Výslech-2

V hlavě majora Karla Pokorného se honila spousta myšlenek, které se týkaly jeho působení při akci, jenž měla nečekaně zcela jiný průběh. Přitom se díval na postavu v uniformě, co seděla v pološeru za stolem a před sebou měla cedulku s nápisem: GENERAL STEVENSON. Vzápětí ho postava oslovila.
„Pane majore, vy jste riskoval na hraně únosnosti, když jste se ukryl na půdě.“
„Ano, pane generále. Dostal jsem se téměř do bezvýchodný situace, kterou jsem musel řešit následným prostřílením se na ulici,“ řekl major.
„Myslím, že vaší velkou chybou bylo, že jste za včas neutekl na střechu domu jako ten odbojář. Po střeše by jste se dostal na sousední střechu domu a s velkou pravděpodobností by jste se vyhnul té přestřelce i honičce.“
„Dostat se do stejné situace jednal bych jinak. Němci však toho vodbojáře na tý střeše zastřelili. A protože ten vodbojář na mě vystřelil už v domě, tak je možné, že by zase po mě střílel. Považoval mě za gestapáka,“ mínil Pokorný.
„Ten vodbojář prchal právě na střechu toho druhýho domu,“ ozval se nadporučík Mirek Vincent a dodal: „Myslím, že by pan major na té střeše podstoupil stejně velký riziko, který pak podstupoval v domě.“
V místnosti zavládlo chvíli ticho. Sedící postavy v přítmí se na sebe podívali a něco si mezi sebou řekli. Pak promluvila postava za cedulkou s nápisem: GENERÁL HALL
„Pane plukovníku. Jaký je váš osobní názor na počínání vašich mužů během akce?“
Plukovník Clark Davidson chvíli mlčel, přičemž těkal očima po místnosti a poté řekl: „Můj názor je takový, že si ve vypjatých okamžicích počínali, jak nejlépe uměli.“
„Podobnou odpověď jsem od vás čekal pane plukovníku. Ale během oné akce mohli a myslím, že i měli postupovat jinak. Pane nadporučíku. Proč jste při zachraňování pana podplukovníka použil klasický granát a ne omračující?“ otázala se postava za cedulkou GENERÁL STEVENSON.
„Chtěl jsem dosáhnout, co největšího účinku, což se mi podařilo,“ odpověděl nadporučík Vincent.
„Dovoluji si poznamenat, že omračující granát je mnohem víc účinný v uzavřených prostorách. A tak si myslím, že použitý normálního granátu na ulici bylo s ohledem na vzniklou situaci správné,“ mínil podplukovník Michal Novotný.
„S tím rovněž souhlasím,“ řekl plukovník Davidson.
„Chtěl jsem jen upozornit, že zabití a zranění tolika Němců okupanty přimělo k tvrdým opatřením. A k tomu nemuselo vůbec dojít!“ vyhrkla postava za cedulkou GENERÁL STEVENSON, přičemž se postavila.
„Prosím pana kolegu, aby zachoval klid,“ řekl muž sedící za cedulkou GENERÁL WYNN.
„Ještě mám otázku na pana podplukovníka ohledně tomu, co předcházelo jeho přestřelce na dvoře,“ ozvala se vzápětí opět postava za cedulkou GENERÁL STEVENSON.
„Myslím, že už to stačí. Na čtvrt hodiny vyhlašuji přestávku,“ pronesla rozhodně postava za cedulkou GENERÁL HALL, načež trojice mužů vstala a odešla do tmy za stolem. Čtveřice mužů v následujících minutách mlčela a když se trojice vrátila hned se postavili do pozoru a v jejich tvářích bylo vidět napětí. Pak promluvila postava za cedulí GENERÁL HALL.
„Komise došla k následujícímu zjištění. Akce, která byla předmětem zkoumání nebyla dostatečně do všech možných eventualit naplánována. Proto její provedení vzhledem k okolnostem, které nastaly, bylo velmi složité. I přes výhrady, které komise k provedení akce má, a které budou písemně sděleny, celkový postup jednotlivců hodnotíme jako velmi výborný. Proto mise v paralelním světe v tzv. Protektorátu Čechy a Morava bude pokračovat v nezměněné sestavě. Dále doporučujeme, aby všechny akce byly důkladně plánované, s co největším snížením rizik. Komise využije své pravomoci k monitorování mise v paralelním světě. To bude mít na starost generál Stevenson.“
Napětí ve tvářích mužů pozvolna opadávalo, ale při poslední větě se všichni svorně zachmuřili, což bedlivému zraku generála Stevensona neuniklo.
KONEC-POKRAČOVÁNÍ NĚKDY PŘÍŠTĚ