Nesmrtelná partie - Nepohodlný profesor

Michal pomalu projížděl budoucím hracím polem a hledal vhodné místo, překvapilo ho množství policistů v ulici Mírového hnutí. Dojel až benzínové pumpě, která se nacházela mimo pole určené ke hře a natankoval. Koupil si kávu a sednul si k malému stolku vedle čerpací stanice, nasadil si sluchátka a pustil hudbu. Kávu měl téměř dopitou, když přijela policejní hlídka, otrávení policisté si kávu a bagety přinesli k vzdálenějšímu stolu a hladově se do nich pustili. Vypnul hudbu a na telefonu navolil zesilovaní okolních zvuků, sluchátka začala filtrovat a zesilovat okolní zvuky. Měl štěstí, že na malé zahrádce nikdo jiný nebyl. „ Ještě ráno to vypadalo na volný víkend, než nás poslali sem hledat nějakého magora" mumlal s plnou pusou mladší z policistů. Michalovi se lehce zachvěla ruka ve které držel kelímek. „ Taky jsem si nemyslel, že budu v sobotu kontrolovat kufry aut." Odpověděl starší policista a vyndal z kapsy čokoládovou tyčinku. „ Co, mám hlad a potřebuju sladký". Zareagoval na nesouhlasný pohled mladšího kolegy. „ Jestli se nudíš, tak než to dojím, můžeš zkontrolovat kufr toho SUV na parkovišti" Michalovi se zatmělo před očima, mrtvou 44 letou Hanku Svobodovou by asi vysvětlit nedokázal. „ To určitě, dojez to a vrátíme se zpátky k parku".

Neděle

Vibrování a zvonění mobilu vytrhlo komisařku ze spánku, se zavřenýma očima šátrala po nočním stolku, než telefon shodila na zem. Otevřela unavené oči a sedla si, telefon nepřestával vrnět na podlaze. „ Ahoj Petře, co se děje? Máme další tělo, akorát jinde, než se čekalo Obora v Uhříněvsi, ale profesor měl pravdu, je to H4, teda Hana Svobodová 44 let a má zlomený vaz". Komisařka přepnula telefon na hlasitý poslech a začala se oblékat. „ Vrah poslal její fotky do sociálních sítí, televize a novin" pokračoval detektiv Klimeš. „ Předpokládám, že chceš hned jet na místo činu, takže si věci na motorku zase sundej, za deset minut Tě vyzvednu u Tebe před domem". Nestihla ani poděkovat, než zavěsil.

V kapse mu zavibroval telefon, podíval se na chytré hodinky. „Christian Drouin Hors d'Age v 17:00" zněla zpráva. Díky sociálním sítím a kontaktům na policii věděl o tahu soupeře a kamaráda. Nutnost schůzky ho nepřekvapila, díky místu nálezu oběti věděl, že něco je špatně, policie věděla kde se bude hrát. Vlastně není to špatně, jen má hra nový rozměr a složitost, dá se říci, že je to posun. "OK" odeslal s úsměvem.

Pondělí

Komisařka byla na oddělení jako první, otevřela notebook a pročítala zprávu z patologie, když byla přibližně v půlce přihrnul se detektiv Klimeš. „ Bez cukru a mléka" pronesla komisařka, aniž by se na něj podívala. „ Nejsem Tvůj osobní číšník" zabručel detektiv a zapnul kávovar. „ Volala jsem profesorovi, ale nezvednul mi to, potřebujeme se s ním znovu sejít a probrat další tah." I přes hučení kávovaru slyšela Petrovo „ V šest ráno normální lidi telefon nezvednou." Než detektiv dosednul a položil kávu na stůl, měla pitevní zprávu dočtenou. „ Myslím, že náš vrah byl někde v tom prostoru co byl hlídán a změnil místo nálezu, protože se bál, že ho dostaneme." Vyhrkla na detektiva. „ Musíme vyslechnout každého policistu, který tam byl, projet záběry ze všech dostupných kamer." Pokračovala, aniž by nechala detektiva promluvit. Kolem deváté zavolal komisařce profesor František Benetka. „ Nemusíme se vidět, možnosti jsou dvě, G3, nebo pravděpodobnější F1." Komisařka se podívala na rozloženou šachovnici na stole. „ Já bych udělala G3" oponovala. „ Myslel jsem si to." Odpověděl profesor. „ To je také důvod, proč Vy pomáháte a chráníte a já učím šachy, neberte to prosím jako urážku komisařko, jen jako poznatek starého člověka."

Úterý

Při ranní poradě se podařilo komisařce Drahové prosadit viditelné sledování sektoru označeného jako G3 a do sektoru F1 bude nasazeno větší množství policistů v civilu a policejních dronů.

Středa

Kapitán Drobný informoval určené služebny ohledně kontroly sektorů G3 a F1. Ačkoliv několikrát zdůraznil ,že se jedná o přísně tajnou informaci, obával se prozrazení mediím.

Čtvrtek

Profesor Benetka vešel do své kanceláře a ztěžka dosednul za velký psací stůl, otevřel diář a chystal se probrat denním programem, když mu zazvonil telefon. „ Komisařka Drahová, omlouvám se že volám tak brzo ráno, ale potřebovala bych se sejít a probrat více variant tahů a protitahů, uděláte si čas?" „ Omlouvám se paní komisařko, ale dnes mám přednášky na základních školách a odpoledne sraz s kolegy z Německa, můžeme se domluvit na zítřek?" „ Děkuji pane profesore, stejná kavárna řekněme v jedenáct?"

Unavený po náročném dni profesor Benetka došel ke svému starému Saabu, nastartoval a pomalu vyjel z hotelového parkoviště. Cesta domů netrvala déle, než „ Rapid šach" možná stihne ještě skleničku koňaku při promýšlení dalších tahů, které bude komisařka chtít znát. Pohroužen do partie si nevšimnul muže, který čekal v zaparkovaném voze z a tiše k němu přistoupil. „ Dobrý večer pane profesore, měl by jste chvilku? Je to dost důležité" Zašeptal a ukázal mu policejní průkaz. „ Komisařka Drahová, souhlasila s páteční schůzkou" Snažil se chabě odmítnout policistu v civilu. „ Situace se nečekaně změnila pane profesore, nezdržím Vás dlouho, maximálně dvacet minut." „Pojďte dál" rezignoval profesor a odemknul dveře do starší vilky. „ Nedáte si koňak?" Zeptal se policisty, který ho následoval do rozlehlého obývacího pokoje, na několika stolcích byly rozehrány partie, policistu však zaujala ta poslední, která byla nakreslena na tabuli před dobře zásobeným barem. „ Děkuji, ale jsem ve službě" Profesor vyndal skleničku, nalil si štědrou dávku Hennessy a zadíval se na tabuli, u některých figur byla dopsána jména obětí „ F1 je odvážný tah, který mi bohužel znemožní rošádu „ pronesl policista. Ruka ve které profesor držel koňak se zachvěla. Ucítil slabý průvan, než mu hrdlo sevřelo ocelové lanko, sklenice dopadla na podlahu a její obsah se rozléval mezi střepy.

Pátek

Komisařka s detektivem dopíjela v kavárně už druhou kávu. Podívala se na hodinky, 11:45. Zvedla telefon a znovu se tak jako posledních třicet minut pokoušela dovolat na mobil profesora Benetky. Držela telefon u ucha, dokud volání nespadlo do hlasové schránky, pokládala mobil na stůl, když jí přišla sms od profesora Benetky „ Profesor měl pravdu, poslední králův tah je F1, jak chcete vyhrát, když neuchráníte krále komisařko Drahová". „ Pošli výjezdovku a forenzní k domu profesora" rozkázala a již vytáčela číslo na IT oddělení. „ Zdravím, komisařka Drahová, potřebuji lokalizovat následující telefonní číslo." Položila na stůl pětistovku a hrnula se s detektivem v zádech k jeho vozu. Cestou si uvědomila, že se nejspíš nejedou přesvědčit, zda je profesor v pořádku a vyžádala si i příjezd patologa Ivana Černého. Než dvojice vyšetřovatelů dorazila k profesorově vilce, přijala komisařka hovor z IT oddělení. „ Telefon je již vypnutý, poslední místo kde vysílal je před jednou starší vilou v Ořechovce".

U domu profesora Benetky již stálo auto výjezdovky. Detektiv vyndal z kufru dva tyvekové ochranné obleky a rukavice, jeden podal komisařce. „Dveře jsou otevřené, tělo je v obývacím pokoji za halou, kromě krku a zápěstí profesora jsem na nic nesahal." Informoval komisařku policista. Prošli rozlehlou vstupní halou a pokračovali do otevřených dveří velkého obýváku, který profesor používal jako pracovnu. Přes skleněnou stěnu bylo vidět na pečlivě upravenou zahradu. Profesor ležel na zádech, ruce položené na hrudníku a v nich držel figurku bílého krále, nebýt výrazné strangulační rýhy, vypadal jako když usnul. Komisařka se rozhlédla po místnosti, s čím ještě vrah manipuloval, než připravil takovou scénu. Na všech stolcích s rozehranou partii byl bílý král položen. Do dveří vstoupil team z forenzního a patolog Ivan Černý. „ Pokud vrah zanechal nějakou stopu, tak oni jí najdou, pojedeme do kanceláře Petře."