Úklid

Jak si tak dávám bundu a papíry do auta, přihasí se dodávka a začne vystupovat cikánská parta. Poděkoval jsem v duchu nebesům, strčil do kapsy krabičku cigaret a vyrazil na rozhovor, očekávaje nejhorší.

„Šak my zme nic neuděláli!"

„Ale to já přece vím, jen se potřebuju zeptat jestli jste si něčeho nevšimli. Třeba kdo chodil do toho baráku se hnědým plotem tady proti nám."

Nabídnuté Marlbora začala kolovat vůkol. To zabralo a ledy se prolomily, práce může ještě chvíli počkat.

„Tam chodíla takóva féšna slečínka. Móc pěkna. Táková hézka. Občas popovídála aji s námi. Abýchom to pěkně róvny děláli, móc hódná páni."

„ A nějaký muž? Nebo muži? "

„Šak manžel asi jéji zme viděli. Ale ten málo býl tu. Tákovy černovlásy. Sportovéc a fešák taky takóvy."

„A ještě někdo? Nevzpomenete si? "

„My pracováli celý den, nekoukáli jen tády."

„A co takhle černé BMW minulý týden? To tu nejelo? "

„Šak jélo. Všiml sém si, bo také si kůpim."

„Si blbý, na to zi nevyďélaš."

„Ty si blbý. Ojeté z bazáru kůpim. Také jak tu bylo. Benzinóve."

„Poznal jste model? A tím benzínovým jste si jist? "

„To névim, nóve býlo, pěkne čérne. A bénzin tó byl. Nemělo to vzádu tam D jako débil. Dýzl jen débil má v takóvem autě."

„A kam jelo? Zastavilo někde? "

„Šak tám a zpátky pomálu jélo. Pak zastavílo za kaplíčkou u tóho baráčku tám za róhem."

„A kdo v něm byl? Nebo kdo z něj vystoupil? "

„Něméckou znáčku mělo. Tak ási Něméc tam séděl. To my névime, jé to za róhem přéce."


Kluci vopálený jak umí být všímavý. Až moc bych řek. Každopádně za ty cigára to stálo, ale teď byl čas zatřást stromem a shodit jednu hruštičku.