Mezioktáva

I.

Ve vznešené poloospalé dokonalosti lidského prožitku popoledního turnusu mládí hřejivosti,

dodal některé sekrety prostoru jemuž bude následovat už jen metaprostor,

a v němž zrození velkolepé ságy rodu, jehož název musí zatím zůstat utajen,

neboť tato planeta zatím nepoznala něco tak velkého a vznešeného,

aby mohla konfrontovat své libidi s něčím jako je tento peleomechanický majestát,

kterému všechny síly patrnosti hodlám odevzdát,

a pro všechny další generace dní plát!

Nebojíš se osudu zatracenců v Tannhauserově bráně za metaklíčem prstenců,

rodící se stále se rodící exploze cytovektoriální plazmahmoty,

z ní se mnohé i nemnohé placentální zjevení dostává do popředí,

v něm kmitočet letové dráhy nářků ze sedmé dimenze klusteru hornaka,

minidardova síla okvétá jednou za sedmý palimsest odtávání kůže zemské,

planeta Terra Prima odvisle sleduje svou pramátečnou repliku,

na kanálech vysílaných jen tajnými majiteli slunečních soustav.

V sebe-replikativním módu studurátu alternativních budoucností,

probíhající děje se násobí rychlostí světla i jeho zhmoťněšných zhmožděninách,

dálný fyzický intelekt horizontu i kontinentu postav se situoval do role kněžích z Maladaru,

josinatar a jeho procentuální kvadratura planety meladivas našla destinaci Vilandrus,

Kdyby se slovníkové médium metamanifestovalo rodová linie by již byla stvořena,

a je s nepřehlednou možností zdali pak patrné, že každý se zájmem o lyriku a fantazii

má na mušce stvoření velkolepé báje neskonalých rozměrů v taveninách zrniček milandry.

Ve vyšších průlevách a prodlevách se hraniční etapy stávaly bezhraničními jako náš Vesmír,

elektrobiotrony universality a devasteré anti-gravitality je vítali na cestách oklíčení a dlouhých démantových kobercích,

v buněčném reliktním paleoplazmatickém retikulu,

 ozřejmě rašila kvadrální linaea, cesty se protnuly a další modulační druid snil o stvoření dvou ve snu snících motorů diod,

tyto diody měli patřit dlouhodobému robotickému sluhovi na jehož disku se nacházelo myriáda oper,a šest šest šdesát sedm zvukových profilací souborů, celá masová krusta zřejmě podléhala nových intencích, které neměli být vyzrazeny postavami menšími než Vesmír samotný,

...A tak vznikla Mezioktáva, příběh mezi příběhy, stacionární, epiocentrické vyprávění, naddimenzionálně + vetřásající,

a podkládající rodový příběh neoinstrumentality Metahamletů, tento fraktální kudrant a lucidní triandur, další othonské saza

a mocné reodové othanoklasty, kasty světelných mezioktáv za dimenzemi vesmírné telepatie, všechny možné studnice nápadů,

vysazená minová pole radiantů a hyperkvadrantů hyperrealisté komunálie za literaturou 21. století,

co možná neadjustikovatelná šifra ve vyprávění dvou komiksových nadšenců,

hierofantů a stvoření bohotěšitelů kontinuu evolučního univerza,

kde evoluce Vesmíruu má sídlo v hlavě mysli těla Boha samotného....

Amen.

'Chtěl jsem vytvořit něco posvátného. Film, který vypadá jako rektikulární halucinace, jako LSD syndrom civilní galaxie na druhou, bez odmocniny LSD, v přirozeném rodovém spektru kreativní maleodeformace, klidně sem s to říct, že jsem se inspiroval u největších.'