Jessica-2

Bylo tu hlučno a vedro, jako v hospodách bývá ale rozhodla se to nevnímat a plášt si nechat.Došla až k němu.Byl to malý, podsaditý mužík. Přesně ten typ, kterého ve škole ostatní děti bily. Jessica byla moc zvědavá, co od ní asi může chtít. Na opěradle od židle byla zavěšená černá buřinka - přesně podle dohody. Jemne mu zezadu zaklepala na rameno. Mužík ssebou trhl, div se neskácel ze židle. Musela se zasmát -až nyní si všimla že nedosáhne nohama na zem. Chvíli na ni civěl a oba spolu museli působit vážně divný dojem. Obzvláště v tomhle pajzlu. Rychle k němu napřáhla ruku: "Jesica Seelsová."
Očka mu zasvítila: "Ahh, Harry Tailor. Neviděl vás cestou někdo? "
Připomínal jí křečka. Onu otázku se rozhodla ignorovat. Obešla stůl a usadila se. "K věci pane Tailore. Co pro vás mohu udělat? "
Zrudl ještě asi o odstín. "Víte připadám si velice hloupě ale myslím že jinak se má situace vážně řešit nedá...Ehhh...Já...Potřebuji se někoho zbavit, víte?"
Zhluboka se nadechla. "Ano, samozřejmě že vím. "snažila se o nejmilejší tón, jaký dokázala. "Velice by mne zajímalo koho, pane Tailore. "
"Ah, jistě. Víte paní Seelsoá- "
- "Slečno prosím. "Opravila ho.
"Ah ano jistě. pardon. Tak tedy, slečno Seelsová, My jsme velice slušná rodia..."
"Ano pane Tailore, já vám samozřejmě věřím a chápu jak je vám toto sezení nepříjemné- "
- "Velice nepříjemné. "
Saozřejmě, jak už jsem řekla. Proto vás prosím, řekněte mi oč mne žádáte a můžeme toto sezení(mohu li to tak nazvat) ukončit."
" Dobrá tedy. Potřebuji se zavit jednoho upíra. Obtěžuje mne a vyhrožuje mě a mé rodině. "
"Pane Tailore, já obvykle upíry na zakázku nezabíjím a..."
" Cokoliv. Cokolv si řeknete vám dám jen mne ho zbavte. Vážně už nevím jak dál a vás mi doporučili jako tu nejlepčí. Doufal jsem že mne pochopíte..." Zatvářil se jako zbitý bernardýn a sklopil zrak kamsi pod stůl.
"Abych mohla někoho odstranit, potřebuji znát jeho totožnost." Řekla Jessica po chíli. Neměla poslední dobou mnoho práce a alespon bude hovado mín... Navíc to bude určitě nějaký pako co se jen hodě nudí a nebude nikomu chybět. A vždycky ho může napřed skusit přesvědčit, aby dal Tailorovým pokoj...
"Aaach, slečno Seelsová, nevím jak vám vám poděkoat!!!Ten otravný upí by mne zničil a -"
"- To jméno!" Začala ji docházet trpěivost.
"Ah ano. Marius. Říká si Marius. " Chvíli bylo ticho.
" A? Nějaké další iformace?" Ted už byl mírně nervozní.
"To bohužel nemám... Vím jen že chodí lovit kamsi za staré tržiště...Ulice Londýnská. A to jen někdy.
"Dobrá. To bude muset stačit pokd pro mne nemáte něco dalšího. Žádný kontakt od vás nechci z bezpečnostních důvodů. Sejdeme se tady přesně za týden a já vám řeknu co jak. Zatím vám nemohu říct ani kolik vás to bude sát. Jinak můžeme tuto schůzku ukončit..." Zvedla se od stolu a astrčila židli.
" Děkuji mockrát. Tak za týden nashledanou. Jsem vám nesmíně vděčný. " siskla mu ruku a začala se proplétat ven...