Život po životě - kapitola II

Kapitola 2 - Nový začátek

    Pondělní ráno bylo příjemné. Do oken pražilo slunce a v domě panovala dobrá nálada. „Jako kdysi doma…“ povzdechla si Agness. „To ano!“ přitakal Jeremy.

  „Tak co,jak jste se vyspali?“ ptala se ráno Jess. „Už pár dní ne tak dobře.“

  Zbytek dne byl poklidný, sourozenci se seznamovali s ostatním ještě důvěrněji a odpoledne drželi minutu ticha, nyní i s ostatními, a večer před večeří všichni společně děkovali sobě i Bohu za to, že mají stále jídlo, vodu, elektřinu, ale hlavně jeden druhého.

    Ve čtvrtek druhého týdne se všichni rozhodli, že se vytvoří plán města, dle něhož budou město postupně prozkoumávat.

 Nadcházející jitro se vydali Josh a Eric společně do domu naproti se zbraněmi. Vše šlo hladce, v domě byla jen stará paní, která chtěla ochutnat lidské maso, ale té nebyl problém utéct. Při návratu se svou malou, alespoň však nějakou kořistí, pochlubili. Našli několik sušenek, ale i nějaké to pití. Žádný alkohol na pobavení nebyl k dostání. Jeremy se u večeře ptal, zdali někdo neví, co se s nimi stalo a proč mrtví nezůstanou mrtvými. Nikdo nevěděl, nedokázal to pochopit, proč to všechno takhle je. Jeremy pokračoval, že potkali manžele - Stephana a Mallorii - ,kteří jim řekli, co jsou ty obludy zač a taky to, že jediné, co je doopravdy zbaví tohoto trápení, je zničení mozku.

  V sobotu se nic důležitého neudálo. Zato v neděli bylo dle plánu zajít do domu, kde zemřeli Stephan a Mallorie. Jeremy se nabídl, že půjde místo Erica, k němu se přidala i Agness. Eric byl rád, že si může odpočinout.

  Vydali se opatrně spolu s Joshem do domu, kde již nebylo tolik nemrtvých, ale přec jich zde pár zůstalo. Jeremy si vzpomněl, že v domě už nic není, přesto tam Josh šel. Jeremy a Agness se s ním domluvili, že zatím posbírají zásoby z auta, které tam zůstaly. Při sbírání posledních kusů jídla a pití, které ještě nebyly prošlé, zaslechli v domě výstřel. „Něco se děje. Jinak by nestřílel.“ řekl Jeremy. „Jdu za ním!“ „NE, to nemůžeš!“ zastavila ho Agness. „Musíme zpět! Podívej! Ten výstřel přilákal další!“ dodala. Jeremy dlouho neotálel, vrátil se k Agness a schovali se za auto. Doufali, že si jich nevšimnou. Zombie mířily směrem k domu, sourozenci se dle toho museli pohybovat podél auta. Za chvíli uslyšeli další výstřely a viděli, jak se k zemi valí nemrtví. Josh vyběhl a volal na ně, aby utíkali směrem k úkrytu. Po doběhnutí, i se zásobami, si oddychli. Jeremy si všiml, že Josh krvácí, ale ten zmizel dřív, než stihl Jeremy něco říct. Agness Jeremymu říká: „Musíme to nahlásit! HNED! Víš, co se stane!“ Proto to ohlásili Jess. Ta je vyslechla a poslala doktora Emira,aby se na Joshe podíval. Josh to zapíral, ale po chvilce ho doktor přesvědčil a podíval se tu ránu. Byly to hluboké škrábance. „Už jsem se bál, že tě pokousali!“ oddychl si Emir. „Ne, to nestihli!“ odvětil Josh. Při večeři se Joshovi přitížilo a šel si lehnout dříve.

   Večer na pokoji ještě děti držely svou minutu ticha, kterou dnes nedržely spolu s ostatními. „Myslíš, že se promění?“ ptala se Agness. „Já nevím...Doufám, že ne! Raději se zamkneme,“ odvětil Jeremy.