Z daleka

Slunko osvítilo temné ulice zašlého města. Den pomalu začínal. Celé město se probouzelo. Někdo už pomalu mířil do práce, jiní vstávali, aby se mohli věnovat svému dnu. A také tak mladík Jaakko. Pomalu otevřel oči a rozhlédl se po pokoji. Věděl, že rodiče nemá doma, a proto si dnes mohl dělat, co chtěl. Měl ale práci. Musel trochu uklidit pokoj a pak měl volno. Ale on už předem věděl, co se dnes bude dít. Zkouška s jeho kapelou. Hrál v kapele Theatre of Screw na baskytaru. Museli hodně trénovat. Velký a první koncert měli přímo před sebou. Už jenom pět dní. Vstal z postele a protáhl se. Zamířil okamžitě k židli, kde měl připravené oblečení. Měl tam položené černé, všelijak ozdobené, kalhoty. Měl tam dva pásky. Jeden, aby mu kalhoty nespadly, a druhý na ozdobu. Měl tam další věci, ale bylo by na dlouho to vše popisovat. Věděl, že je venku chladno, ačkoliv tam svítilo slunko. Dalo se to vypozorovat z toho, jak byli lidé venku oblečeni. Vzal si černé tričko s velmi dlouhým rukávem a na to mikinu bez rukávu s kapucou. Přes rameno si hodil batoh a obul boty. Všiml si totiž, že za půl hodiny má být ve zkušebně. Trošku si přispal. Uklidí, až přijde domů.
Doslova vyběhl z domu a zamkl. Auto ani motorku neměl a proto musel jít pěšky. Musel se dostat až za město, kde trošku opuštěně stála velká hala. Když se o ní chlapci z kapely dozveděli, řekli si, že ji musí získat. Šlo to celkem snadno. Město už se o ni nestaralo a bylo jenom rádo, když se jí zbavilo. Byl v ní generátor, který si zprovoznili, a díky němu měli dostatek elektřiny. Veděl, že mu cesta bude trvat tak půl hodiny. Když to nestihne, tak se nic nestane.
Město to bylo krásné. Každý dospělý muž si v něm mohl najít ženu a s ní žít. To se však nedařilo bývalému policistovi. Bylo mu sice jenom třicet, ale z policejní služby odešel. Už se mu nelíbilo dívat se na ty mrtvé. Když Jaakko běžel do zkušebny, on seděl doma u televize se sklenkou piva v ruce. Věděl, že se z něj stala troska, a proto nikam nespěchal, ani nikam nechodil. Jen si seděl doma u televize a díval se, jak mu život utíká před očima.
Jaakko mezitím pomalu dobíhal ke zkušebně. Slyšel, jak se kluci z kapely pomalu rozehrávají a zkoušejí, jak mají nastavená komba a naladěné kytary. Otevřel dveře a hluk kytar utichl.
"Už jsem si myslel, že nepříjdeš," řekl mu hlavní kytarista Zack.
"No jo ... Trošku jsem zaspal," omlouval se Jaakko.
"Jsme rádi, že seš tady draku," uvítal ho bubeník Fredie.
"No super, slečinky, tak jdeme na to." Už začal být nevrlý zpěvák Max.
Druhý kytarista se jenom usmíval a pak podal Jaakkovi ruku. Byl často mlčenlivý, ale hrát uměl. Říkali mu Vert.
Jaakko si vzal z rohu baskytaru, zapojil kabely, jeden konec do basy a druhý do komba a kombo zapnul. Chvíli se kluci sehrávali kvůli hlasitosti, aby byl každý správně slyšet. To netrvalo ani minutu. Po chvíli už se halou roznesly první tóny písně Death Valley. Zack si vybrnkával na kytaru, tak jak měl. Jeho část však po chvíli utichla a ozvalo se bubnování do strun baskytary. K tomu se připojil Fredie a Vert. Nakonec se přidal i Zack a už z toho byla písnička, jak má být. Po chvíli je přehlušil řev Maxe. Ten ale hned utichl a Max začal zpívat. Všichni se u této písně náramně bavili a snažili se ze sebe dostat vše. Po chvíli se však ozval jiný zvuk. Nástroje utichly.
"Co to ,kurva, bylo?! Proč si tam hodil ten kopák?" vyjel Zack na Fredieho.
"Co ,do pr****? Já tam žádnej kopák nehodil!"
Zack sundal kytaru z ramene a postavil ji do stojanu. Ostatní už věděli, co bude následovat. Jaakko i Vert sundali kytary a Max hodil mikrofon na zem. Ozvalo se nepříjemné zapískání. Fredie vstal od bicích.
"Říkám ti, ku*va, jestli to takhle posereš i na koncíku tak poletíš!" ozval se znova Zack. Byl výbušné povahy a ostatní ho vždycky museli hlídat.
"A já ti ještě jednou říkám, že sem tam žádnej kopák nedal!" bránil se Fredie.
Ten zvuk se však opakoval. I když už Fredie neseděl za bicíma a nemohl ten zvuk udělat.
"Co to, ku*va, je?" ozval se Max.
"Jde to z venku!" promluvil Vert, který už stál u vrat. Otevřel dveře a ostatní se za ním rozeběhli. Vystoupili z haly a rozhlédli se. Nad městem byl obrovský černý mrak. Občas se opakoval onen zvuk, který chlapci zaslechli před tím. Z této vzdálenosti bylo vidět paniku lidí. A také k tomu byl důvod. Občas mrak vtáhl některého z obyvatel do sebe. Poté se vždy ozval onen zvuk.
"Ku*va, já tam mám holku!" ozval se Vert a rozeběhl se k vedlější budově. Občas byla používána jako garáž. Vert tam měl motorku a Max auto. Vert nečekal na reakci ostatních a už mizel v dáli na motorce.
"Musíme zjistit, co se tam děje. Jedete se mnou?" zeptal se Max.
"No, pokud nás vezmeš, tak jo," odpověděl Jaakko.
"No, jako počkejte! Dneska máme zkoušet, takže nikam nepojedete. Zůstaneme tady!" ozval se naštvaně Zack.
"Jestli chceš, tak si tu zůstaň. My jedem!" řekl Max a nastartoval vůz. Fredie seděl v zadu a Jaakko vedle Maxe. Okamžitě Max zamířil na prašnou cestu a vyrazil vstříc mraku. Fredie se otočil a sledoval Zacka a zároveň halu. Nad halou se začlo něco dít. Fredie to sledoval, ale nic neříkal. Tvořil se další mrak. Jakmile dostal podobu menšího mraku, ozval se znovu ten zvuk. Pak už bylo jen vidět letící tělo. Zacka také uchvátil mrak.
"Ku*va, co to bylo? Je Zack v pohodě?" zeptal se Max.
Fredie však stále sledoval mrak a neodpovídal. Všiml si totiž, že se pohybuje. Mířil za autem. Jaakko se také otočil a všiml si toho.
"Maxi, asi bys měl zrychlit. Ten mrak letí za náma!" řekl mu Jaakko.
"Tak fajn, slečinky, držte se," řekl Max a zařadil vyšší rychlost.
Jaakko se připoutal a sledoval, co se děje před autem. Fredie nereagoval a stále sledoval mrak. Max už pomalu zajel do města. Viděl všude tu paniku a snažil se kličkovat mezi lidmi. Pak se taky otočil, aby se podíval, jak je to s tím mrakem.
"Bacha Maxi!" vykřikl Jaakko.
Max se podíval dopředu. Viděl Verta na motorce, jak jede přímo před nimi. Vypadalo to, že do něj narazí. Max strhl volant a dupl na brzdu.Před jeho autem se objevil dům. To už Max neubrzdil. Narazil do domu. Jaakko byl připoután a nic se mu nestalo. Max se prašil do hlavy a upadl do bez vědomí. Jaakko se otočil, aby se podíval na mrak. Ten se zastavil přímo za autem. Seskočily z něj podivné bytosti. A ty pomalu mířily k autu ...

Konec první části...