Nesmrtelná partie - Tah B5
Nesmrtelná partie - Tah B5
Anotace: I přes nemožné chování Oty má komisařka s detektivem pocit, že by jim mohl pomoci s hledáním vrahů
Sbírka: Nesmrtelná partie
Úterý
„Váš nový kolega už je v kanceláři" oznámila recepční komisařce, sotva otevřela dveře z podzemní garáže. „Náš nový kdo?" Vydechla komisařka Drahová. „Ten vyšetřovatel od MI5" odpověděla recepční, aniž by odtrhla oči od monitoru. Komisařka, rudá vztekem, zapomněla na výtah a do kanceláře vyběhla po schodech. Jakmile otevřela dveře ucítila vůni čerstvé kávy. Ota se ani neotočil od okna, z něhož pozoroval dění na ulici. "Černá bez cukru, řekl bych, mimochodem dohodu o mlčení, máš podepsanou pod klávesnicí". „Co to má znamenat, že se prokazuješ, jako vyšetřovatel z MI5?" Vyhrkla na Otu komisařka bez pozdravu. „To byl jen takový pokus, falešný průkaz a pár vět stačilo k tomu, abych se od policistky Ivety dozvěděl, že jí je 35 let, má dvě děti a manžel pracuje jako technik ve forenzní laboratoři, chtěl jsem jen zjistit, za jak krátkou dobu může vrah získat informace, které hledá". Komisařka otráveně dosedla na židli a zavolala na recepci, vysvětlila Ivetě Otovo chování, jako součást probíhajícího vyšetřovaní. „Ne, opravdu nedělá pro MI5, je to externí spolupracovník, ale připrav mi pro něj prosím kartu s omezeným vstupem ". Položila telefon, Ota jí mlčky pozoroval. „Většinou následuje, poděkování, hned po omluvě" zamručela. „To je v pořádku" mávnul rukou Ota. Než stihla komisařka vybuchnout vzteky, otevřel dveře detektiv Klimeš. „Dobré ráno všem". Vzal si kávu a přisednul ke stolu.
Během následujících dvou hodin se Ota dozvěděl veškeré podrobnosti případu, vyprávění přerušil jen když potřeboval vysvětlit některé policejní postupy.
„Takže by se dalo říci, že jste na tom s vyšetřováním stejně jako na začátku, teda jsme" podotkl Ota. „Pokud se Ti podaří odhadnout další tah, tak se možná posuneme dál" kontrovala komisařka. Ota se zadíval na tabuli s rozehranou smrtící partii a několik minut jí mlčky sledoval, komisařka s detektivem pozorovala, jak jeho oči těkají po šachovnici. „B5 bude nejspíš další tah". Komisařka zvedla telefon a zařídila sledování oblasti kolem Motola, i když bylo všem jasné, že vrah si toho jistě všimne, ale snad udělá chybu. „Vrah měl na protitah čas od pátku, kdy se dozvěděl o smrti profesora. Čtyři dny ve kterých musel vymyslet tah, najít vhodnou oběť, zavraždit ji a pokusit se dostat tělo na určené místo, oba musí mít nějakou databázi potencionálních obětí, jinak to nemohou stihnout" pronesl Ota, aniž by odvrátil zrak od tabule. Komisařka si vzpomněla na zprávu z IT oddělení a otevřela počítač, shoda byla jen u třech obětí, dvě černovlásky a jedné blondýny, všechny tři v průběhu pěti let nakupovaly ve stejném e-shopu. Otevřela Google a zadala adresu obchodu. „Knihy? Zajímavé" zamumlal Ota. Komisařka si ani nevšimla, že jí stojí za zády. „Jako každý e-shop má databází klientů, historii objednávek, určitě nabízí slevové karty a poukazy, pokud zná jméno přes sociální sítě dokáže přiřadit obličej, věk a vše co potřebuje k profilu oběti" vzrušeně dodal Ota. „Zajistím sledovačku 24/7" řekl detektiv a vyndal telefon. Chvilku po desáté hodině se ozvala hlídka. „Komisařko máme tělo na golfovém hřišti v Motole, forenzní a patolog už jsou na cestě." „Jedeme" zavelela komisařka a vzala si bundu ze židle. Ota vykročil ke dveřím jako první. „Ty ne! Potřebuji, aby jsi se pokusil určit další tah." „B5 - střelec bere pěšce" pronesl, aniž by zpomalil. „To snad není možné „ povzdechla si komisařka cestou k autu. "Lindo ten tah se sám nabízí." „Myslela jsem Tebe" odsekla.
Cestou na místo činu detektiv Klimeš dolaďoval detaily sledování majitele e-shopu a povolení na hlídky v oblasti kolem Motola "Jak daleko jsi to dohrál v kanceláři u tabule?" zeptala se komisařka, když detektiv položil telefon a podívala se do zpětného zrcátka na Otu. "Asi patnáct až dvacet možných tahů, ale je dost těžké dívat se tolik dopředu, když o hráčích nic nevíme, mohou to zahrát jakkoliv." Komisařka zastavila za dodávkou koronera, trojice vyšetřovatelů se prokázala uniformovanému strážníkovi a pomalu se přesunula na místo činu. U oběti již klečel patolog. Pokývnutím pozdravil komisařku a detektiva, Otu si prohlížel o něco déle, než se vrátil k ohledávání těla. "Více informací budu mít až po pitvě, ale už teď mohu říci, že je to práce stejného vraha, stejný modus operandi, podle dokladů se jedná o Barboru Slezákovou, 45 let černovláska, předpokládaná doba úmrtí přibližně osm až deset hodin, ale jak jsem řekl, více až po pitvě. Takže příští týden budu ohledávat blondýnu, že?". "Pokud máme pravdu, tak tato žena byla poslední obětí hráče za černé" pronesl detektiv. Otovi zazvonil telefon, odpoutal se od vyšetřovatelů a šel pomalu zpět k autu. "Doktore, Vy Otu znáte že?" "Nevím jak se jmenuje, ale občas jsem ho viděl na svých přednáškách na fakultě, když dovolíte nechám převézt tělo na pitevnu, zítra ráno budete mít pitevní zprávu komisařko". Detektiv si krátce promluvil s vedoucím forenzního týmu a zklamaně se vracel ke komisařce. "Zatím nic nemají a vzhledem k pečlivosti pachatele asi ani nic mít nebudou. Jediná dobrá zpráva je, že přišla sms od sledovačky, už jsou před domem podezřelého, ale údajně zatím není doma" pronesl otráveně detektiv. "Petře vrátíme se na stanici a projdeme vše co o něm víme, snad to k něčemu bude". Ota se opíral o auto a stále ještě telefonoval. Když si všimnul Lindy a Petra rychle telefon ukončil. "Můžu zařídit hacknutí jeho počítače a snad i telefonu, pokud má chytrou domácnost, tak uslyšíme vše co se u něj děje. Nemusíme čekat na povolení od soudu, můžeme být o krok napřed už dnes" vyhrknul. Detektiv očekával komisařky výbuch vzteku, byl však překvapen, když téměř něžným hlasem poděkovala Otovi za snahu a vysvětlila mu policejní postup při nastupování do auta. Když konečně dokončila monolog zavládlo v autě téměř hmatatelné ticho. " Ty bereš nějaké prášky na uklidnění ?" zašeptal Petr. "Jdi někam" odpověděla šeptem Linda. "Takže nebere" napodobil šepot Ota.
„Váš nový kolega už je v kanceláři" oznámila recepční komisařce, sotva otevřela dveře z podzemní garáže. „Náš nový kdo?" Vydechla komisařka Drahová. „Ten vyšetřovatel od MI5" odpověděla recepční, aniž by odtrhla oči od monitoru. Komisařka, rudá vztekem, zapomněla na výtah a do kanceláře vyběhla po schodech. Jakmile otevřela dveře ucítila vůni čerstvé kávy. Ota se ani neotočil od okna, z něhož pozoroval dění na ulici. "Černá bez cukru, řekl bych, mimochodem dohodu o mlčení, máš podepsanou pod klávesnicí". „Co to má znamenat, že se prokazuješ, jako vyšetřovatel z MI5?" Vyhrkla na Otu komisařka bez pozdravu. „To byl jen takový pokus, falešný průkaz a pár vět stačilo k tomu, abych se od policistky Ivety dozvěděl, že jí je 35 let, má dvě děti a manžel pracuje jako technik ve forenzní laboratoři, chtěl jsem jen zjistit, za jak krátkou dobu může vrah získat informace, které hledá". Komisařka otráveně dosedla na židli a zavolala na recepci, vysvětlila Ivetě Otovo chování, jako součást probíhajícího vyšetřovaní. „Ne, opravdu nedělá pro MI5, je to externí spolupracovník, ale připrav mi pro něj prosím kartu s omezeným vstupem ". Položila telefon, Ota jí mlčky pozoroval. „Většinou následuje, poděkování, hned po omluvě" zamručela. „To je v pořádku" mávnul rukou Ota. Než stihla komisařka vybuchnout vzteky, otevřel dveře detektiv Klimeš. „Dobré ráno všem". Vzal si kávu a přisednul ke stolu.
Během následujících dvou hodin se Ota dozvěděl veškeré podrobnosti případu, vyprávění přerušil jen když potřeboval vysvětlit některé policejní postupy.
„Takže by se dalo říci, že jste na tom s vyšetřováním stejně jako na začátku, teda jsme" podotkl Ota. „Pokud se Ti podaří odhadnout další tah, tak se možná posuneme dál" kontrovala komisařka. Ota se zadíval na tabuli s rozehranou smrtící partii a několik minut jí mlčky sledoval, komisařka s detektivem pozorovala, jak jeho oči těkají po šachovnici. „B5 bude nejspíš další tah". Komisařka zvedla telefon a zařídila sledování oblasti kolem Motola, i když bylo všem jasné, že vrah si toho jistě všimne, ale snad udělá chybu. „Vrah měl na protitah čas od pátku, kdy se dozvěděl o smrti profesora. Čtyři dny ve kterých musel vymyslet tah, najít vhodnou oběť, zavraždit ji a pokusit se dostat tělo na určené místo, oba musí mít nějakou databázi potencionálních obětí, jinak to nemohou stihnout" pronesl Ota, aniž by odvrátil zrak od tabule. Komisařka si vzpomněla na zprávu z IT oddělení a otevřela počítač, shoda byla jen u třech obětí, dvě černovlásky a jedné blondýny, všechny tři v průběhu pěti let nakupovaly ve stejném e-shopu. Otevřela Google a zadala adresu obchodu. „Knihy? Zajímavé" zamumlal Ota. Komisařka si ani nevšimla, že jí stojí za zády. „Jako každý e-shop má databází klientů, historii objednávek, určitě nabízí slevové karty a poukazy, pokud zná jméno přes sociální sítě dokáže přiřadit obličej, věk a vše co potřebuje k profilu oběti" vzrušeně dodal Ota. „Zajistím sledovačku 24/7" řekl detektiv a vyndal telefon. Chvilku po desáté hodině se ozvala hlídka. „Komisařko máme tělo na golfovém hřišti v Motole, forenzní a patolog už jsou na cestě." „Jedeme" zavelela komisařka a vzala si bundu ze židle. Ota vykročil ke dveřím jako první. „Ty ne! Potřebuji, aby jsi se pokusil určit další tah." „B5 - střelec bere pěšce" pronesl, aniž by zpomalil. „To snad není možné „ povzdechla si komisařka cestou k autu. "Lindo ten tah se sám nabízí." „Myslela jsem Tebe" odsekla.
Cestou na místo činu detektiv Klimeš dolaďoval detaily sledování majitele e-shopu a povolení na hlídky v oblasti kolem Motola "Jak daleko jsi to dohrál v kanceláři u tabule?" zeptala se komisařka, když detektiv položil telefon a podívala se do zpětného zrcátka na Otu. "Asi patnáct až dvacet možných tahů, ale je dost těžké dívat se tolik dopředu, když o hráčích nic nevíme, mohou to zahrát jakkoliv." Komisařka zastavila za dodávkou koronera, trojice vyšetřovatelů se prokázala uniformovanému strážníkovi a pomalu se přesunula na místo činu. U oběti již klečel patolog. Pokývnutím pozdravil komisařku a detektiva, Otu si prohlížel o něco déle, než se vrátil k ohledávání těla. "Více informací budu mít až po pitvě, ale už teď mohu říci, že je to práce stejného vraha, stejný modus operandi, podle dokladů se jedná o Barboru Slezákovou, 45 let černovláska, předpokládaná doba úmrtí přibližně osm až deset hodin, ale jak jsem řekl, více až po pitvě. Takže příští týden budu ohledávat blondýnu, že?". "Pokud máme pravdu, tak tato žena byla poslední obětí hráče za černé" pronesl detektiv. Otovi zazvonil telefon, odpoutal se od vyšetřovatelů a šel pomalu zpět k autu. "Doktore, Vy Otu znáte že?" "Nevím jak se jmenuje, ale občas jsem ho viděl na svých přednáškách na fakultě, když dovolíte nechám převézt tělo na pitevnu, zítra ráno budete mít pitevní zprávu komisařko". Detektiv si krátce promluvil s vedoucím forenzního týmu a zklamaně se vracel ke komisařce. "Zatím nic nemají a vzhledem k pečlivosti pachatele asi ani nic mít nebudou. Jediná dobrá zpráva je, že přišla sms od sledovačky, už jsou před domem podezřelého, ale údajně zatím není doma" pronesl otráveně detektiv. "Petře vrátíme se na stanici a projdeme vše co o něm víme, snad to k něčemu bude". Ota se opíral o auto a stále ještě telefonoval. Když si všimnul Lindy a Petra rychle telefon ukončil. "Můžu zařídit hacknutí jeho počítače a snad i telefonu, pokud má chytrou domácnost, tak uslyšíme vše co se u něj děje. Nemusíme čekat na povolení od soudu, můžeme být o krok napřed už dnes" vyhrknul. Detektiv očekával komisařky výbuch vzteku, byl však překvapen, když téměř něžným hlasem poděkovala Otovi za snahu a vysvětlila mu policejní postup při nastupování do auta. Když konečně dokončila monolog zavládlo v autě téměř hmatatelné ticho. " Ty bereš nějaké prášky na uklidnění ?" zašeptal Petr. "Jdi někam" odpověděla šeptem Linda. "Takže nebere" napodobil šepot Ota.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk