Napínavý dobrodružný román - Ztracení v džungli

 

- Ztracení v džungli -

 

 

napsal: Spisovatel-AKras

 

Část I.

Let nad Afrikou a deštnými pralesy.

 

*chystání se na dobrodružné safari

*odlet do Afriky, komplikace se zavazadly

*ubytování  ve Rwandě ve zdejším safari

*začátek safari a focení zvířat

*útok nosorožce

*útok gorilího samce

*ztraceni v džungli

*přežití v džungli

*ztraceni v deštném pralese

*držící si směr sever k civilizaci

*nádherný východ slunce

*útok Leoparda

*Stel uštkl jedovatý had

*pomoc od domorodců

 

Kapitola 1.

 

Norvin a Stel brzo ráno vstávají, aby stihly letadlo letící přes deštné pralesy až do Rwandy.

Dostal také brožurku, kde bylo psáno:

Konžský deštný prales je po amazonském druhý největší na světě. Žijí zde okapi, šimpanzi, vzácné gorily horské, sloni lesní nebo bílý nosorožci. Na savanách se objevují zebry, lvi, leopardi, sloni, buvoli a žirafy. Sem tam uvidíte šakaly, hyeny, cibetky, veverky, králíky a krysy.

Opravdu zajímavé, odvětila Stel. Letím s tebou do Rwandy, která je plným názvem Rwandská republika, je malý vnitrozemský stát ve Střední Africe aby jsi veděl, jedeme na safari.

Ok už se moc těším to bude zážitek, tak si musíme pořádně nachystat věci a zásoby jídla a tekutin a lékárničku.
Stel již má zbaleno, Norvinovi to tak trvá ještě není ani oholený.
Tak už máme sbaleno můžeme jet. Jedou taxíkem na letiště, kde budou 5x přestupovat než se dostanou do Rwandy na zdejší vyhlášené safari Kigali.

První problém nastal jak přestupovali po třetí, ztratilo se jim půlka zavazadel. Naštěstí se našli a mohli pokračovat. Přistání proběhlo hladce, ale hlavně ten zážitek z letadla a vyhlídka na deštný prales a mlžný opar byl přímo kouzelně fascinující.

Norvin a Stel se jdou ubytovat do místního hotelu, kde si vybalují věci. Poté si chtějí zařídit safari to nejvyhlášenější Kigali.

Vše bylo zařízeno budeme tu měsíc a náš průvodce Oli se o nás bude starat a radit a vozit v bezpečném autě proti šelmám.

 

Kapitola 2.

 

Vyrážíme na safari

Vyrážíme na týden na první prohlídku safari. Oli řídí, auto je chráněno nerozbytným sklem zcela průhledné okna.

Oli vzala si fotoaparát ptá se Norvin. Ano vzala, tak to je moc dobře určitě bude co fotit.

Tak vyjíždíme a míříme si to savanou pomalým tempem abychom neplašily zvířata v jejich domovském prostředí, první které jsme zahlédli je zebra. Nádherná krásně pruhovaná a už ji máme i vyfocenou.

          Jedeme o kousek dál a žirafa neuvěitelná vysoká ten krk je uplně neskutečně vysoký a ožírá listí na 7 metrovém stromu. Tak rychle ji vyfoť ať nám neuteče a v tom náhle se proti nám rozbíhá nosorožec snažíme se mu ujet ale je to jen o vlásek tak a Stel říká: paráda tak mám úlovek takového krásného nosorožce jsem ještě neviděla natož nefotila. Fotka se bude vyjímat v našem albumu co říkáš Norvine. Máš pravdu určitě bude ale jsou zde i lvi a sloni ty když se rozzuří tak to není žádná sranda.
Jedeme dál savanou v dálce se pasou zebry, a tu náhle, kde se vzali tu se vzali lvi samec s velkou a hustou hřívou, a další 3 lvi. Vše fotím říká Stel s maximálním zoomem ve velké kvalitě, aby to bylo do alba.
        Jenže se stala nemilá věc, nejsilnější lev s velkou hřívou se nějak zakoukal na naše vozidlo, a nějak ho asi zaujalo a také cítil náš pach.
Opatrně se přibližoval a stále větřil, a už se sápe po našem vozidle, rychle mizíme pryč. Jedeme rychle do dost velké vzdálenosti od lvů.

         Tak co nafotila si ho ptá se Norvin jo nafotila říká Stel. Super další super fotky rozlíceného velkého lva do alba.
Jedeme pomaličku dále a savanou a najednou před námi stádo slonů. Troubyli jsme na ně a nechtěli se hnout, tak Stel fotí a jak uběhl čas stádo slonů odešlo pomaličku pryč a my jsme mohli pokračovat v cestě.

 

Kapitola 3.

Gorily

             Pokračovali jsme v jízdě poklidným tempem a Oli si přitom pohvizdoval. Porost se zvyšoval až přešel na džungli, tu jedeme krokem, aby se auto nepoškodilo. Náhle Steli zpozorovala velkou skupinku goril. Hlavně velkého samce, opravdu malé monstrum. Velmi silné, siťě černé barvy.
             Ten si nás vyhlídl a rozběhl se proti autu. Narazil do něj, naštěstí jsme to ustáli, bušil do auta silnými údery, rychle jsme odjeli, a zažehnali nebezpečí.
Steli doufám, že si vše fotila i gorilí skupinku. Jasně říká Steli, vyfotila jsem hodně snímků, takto rozlobeného gorilího samce jsem ještě neviděla ani v televizi. Norvi ještě si tady semnou již jsem měla vážně strach, Norvin odvětil já měl taky strach, ta gorila by mohla i vážně poškodit automobil. Snad se už nevrátí. Přenocujeme raději v autě a ráno se budeme vracet do základny safari.
               Rozdělali oheň, a ugrilovali si kus masa a k tomu měli pecen chléb a pivečko. Dobrá večeře pochvalovali si všichni tři Norvin, Stel, i Oli. Tak jdeme na kutě, do auta nám aspoň nevlezou hmyzáci jako pavouci či jiný hmyz či dokonce hadi, jsou tu i velmi jedovatí.
Jdeme spát už se šeří, kdo ví jaké šelmy se tu skrývají. Je tma přes skla auta Norvin zahlédl svítící oči ve tmě asi nějaká šelma. Naštěstí znovu usnul a všichni spali až do rána. Ráno posnídali a vydali se na cestu zpět.

 

Kapitola 4.

Špatná cesta návratu a pronásledující gorila

           Cesta zpět se zdála nějaká divná, vůbec si ji nikdo nepamatoval a tu najednou zase ta velká gorila se rozbíhá proti autu, a rozbijí skla a demoluje ho. Naštěstí se nám podařilo utéct a vrátili jsme se až gorila byla pryč. Zjistili jsme škody, auto je nepojízdné a nedá se v něm dále cestovat. Budeme muset jít pěšky. Ještě, že máme zásoby potravin a tekutin a hlavně foťák. Tak jdeme půjdeme najít stopy po automobilu jak jsme přijížděli sem, ale ouha celkem nejsou žádné, tak to je problém. Ještě že máme i kompas tak půjdeme na sever kde je základna safari.
Blížil se večer a Norvin, Stel i Oli si hledají tábořiště, našli pěkné místo a udělali oheň s nasbíraného dříví, sice bylo celkem vlhké, ale hořelo. Opekli si kousek masa s chlebem a povečeřeli a řeší kde budou spát, musíme si udělat provizorní spaní hlavně nespat na zemi, kde se v noci hemží jedovatí hadi, pavouci a jiný i jedovatý hmyz. Vstáváme s prvním rozbřeskem světla.
           Bylo krásné ráno mlžný opar dělal duhu a slunce začalo úsvitem svítit i na ně. Opravdu krásné ráno v džungli to nikdo z nich nezažil.
Musíme najít tu správnou cestu nazpět, ztratili jsme se. Musíme jít stále na sever podle kompasu říká Oli. Je to smutné je to tak, ale my to zvládneme najít cestu zpátky do civilizace. Uvidíte říká mi to můj 6 smysl. To opravdu Norvina i Stel uklidnilo a Olimu věří. Oli je velmi zkušený má letité zkušenosti ze safari i z džungle.

 

Kapitola 5.

Snaha najít ten správný směr a dostat se z džungle

       Norvinovi se tato situace v které jsou vůbec nelíbí, i Stel a Oli mají obavy, ale Oli říká: to určitě zvládnem máme kompas a když pujdeme stále na sever nemůžeme civilizaci minout. Není to moc daleko maximálně několik desítek kilometrů. Od rána se prodírali hustou vegetací deštného pralesa, a najednou spatřili obrovskou snad 4 metrovou anakondu. Rychle se jí vyhnuli.

        Pokračují dál je poledne tak si odpočinou na malém paloučku a něco málo poobědvají.Jdou až do večera a už si hledají tábořiště umístěné nad zemí proti i jedovaté havěti jako jsou pavouci, hadi, škorpioni a další.
Oheň mají rozdělaný a střídají se dva Norvin a Oli každý půl noci. Norvin si bere hlídku u ohně jako první a slyšel jen kvílení a šílené pazvuky opic a ptáků. Další část noci hlídá Oli a v dáli slyšel rozzuřeného šimpanze. Trochu se bál, ale zvuky přestali tak to tak nechal být a nebudil spícího Norvina a Stel.

             Hlídal až do brzkého rozednění, kdy si ještě hodinku schrupl.
Tak se šťastně Norvin, Stel i Oli probudily do dalšího krásného ranního rozbřesku. Slunce svítilo přes mlžný opar vší silou a východ byl opravdu nádherný, do oranžovo červena. Všichni tři Norvin, Stel i Oli vydatně posnídali a vydali se na další cestu hledání civilizace. Už za tu dobu co strávili v džungli ušli minimálně půl cesty cca 50km.

             Už je skoro  poledne a musí si dát pauzu, protože jsou už celkem zesláblí od toho prodírání se hustým porostem v džungli. Dávají si neco na jídlo a jdou odpočívat. Po 2 hodinkách spánku Norvin říká: snad se z té džungle dostaneme zdraví a spokojení, horší je to stím, že nám dochází jídlo, naštěstí Oli sbírá jedlé plody i banány. Takže musíme šetřit hlavně vodou

 

Kapitola 6.

Prodírání se džrunglí a hledání civilizace

          Norvin,Stel, a Oli se prodírají džunglí stále na sever. Prodírají se klestím, liánama již hodně hadů spatřily, i pavouků i dokonce jednoho škorpiona Stel vše fotila, ale co nevidí teď, skupinku horských goril. 2 velké samce a 5 menších goril. Tiše je fotí i jako veškeré zvířata jako velkou anakondu tu taky vyfotila Stel, tak je šikovná. A obchází z velké vzdálenosti gorily.

        Uchází ještě další kus cesty, prodírají se klestím a vysokou trávou, liánamy a už se pomaličku stmívá. Hledají si nocleh, dělají provizorní tábořiště s ohněm první část noci hlídá Oli a druhou Norvin. Noc byla pokojná, jen zvuky džungle a překrásný měsíc v úplňku. Pomaličku se rozednívalo a Norvin pomalu budí Stel a Norvina.

            Nastal překrásný ranní úsvit, slunce pomaličku vystupovalo a jeho tetelení bylo úžasné, sem tam mráček nachový a obloha byla celá do oranžova a tyrkysova. Mlžný opar z pralesa tuto krásu ještě dokresloval. Opravdu krásný zážitek říká Norvin i Stel a to samé říká i Oli. Stel nafotila si to, ptá se Norvin? Jo nafotila je to paráda. Jsem šťastná byla tam dokonce i duha.                   Tak už pomaličku jdeme zase na sever a klestíme se houštím džungle ušli jsme celkem další velkou porci kilometrů, a Norvin chválí Stel, že má takovou výdrž. To víš můj drahý, každý den procvičuji tělo a kondičně cvičím, abych měla kondičku.

             Aha no vidíš to máš super, já jsem zase sedřený z manuální práce 5 dní v týdnu už 20 roků makám jako šroubek ve fabrice, tak mám kondici taky velmi dobrou. A Oli se přidává já zase jezdím pro safari a tam o fušku není taky nouze. Máme i Zoo tak tam i krmíme zvířátka. Dáme ještě kus cesty a bude čas dle slunce na obloze jak je vysoko, na malý skromný oběd.

 

Kapitola 7.

Stel uštkl jedovatý had

                Stel v prodírání se hustým porostem džungle najednou byl před ní velký had, a uštkl jí, je asi jedovatý měl zelenou výstražnou barvu. Stel Norvin ihned ránu vysál ústy, a zbytek se uvidí říkal, snad to nebude tak hrozné odvětil. Museli jsme založit tábořiště oheň hlídají oba Norvin i Oli a musí čekat jak se situace ze Stel vyvine, Stel je zatím natom velmi dobře, ale hadí jed působí až po pár hodinách.

             Tak Norvin a Oli netpělivě čekají, a modlí se aby Stel přežila hadí ušknutí, noc bude nejkritičtější. Stel a její stav se zhoršuje a zhoršuje. Oli našel bilinu na zmírnění jedu. Celkem to pomohlo. Stel se už cítí lépe a lépe i celou noc. Až je ráno a Stel se probouzí jako první a je zcela živá a zdravá. Jak je ti Stel ptá se Norvin, jsem již v pořádku, ale dalo mi to zabrat. Jsem už schopná jít.

               Všichni tři posnídali ovoce a trochu vody a zase se prodírají džunglí. Jde to velmi těžce, porost je čím dál tím hustší a větší, hlavně liány a keře. Všude okolo ze stromů piští paviáni a šimpanzi a také ptactvo, že není skoro slyšet vlastního slova.
Nalezli jsme potůček pramenité vody tak jsme se osvěžily a nabrali zásoby vody. Ovoce a banány zase natrhal Oli průvodce, který se v tom vyzná.

 

Kapitola 8.

Seznámení se s necivilizovaným kmenem lidí

            Prodíráme se džunglí a najednou vidíme pár lidských domorodců. Zrovna šplhají na banánovník a utrhávají s něho obrovské trsy banánů.
Nerozumíme jejich řečí, ale jsou velmi milý a štědří rozdělili se s námi o banány. Měli jsme velkou radost, že máme zase zásoby jídla, a zavedli nás i k potůčku kde si nabrat křišťálovou vodu. Tak jsme doplnily zásoby. Zavedli nás i do jejich vesnice a nabídli nám grimasy, že zde můžeme přespat.
           Blížil se večer domorodci hráli na bubny a pili skvašené ovoce, které mělo samozřejmě malý obsah alkoholu dali i nám, tipoval bych že mělo tak 6% alkoholu a bylo opravdu dobré. Hudba k tomu tanec zpěv huga huga a byl to opravdu zážitek.
            Ráno se probouzíme skvěle vyspaní, oheň hlídali domorodci. Slunce vychází nad stromy s mlžným oparem, a sytě oranžovou barvou, krásné malé bílé obláčky.
Děkujeme domorodcům, a vyrážíme džunglí ti nám nakreslili mapu jak se z džungle dostat do civilizace. Jdeme podle mapy a je to ještě na dva dny cesty. Už se stmívá, a hledáme si místo noclehu, rozděláváme si oheň a skromě povečeříme ovoce a napijeme se vody. Norvin hlídá cca půl noci a Oli zase až do úsvitu.

Oheň odrazuje šelmy a hady, škorpiony i jedovaté pavouky i jedovatý hmyz. Proto musí hořet celou noc.

Východ slunce je zase překrásný úžasný. Nebe zářilo slunečními paprsky do všech stran, i mlžný opar vymizel, a nebe bylo do růžovofialového nádechu. Prostě nádhera, Stel to fotila tu krásu. Norvin a Oli se taky blaženě usmívali.

Kapitola 9.

Útok Leoparda a návrat do civilizace

           Po skromném obědě a trochu vody, si  dali odpolední přestávku a na hodinku se vyspali. Vydali se zase na sever už by měli mít velkou část cesty za sebou, a najednou Oli zpozoroval Leoparda dokonce dva, rozbíhali se proti nim, ale my jsme jim utekly. Vylezly jsme na strom kam nedošáhli a tak jsme se všichni 3 zachránili. Stel fotila si to ptá se Norvin, ano jsou to báječné fotky, až se vrátíme do civilizace nikdo nám to ani nebude věřit.
           Byl to středně starý pár leopardů říká průvodce Oli. Měli jsme velké štěstí, že už asi ani neměli hlad, a nechali nás být.
Tak a jdeme dál na sever již bychom měli být kousek od civilizace. Slyším auto, které nás zachránilo a zavezlo zpět do základny safari.
          Vše dobře dopadli Norvin,Stel a Oli průvodce jsou všichni zdravý a šťastní, že se z té džungle vymotali a vrátili se a hlavně přežily ve zdraví.
Stel má foťák plných krásných snímků všech možných zvířat, udělala z něho 3 alba na památku všem 3. Norvinovi, Olimu a sobě.

Návrat domů už byl snadný autem na letiště a pár přestupů letadel poslední záběry fotoaparátu Amazonských pralesů z letadla a rychle domů.
Drahý domove už jsme tu říká Stel i Norvin. Konečně doma v klidu, všude dobře doma nejlíp.

 

 

...

Spisovatel AKras