Hydroponic town XXVII.- Francouz

Ležel na břiše v objetí čtyř bílých stěn. V protějším rohu seděl zády k němu muž střední postavy s dlouhými vlasy, které se mu v konečcích vlnily. Ani se nepohnul. Josh si potichu sedl ke stěně a upřeně ho sledoval. Ten muž měl obyčejnou bílou kombinézu, nic víc.

,,Čau..." zavolal na něj opatrně Josh. Ale žádné reakce se nedočkal.

,,Já, já jsem Josh Plant..." zkusil znovu navázat komunikaci. Ale celou se jen ozvalo ticho.

,,Pocházím z Hydroponic town, odkud seš ty?" vyzval zádadného člověka ke slovu otázkou. Nic. Josh se nakonec postavil a opatrně zaťukal člověku rukou na záda. Ten sebou celý trhl a vyděšeně se otočil. Jakmile spatřil Joshův obličej, začal před sebou zuřivě máchat rukama a řvat jakési slova, které Joshovi nic neříkala. Josh dal ruce mírně nad hlavu, aby dal najevo svoji mírovou pozici, a řekl:

,, Promiň, já tě nechtěl vystrašit...jsem Josh, Josh Plant."

Onen muž rukou ukázal na své ucho a zakroutil hlavou. Pak ze sebe kostrbatě vysoukal větu: ,,Moi, já Didier Khaled."

,,Ty seš francouz? Tu est francais?" zařval Josh na celou celu jednu z mála vět, kterou si francouzsky ještě pamatoval ze střední školy, a doufal, že ten člověk nebude až tak hluchý.

,,Oh oui, oui, je suis francais, parlez-vous francais?" zajásaly Didierovi oči, že našel frankofonního občana.

,,Non, non, pardon, je ne parle pas France. Pardon, francais...je suis English!" pokoušel se o francoužštinu Josh.

Didier znovu ukázal svým ukazováčkem na ucho a řekl:

,,Já být slepý."

,,Hluchý!" opravil ho Josh, ale pak si uvědomil, že ho Didier stejně neslyší. Chvíli přemýšlel, jak by se s francouzem domluvil, až ho napadlo, že by mohl psat na bílé zdi. Josh namaloval do vzduchu před Didierem cosi, co mělo představovat tužku, a francouz jako zázrakem pochopil, že by mohli komunikovat přes psaní, a hned mu podal propisku. Josh si ji vzal a na stěnu napsal:

,,Já jsem angličan Josh Plant a neumím mluvit ani psat francouzsky."

Didier na to chvíli zíral, a pak pod to napsal:

,,Já jsem Didier Khaled z Marseille, ale neumět číst anglická násypy."

Josh pochopil, že chudák myslel ,,nápis", ale přesto se srdečně zasmál. Jenže to byl trochu smích skrz slzy. Nešťastně zjistil, že se s tím francouzem nijak nedomluví. Seděli naproti sobě a beze slova na sebe zírali. A pak oba vybouchli smíchy...