Jssica.3

Venku se už setmělo a ochladilo ale i přes to bylo příjemě. Nadechla se čistého, nezakouřeného vzduchu. Zamyslela se nad tím, co ted udělá. Měla plou tašku vnitřností nějaké přístavní chcíplotiny a její jedinný zákazník od ní požadoval vraždu upíra. Nebála se jich ale neměla je ráda. Bylo jich hodně a rádi se mstili. Ne z vzájemné lásky ale pro potěšeí. Prostě je bavilo lovit. To jen tak mimochodem znamenalo, že se při plnění úkolu (jestli ho plnit bude) nesmí v žádném případě zranit jinak ji najdou dřív než se otočí. Ještě chvíli jen koukala před sebe do prázdné ulice a pak se prostě rozhodla. Ted zajde k Bobymu. Prodá mu krev a srdce a optá s ho na Mariuse. Jako překupník se Boby dokonale vyznal. Nesmí mu ale říct že ho má zabít. Bobby sice má doré srdce ale také je to vlmi výřecný, podlézavý chlap. Říct mu to, věděli by to upíři dřív, než by opustia jeho krám. Nebudou ji ale stačit jen informace o Mariusovi. Od jisté velmi dávné doby se s upíry nestýkala a tak už se dnes nevyznala v hierarchii která mezi nimi panuje. Většina upírů které kdysi považovala za přátele bylo mrtvých a Jessica se nemohla zbavit pocitu, že je to její via. o byl ostatně důvod, proč se s těmi přeživšími přestala stýkat. Prostě je měla ráda.
Pak se bude muset rozhodnout, jestli chce vraždit nebo ne a jak. Nejspolehlivější způsob jak se nezranit by znamenal použít magii a tu Jessica použila naposledy když přišla o s vé upíří přátle. Od té doby cítila k magii nevýslovný odpor i přes to že ji dříve milovala a byla vážně v ní dobrá. po událostech které se tenkrát staly se doslova odstřihla od svého dosavadního života a žila naprosto normálně v mezích možností. jedinné spojení s tím druhým světem pro ni představoval Bobby a ona sama se na informace o lidech které dříve znala ptala jen pokud to bylo nutné. Za posledn roky se ale mnoho změnilo a světy se vzájemě prolnuly. Upíři a vlkodlaaci,magie a podobné věci se dnes zdály šroké veřejnosti naprosto normálnní. Zatoužila se vším začít znovu. Ale ne, nesměla se nechat unést vzpomínkami a minulostí. I po těch letech vzpomínky bolely jako čerstvě utržená zranění.
Vydala se svižným krokem do ulic a po chvíly se před ní oběvil starý poničeý dům. Vstoupila dovnitř, rozhlédla se a začala sestupvat do sklepa. Prošla několika chodbami a zatlačila na dveře ve zdi které nebyly téměř vidět.