Hydroponic town 36. - Loďka

Július ho chytil za ruku.

,,Co to děláte?!" ohradil se Josh.

,,Já, abyste se neztratil..."

,,Jak bych se mohl ztratit? Vždyť tady není ani človíčka."

,,Ani človíčka, ano, jsme tu jen my dva..."

,,Na to zapomeňte!"

,,Prosím?" stáhl svoji paži Július a zatvářil se uraženě. ,,Copak vám chci něco dělat?"

,,Pár věcí by mě napadlo..."

Július se otočil zády a šel tiše dál.

,,Super. Vážně super. Uraženej teplouš! Co víc si přát?" sarkasticky k sobě pronesl Josh a v diskrétním odstupu tří metrů kráčel v Júliových stopách. Nešli příliš dlouho, když se otevřela velká modrá brána a Josh spatřil něco úžasného. Čekal, že mu bude přiřazen nějaký šedý pokoj v šedých táhlých kasarnách, ale před ním stálo něco úplně jiného. Do výšky vylamující krk stoupala oblá namodralá budova s kulatými okny, pod níž se rozpínalo lagunově modré jezero. Na loďkách tam seděli nově naverbovaní vojáci mířící k budově.
Zatímco byl Josh zasněn a zahleděn do vekolepého architektonického díla, Július se přiblížil na nebezpečnou vzdálenost půl metru.

,,Tak jdem na ty lodě, ne?" řekl rychle Josh, jen aby se pod podmínkou odpoutal od dotírajícího Caesara. Seběhl ke kocábce honosně nazvanou The Queen Elizabeth IV., chopil se pádel a začal odplouvat od břehu. Jenže Július se odrazil od země a dalekonosným skokem dopadl na záď loďky.

,,Toto mi připomíná romantické projížďky na gondole uličkami Benátek při západu slunce..."

,,Ježíši, zase!" pomyslel si Josh a zrychlil tempo, aby byl co nejdříve u budovy. Při těch rádoby sladkých řečičkách měl Josh několikrát nutkání ho praštit pádlem...ale přeci jen to byl nadřízený.

Pak vpluli do tunelu pod budovou. Teď už nebylo cesty zpět...