Hydroponic town XXX.- Transfervize

Sarrah vypla hologram Paříže. Když slunce potřetí vystoupalo nad Eiffelovu věž a Balzac po desáté procházel Martovými poly, přestal jí ten pohled bavit. pořád čekala na joshe. Jenže za dveřmi stálo jen ticho a prázdno. Rozhodla se netrápit se a na chvíli zapomenout na zklamání. Pustila si hologram, který nahradil televizi. měl plno výhod. Obraz byl 3D, vtáhl vás do středu děje, a obrazovka se rozpínala po celé periférii. A skrýval plno záhad, o kterých věděl jen samotný stvořitel...Didier. Jako na juboxu si navolila tři scény: křížácké výpravy, Zvíře s paulem Belmondem a nakonec nějakou střeštěnou americkou komedii na odlehčení. lehla si do prázdné postele a pustila si kruciáty...

***

Josh pocítil tíhu. jako by na něho z ničeho nic dopadlo kroužkové brnění. táhlo ho to k zemi.

,,Co to sakra je? Nejdřív chvíli mluvím francouzsky a kráčím Paříží, a pak nedokážu přečíst jedinný francouzský nápis. No a teď?"

Za chvíli se už vypořádal s tíhou a cítil, jak mu adrenalin koluje krví.

,,Co se to se mnou děje?!"

Pocítil nezvyklou sílu v pažích a pěsti zaťal jako kámen. rozběhl se se vší verví proti stěně a prorazil jí až na druhou stranu. Didier se nevěřícně podívla na stěnu, ze které začala vytíkat jakási mentolově průhledná lepkavá tekutina.

,,TYS PROBOURAL POLOPROPUSTNOU MEMBRANU! CE N'EST PAS POSSIBLE!" rychle naškrábal na zeď.,, JAKS TO DOKAZAL?" spěšně připsal.

Josh ležel na zemi a cítil bolest v rameně. Ale k jeho úlevě někam zmizelo to neviditelné brnění...

***

...Sarrah přepnula křížové výpravy na Paola Belmonda...

***

Josh si nápis bez problému přečetl a napsal: ,,ANI NEVIM, CO SE STALO. Z NICEHO NIC JSEM MEL HROZNE MOC SILY A ENERGIE A MUSEL JSEM JI VYBIT."

Didier se zamračil. moc se mu taková událost, kterou Josh následně nazval jako zázrak, nelíbila.

,,NEMAS NAHODOU MANZELKU?"

,,NE, JEN PRITELKYNI..."

,,A MYSLIS, ZE NA TEBE FAKT HODNE MYSLI?"

Josh zaváhal. byl přesvědčený, že ano, ale co když se na něho vykašlala, když ji hned první den tady tak zklamal?

,,JO, MYSLIM, ZE JO." napsal nakonec Josh.

,,TAK TO JE V PRDELI!"

,,PROČ?" vytřeštil na něho Josh oči.

,,JAK JSEM MLUVIL O TRANSFERVIZI, OBECNE RECENO O NASTENNEM HOLOGRAMU, MELA I PRO ME PLNO TAJEMSTVI. JEDEN MANZEL ZENY, KERA JAKO PRVNI SLEDOVALA TITANIC NA FRANSFERVIZI, TVRDIL, ZE Z BILE MISTNOSTI SE Z NICEHO NIC STALO BOURI BICOVANE MORE A ON JE NA MALEM VORU ODOLAVAL VLNAM. A NAJEDNOU ZASE SEDEL V BILE MISTNOSTI. POZDEJI SE UKAZALO, ZE ONA MANZELKA TITANIC ANI NEVNIMALA, JEN MYSLELA NA LLOYDA, TOHO JEJIHO MANZELA, KTERY ZAPOMNEL NA JEJI NAROZENINY. A NEJAK PRETAHLA MANZELA, NA KTEREHO USTAVICNE MYSLELA, DO DEJE TITANICU. PROTO JSEM TEN ZDANLIVE OBYCEJNY HOLOGRAM NAZVAL TRANSFERVIZI."

Joshe pobavilo ,,ten obyčejný hologram", vždyť v jeho době se o hologramu jenom spekulovalo. Ale jiank Josh znejistel.

,,TAKZE SE TREBA DIVA JEN NA RAMBA A JA ZISKAL JEHO SILU?"

,,PRESNE TAK! ALE NEKDY SE MUZES JEN PREMISTIT NA NEJAKE VIRTUALNI MISTO ATD. NIKDO NEVI, CO SE VSECHNO MUZE STAT. ANI JA..."

,,UZ SE MI TO JEDNOU STALO. BYL JSEM V PARIZI. A KDYZ JSEM SE PAK OCITL ZASE TADY, DOAKZAL JSEM PLYNULE MLUVIT, PSAT I CIST FRANCOUZSKY. ALE PAK, KDYZ DO ME VJELA TA SILA, NAPISY SE MI JEVILY JAKO NEJAKE SPLETI NEZNAMYCH VYZNAMU. TED UZ ALE ZASE ROZUMIM."

,,ASI ZA TO VDECIS SVE DIVCE, ZE SE DIVA NA NECO FRANCOUZSKEHO."

,,VI, ZE MILUJU PARIZ! ALE JAKY FILM JI TAK DLOUHO ZOBRAZUJE?"

,,TO NEMUSI BYT JENOM FILM, ALE JEN PROSTA HOLOGRAMOVA STENA. TA NEMA ZADNY DEJ, JEN NAVOZUJE ATMOSFERU."

Josh to moc nepochopil, nebyl moc přes techniku. Ale věděl, že teď jen záleží, jestli na něho bude Sarrah dostatečně myslet a jestli si nepustí nějaký horor. ,,Hlavně ať to má spojitost s Francií!" modlil se Josh, protože tu řeč potřeboval k dorozumění s Didierem.

,,ALLE!" apsal Didier na zeď, podtrhl to tučnou čárou a vyskočil ven z cely. Josh ho následoval a za chvíli už oba utíkali dlouhou chodbou. Doběhli ke dveřím.

,,Musíme na druhou stranu, tady je Inferno!" řekl Didierovi, ale ten ho samozřejmě neslyšel.

,,Kde je doprdele ta tužka?!" vztekal se Josh. ,,Musela zůstat v cele!" ozběhl se zpátky. jenže polopropustná membrána už byla znovu zacelená. Didier doběhl k němu, zadíval se do cely, kde ležela na zemi tužka, pak na Joshe, a pak se kousl do spodního rtu. Bylo jasné, že už se nedorozumí. Dívali se zoufale na sebe a v tom se na konci chodby roletěly dveře a vběhli do ní dva obří lidé.

,,Dělěj!" plácl Josh Didiera do ramen a rozběhl se chtě nechtě vstříc Infernu.

...Vedro, pára, oheň a pach spáleného masa...