Nesmrtelná partie-První tah

Pondělí

Rozloučila se s kamarádkou a vydala se k autobusové zastávce. Zbývalo jí dvacet minut života. Muž jí sledoval již několik dnů, věděl o ní vše co potřeboval, pro jeho účel byla dokonalá. Než došel k zastávce zaregistroval přijíždějící autobus. Eva, jak se jeho budoucí oběť jmenovala, si před nastoupením upravila dlouhé blond vlasy do culíku a nastoupila předními dveřmi. Počkal do poslední chvíle a nastoupil zadními, opřel se o sklo a se zájmem si prohlížel ostatní cestující.

Úterý

Komisařka Drahová dočítala hlášení, když zazvonil telefon. „Máme tělo v ulici Ke Hlásce" oznámil jí detektiv Klimeš. „Vyzvednu Tě před budovou". Vzala si bundu a seběhla po schodech do přízemí. „Tak co zatím víme" zeptala se hned jak dosedla. "Zatím toho moc není. Mladá žena, tělo nalezl někdo, kdo to anonymně oznámil novinářům. Nevolal policii, volal do novin." "To je dost zvláštní, víme o něm něco?" "Zastavíme se v redakci až se budeme vracet " odpověděl Klimeš. Dalších dvacet minut jen mlčky sledovala okolí a přemýšlela proč by někdo volal do novin, místo aby to oznámil na policii. Klimeš zastavil u zátarasu a dál šli pěšky. Na místě už byl team lidí z forenzního a soudní patolog Ivan Černý. Pokývnul oběma na pozdrav.

"S identifikací by neměl být problém. Měla občanský průkaz přilepený na čele. Ohledně smrti budu vědět víc po pitvě, ale už teď můžu říct, že byla uškrcena. Na sexuální napadení to nevypadá, ale jak jsem řekl více až po pitvě." "Děkuji doktore. Zavolejte mi, jakmile budete mít víc informací" poděkovala Černýmu Drahová. "Petře co myslíš? Připadá mi, že vrah chtěl, aby byla nalezena a identifikována co nejdřív." "Na internetu už se o tom píše. Eva K. 24 let nalezena mrtvá. Vrátíme se na stanici a cestou zavolám do redakce a zkusím zjistit víc, mám tam kamaráda ze střední." reaguje Klimeš.

Čtvrtek

Informace z redakce a výsledek pitvy však nepřinesl žádné zásadní informace, snad jen, že byla zavražděna z neděle na pondělí. Výslechy rodiny, kamarádů a přítele taky nic. Každý měl alibi a nikdo motiv.

Detektiv Klimeš seděl v kanceláři komisařky Drahové a snažil se shrnout celý případ do pár vět "Takže máme mrtvou blondýnu, kterou nikdo neměl důvod zabít, přesto dle zprávy z patologie byla uškrcena nejspíš opaskem."

Pondělí

Dvojice vyšetřovatelů byla povolána k dalšímu případu. Tentokrát šlo o zlomení vazu u černovlásky Elišky N. 25 let, tak znělo oznámení její vraždy v novinách, kam opět zavolal anonym. Stejně jako u prvního případu nebyl dohledán motiv a ani pitva nepřišla s žádným překvapením, byl použit chvat zvaný dvojitá podramenní páka, známá jako dvojitý Nelson. Žádný motiv, žádný svědek, jen tělo v Štukových sadech, jediná spojitost je občanský průkaz přilepený na čelo.

"Jako by někdo zkoušel, jestli mu to projde. Pokud to tak je, bude těch vražd ještě víc" přemýšlela nahlas komisařka Drahová. "Nezanechává žádné stopy, mění modus operandi, vraždí, protože může. Jediné co víme je, že vraždí z neděle na pondělí, z nějakého důvodu mu záleží na rychlé identifikaci a oznámení vraždy v novinách. Blondýny škrtí a černovláskám láme vaz."

Pondělí

Další týden byla nalezena mrtvá žena. Blondýna Flavia 24 let, turistka z Itálie, na čele přilepený pas, uškrcena páskem. Opět anonym, který oznámil nález těla novinám. Tělo bylo nalezeno v ulici Pekárenská. Jako v předchozích případech, ani tentokrát ohledání místa činu a zpráva od patologa nepřinesla nic co by detektivům pomohlo s případem. Jediný rozdíl byl v tom, že tělo bylo na místo přivezeno až po smrti. Celý týden hledali nějakou spojitost, motiv, cokoliv co by je posunulo blíž k odhalení vraha. Ale bezvýsledně.

Pondělí

Komisařka Drahová přišla do kanceláře dřív než obvykle, udělala si kávu a v kanceláři čekala na detektiva Klimeše. Dřív než detektiv dorazil jí začal zvonit telefon, podívala se na displej, skryté id volajícího. Komisařka Drahová "Prosím?" Digitálně upravený hlas jí popřál hezké ráno. "Jistě netrpělivě očekáváte nález dalšího těla, že? Dočkáte se a dnes dokonce s malým překvapením." "Kdo volá?" zeptala se a zapnula nahrávání hovoru. "Snad vážně nečekáte, že zkazím zábavu a řeknu vám víc, než je nutné, aby jste věděla. Měla by jste se jet podívat do ulice Psárská, najdete to snadno, byla jste tam minulé pondělí. Přeji krásný den komisařko a pozdravujte Petra" anonym zavěsil. V běhu si zastrčila pistoli do pouzdra a seběhla do garáží, nasedla na svou starší Suzuki a vyrazila na údajné místo činu, cestou zavolala patologovi a ostatním členům týmu. Byla na místě jako druhá, výjezdová skupina měla již místo činu ohraničené policejní páskou. Patolog přijel jen o pár minut po ní. Už na první pohled bylo vidět, že je něco jinak, poprvé byla na místě činu krev.

Počkala až jí lidi z forenzního pustí dál a vydala se za doktorem Černým, ten již klečel u mrtvoly ženy. Komisařka si přidřepla vedle něj. "Krásné ráno komisařko" zamumlal patolog. "Jak pro koho" odpověděla a zadívala se na hluboké řezné rány na krku oběti. "Komisařko, pravděpodobně byl použit stejný způsob jako u první černovlasé ženy, zlomení vazu, řezné rány na krku jsou dle hrubého odhadu způsobeny post mortem, pokud by to byl způsob zabití, bylo by tady víc krve, ale samozřejmě kompletní zprávu budete mít až po pitvě." A jako v předchozím případu i tady byla žena zavražděna jinde a tělo převezeno. Podle občanského průkazu přilepeného na čele se jednalo o 34 letou Felicii Brožovou. Na místo činu dorazil detektiv Klimeš "Ahoj Lin. Dobrý den doktore, co je nového?" "Náš vrah začal oběti posmrtně podřezávat" ozvala se Drahová.

Sobota-17:00

Již šestý den po sobě stál policista u radaru a dalekohledem pozoroval blížící se vozidlo. Zatím neměl štěstí. V černém Audi seděla blondýna středního věku, vstoupil do silnice a ukázal jí aby zastavila. Stáhla okno a nervózně se na policistu usmála. „Dobrý den paní řidičko, připravte si prosím občanský průkaz, řidičský průkaz a doklady od vozu" S téměř neznatelným napětím si převzal doklady a pomalu kráčel ke služebnímu vozu, cestou si prohlédnul jen občanský průkaz. Podal je kolegovi a otráveně čekal na ověření. Nebyla tím koho potřeboval, jediné co splňovala byla barva vlasů a věk. Zbývalo mu už jen 30 hodin ke splnění úkolu. Pomalu se vracel k řidičce, která si v klidu telefonovala. „Cindy, to že jsme dvojčata, ještě neznamená, že moje peníze jsou i Tvoje peníze." Ještě víc zpomalil a zrychlil se mu tep, řidička ho naštěstí ještě nezpozorovala. „Tak se za mnou večer stav a probereme to" ukončila hovor a teprve si všimla, že policista stoji u dveří. „Vše v pořádku paní řidičko, můžete pokračovat" s úsměvem jí podal doklady. Vrátil se ke kolegovi do auta „Pro dnešek to balíme, potřebuji být dnes dřív doma a přesčasů máme oba už víc než dost"

Téměř ve stejný čas na druhém konci Prahy si Michal, majitel knižního e-shopu přihlížel v počítači databázi klientů.

Od doby kdy vlastnil prosperující knihkupectví v centru Prahy uplynulo už pět let. Nezvládl platit přemrštěné nájemné, které nastavil majitel, aby se ho zbavil a navíc lidí, kteří utrácejí peníze za knihy podstatně ubylo. Chyběla mu vůně knih, povídání si se zákazníky. Kamarád mu poradil, ať si otevře e-shop. „Budeš mít mnohem menší náklady, prodávej to co lidi chtějí, třeba i v elektronické podobě, jdi s dobou" I když o tom dost pochyboval, tak nakonec usoudil, že rozhodl správně, alespoň po finanční stránce. Peněz měl dost, ale uvědomoval si jak nudný a nezáživný život vede. Vlastně vedl do chvíle, než v kavárně, kam si chodil každou středu číst a vychutnávat Calvados Christian Drouin Hors d'Age, potkal Martina, spolužáka z vysoké. Na škole toho neměli mnoho společného, snad jen nadprůměrnou inteligenci a touhu něčeho v životě dosáhnout. Jak se však během jejich, několika měsíčního scházení u Calvadosu ukázalo, tak Martin byl vyhozen z banky, kde pracoval jako výkonný ředitel pro interní audit. Jak se Michal při další sklence dozvěděl, Martin zjistil rozsáhlé finanční úniky, což představenstvo banky znepokojilo. „Vlastně bych měl být rád za zlatého padáka, ale tím má kariéra ve finanční sféře skončila" dodal. „Když nemáš moc, tak Ti je inteligence a vzdělání k ničemu" souhlasil Michal.

Uvědomil si, že to byla ta chvíle, kdy jejich kamarádský vztah nabral jiný směr. Po několika hodinách hledání v databázi vybral několik adeptek, otevřel okno prohlížeč v notebooku a snažil se o nich zjistit více informací. Byl si vědom, že má spoustu času vybrat tu správnou, ale záleželo na tom, jak se zachová Martin.