá tri milióny, ktoré teraz tak potrebuje. Hej, prídeme. Chcem stav jeho financií a jeho adresu,“ rozdal kapitán Holý několik rozkazů a pak se podíval na Libuši. Ta seděla schoulená na zemi a opřená o stěnu jeho předsíně a usedavě plakala..
 ,,Slečna Königová, Libuška, neplačte. Už čoskoro budete mať Adamka pri sebe,“ řekl a klekl si k ní.
 ,,Co když ne. Co když je pozdě. Co když Adámek už dávno nežije? Co když Papežovvi došlo, že jsem zjistila, že to byl on?“
 ,,Nie je neskoro. Libuška, ja sľubujem, že vám Adamka prinesiem,“ řekl, pomohl jí ze země vstát a objal jí, protože to prostě oba dva potřebovali. Ona utěšit a on potřeboval cítit její blízkost. V tu chvíli ale povolil uzel na jeho ručníku kolem pasu.
 ,,Pane kapitáne, váš ručník,“ řekla strnule a Marián Holý se rychle pro svůj ručník na zem sehl, vrátil ho kde byl a odešel se obléct.

          ,,Papež dluží různým společnostem dva a půl milionu. Je v dluzích až po uši,“ řekl Kapitán Kučera, když jeho kolega Holý přišel na stanici s Libuší v patách.
 ,,Takže motív by sme mali. Má niekto tú adresu?"
 ,,Právě jsem jí získal. Zelené náměstí pět," řekl policista sedící za počítačem.
 ,,Zelené náměstí? To jako vážně? Jedeme tam!" řekl Tomáš Kučera.
 ,,Jedu s vámi," řekla Libuše.
 ,,Nie, Libuška, tentoraz bude naozaj lepšie, keď zostanete tu, alebo si pre vás príde brat."
 ,,Tak mi alespoň přivezte Adámka."
 ,,Vynasnažím sa," řekl Marián a rychle odcházel v doprovodu svého parťáka.

     ,,Odkud jste přijeli?" ptal se Tomáš v autě.
 ,,Odo mňa. Prišla ku mne, keď sa ani ma ani tebe nemohla dovolať. Ja bol zrovna v sprche."
 ,,A?"
 ,,Aké a?"
 ,,Něco se určitě stalo, ne?"
 ,,Len som jej otvoril dvere v utěráku. A ona potom začala plakať, tak som jej objal a ten uterák mi spadol."
 ,,Viděla tvého zdochnutého havrana?"
 ,,Lenže on nebol úplne zdochnutý," řekl Marián a Tomáš se na místě spolujezdce začal smát.
 ,,Támhle je pětka," ukázal Tomáš na vchod do jednoho z domu na náměstí, zvané Zelené.
Holý, Kučera a ještě dva další policisté vběhli do domu a hledali, ve kterém patře bydlí Kryštof Papež. Bylo to až čtvrté patro a dveře, na kterých byla jmenovka Papež, Svatá.
Kapitán Kučera na dveře zazvonil i zaklepal.
     ,,Policie, otevřete!" zaklepal, ale nic se nedělo.
 ,,Vyrazit," řekl Marián.
 ,,Kam?" zeptal se jeden z uniformovaných policistů, kteří s nimi byli.
 ,,Vyraziť dvere."
 ,,Nemáš příkaz k prohlídce bytu," řekl Mariánovi Tomáš.
 ,,Bežte stranou," řekl a když mu policisté a Tomáš uhnuli, tak dveře jediným kopnutím rozrazil.
Dovnitř vešli všichni čtyři a byt prohledávali. Byt měl jen tři místnosti. Kuchyni, obývací pokoj a ložnici.
 ,,Kapitáni, v odpadkáči je dětská plínka," řekl jeden z policistů.
 ,,A v ložnici je chlupatá fialová deka," dodal Tomáš Kučera.
 ,,Takže tu boli i s Adamkem," řekl Marián. ,,Páni kolegovia, bežte sa prosím opýtať na tie dva susedov. Či treba nevedia, kde môžu byť a kde vzali to dieťa.“
 ,,Vypadá to, že odcházeli a měli nakvap. Spoustu věcí tu nechali. Jako třeba tohle,“ řekl Tomáš a ukázal na peněženku. Růžovou dámskou peněženku z kůže s přívěskem srdíčka.
 ,,Jana Svatá, bruneta.“
 ,,Už vieme, čí bol ten vlas v dětskej izbe u Königové,“ řekl Marián a rozezvonil se mu mobil. ,,Holý, ano pane majore jsme tu, ale není tu ani Papež, ani jeho žena Jana Svatá. Takže ani v robotě není. Mohl byste nám sehnat povolení k prohlídce bytu Papeže? Tak trochu som vyrazil dvere. Děkuji,“ dotelefonoval Marián s majorem Kalašem.
 ,,Takže není ani v práci?“
 ,,Nie.“
 ,,Necháme po něm vyhlásit pátrání a po tý jeho Svatý taky. To je dvojka, Svatá a Papež,“ řekl Tomáš a vyfotil si občanský průkaz jisté Jany Svaté.
     ,,Máte niečo?“ otočil se Marián na policistu, který se právě vrátil od sousedů.
 ,,Prý tu poslední dva dny brečelo téměř neustále dítě. A je to asi tak hodina, co odtud rychle odjeli. Ale dítě s sebou neměli.“
 ,,Do prdele!“ ulevil si Tomáš.
 ,,Ale řekli mi jejich poznávačku,“ dodal policista.
 ,,Tak super. Ihned po tom autě dáme taky pátrat.“
 ,,Libuše mala pravdu. Spoznal, že ho prezrela,“ řekl Marián a do bytu dorazil tým techniků.
 ,,Tady už nemáme co dělat,“ řekl Tomáš a kývl na Mariána, aby šel před ním.

          Byli kousek před budovou policie, kde měli kancelář, když se Mariánovi rozezvonil mobil.
 ,,Holý. Čo sa stalo? A kde ste teraz? Iděm tam. Seďte na zadku nič nerobte!“
 ,,Co se děje?“ ptal se Tomáš.
 ,,Papež volal Libuši a zmenil podmienky odovzdania peňazí. Ideme k jej bratovi,“ řekl a Tomáš okamžitě otočil auto a namířil si to k jejímu doktorovi Königovi.
     ,,Jsem rád, že jste tu, je jako šílená,“ řekl König, její bratr, když k němu oba kapitáni dorazili.
 ,,Dokážeme si to představit,“ řekl Tomáš.
 ,,Chtěl jsem jí dát něco na uklidnění, ale brání se zuby nehty.“
 ,,Nebojte, on ji kolega zpacifikuje,“ řekl Kučera.
 ,,Libuška, čo sa děje?“ přišel Marián k Libuši. Ta skládala peníze do tašky.
 ,,On mi volal. Došlo mu, že se podřekl a mě došlo, že mi Adámka sebral on. Já jsem vám to říkala, že si toho všiml. Já vám to říkala!“
 ,,Čo vám do toho telefonu hovoril?“
 ,,Řekl, že už je zbytečné se schovávat za anonymy a bude to jen mezi námi. Mám přijít za ním a dát mu peníze osobně.“
 ,,Kam a kedy?“
 ,,O půlnoci na tuhle adresu,“ řekla a podala mu lísteček, na kterou si rychle adresu napsala.
 ,,Tom? Zisti, čo je to za priestor. O polnoci tam má dôjsť k odovzdaniu peňazí.“
 ,,A říkal, že pokud mu v cestě budete stát vy a policie, že Adámek dopadne stejně jako nějaký malý Keller.“
 ,,Do polnoci máme ešte čas. Poriadne vás na to odovzdanie pripravíme.“
 ,,Ne, vy jste mě neslyšel? Nevím co se stalo s nějakým Kellerem, ale s mým Adamkem se to rozhodně nestane!“
 ,,Keller bol moj prípad na Slovensku.“
 ,,Také únos dítěte?“
 ,,Áno, ale bol to oveľa komplikovanejšie prípad a únosca bol psychiatrický pacient.“
 ,,Ale co když se s Papežem setkám a do toho tam vtrhnete vy? Co když Adamovi něco udělá?“
 ,,Keď si bude preberať peniaze, tak nemôže vášmu synovi nič urobiť. Bude naozaj lepšie, keď na to budeme pripravení my aj vy. Budeme vedieť čo sa deje a budeme mať všetko pod kontrolou. Nič sa nestane ani vám, ani Adamkovi."
 ,,Tak dobrá," souhlasila Libuše a i s taškou plnou peněz odcházela s Mariánem Holým a Tomášem Kučerou na jejich stanici.