Lovci

Ten den všechno začalo. Všechno co jsem si doposud představovala jen ve svých snech. Všechno čeho jsem se bála a zároveň milovala. Nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla být jedinečná, ta vyvolená. Bohužel nebo snad bohudík jsem já ta, která pomáhá lidem, slyší jejich nářky a snaží se je ochránit. Ptáte se před čím je mám chránit? Odpověď je jednoduchá. Mystické bytosti, které jsou pouze ve vašich představách existují. To čeho jste se báli jako malé děti, že je u vás v pokoji pod postelí opravdu existuje. Zdá se to neskutečné. Nevěříte, říkáte si je to hloupost…Také jsem nevěřila. Žila jsem v krásné nevědomosti, užívala si všeho čeho jsem mohla. Měla jsem malicherné potřeby a názory. Až když se ze mě stalo to co jsem teď jsem pochopila co je skutečně důležité. To, čemu jsem tolik věřila se zhroutilo jako domeček z karet. Nevěděla jsem čemu mám věřit. Jediné v co jsem věřila, a věřím do teď, jsem já sama. Ale dokážu nadále věřit? Potom všem co se stalo a co se ještě může stát? Budu mít dost síly? Na tyhle otázky nikdo nezná odpověď. Dozvím se ji až v ten správný okamžik. Závidím těm, kteří mohou žít podle svého, bez výčitek svědomí, když se něco nepodaří. Těm, kteří nejsou lovci…