Jessica.6

Prošla za ním do druhé místnosti. Na zemi stál stolek a kolem něj bylo několik polštářů. Na jeden se posadila a než se uvelebila, stál před ní na stolku čaj. Bobby se usadil proti ní a chvíli bylo ticho. Jessica chvíle ticha nesnášela a tak promluvila první: "Bobby poslouchej já, opravdu se ti moc omlouvám. Taková spoušť a všchno je rozbité. Nedalo se s tím vůbec nic dělat ale slibuju že už se to nestane!" Chtěla ještě pokračovat ale zadržel ji: "To ne Jess, to se právě stát musí! Už se konečně prober! Jsi jako malé dětsko! Tvoje pomoc bude potřeba! Musíš zase kouzlit!"
"Proto jsem nepřišla Bobby. Tohle mne vážně netankuje víš? Řekni mi radši kdo to byl a co ti chěl. Nevypadal zrovna jako že se stavil na kafe."
"Nevím Jess, byl tu prvně. Ptal se na město, kdo ted vládne a kdo je v radě, jestli má oponenty a tak. Znáš to, někteří upíři říkají, že město zase získává stabilitu a tak se o to asi ti z jiných měst začínají zajímat..."
"Vážně? Stabilitu říkáš? A kdo ted tedy vládne?" Zeptala se i když nechtěla. Tuto noc šlo veškeré její sebeovládání pod kytky. Nejdřív tady kouzlí jako malé dětsko co se neudrží na uzdě a ted se zase vyptává na upíří politický systém ve městě. Pocítia v sobě touhu vrátit se zpátky zase jako Jessica čarodějka. Tolik ji to bavilo a upíři také ale vzdala to. Ted toho litovala. Poprvé od toho okamžiku pocítila lítost nad tím, čeho se vzdala ale ta lítost ji zároven děsila.
Bobby se mírně usmál. I on to na ní poznal. Je nalomená k tomu vrátit se mezi své.
"Vládne jim Victrie. Pmauješ si ji? Taková malá blondska co tenkát lezla všem do zadku a donášela na nás. To tvoje kouzlo ji pěkně pocuchalo účes. Trvalo ji děsně dlouho než se zase dostala do formy. To měli upíři bezvládí a boje o trůn. Děsnej zmatek jestli víš. Hodně mrtvejch lidí ale nedopitejch. Krve měli dost jen nikdo je neorganizoval. Pak se Victorie vrátila jako samozvaný vládce. Pár těch co protestvali zabila a nějak jí to pršlo. Zkrátka ted jim vláde ona a snaží se nastolit pořádek. Je dcela schopná ale je to svině. Přesně jako ten kvůli kterýmu sme to všechno dělali."
"Jo pamatuju si ji. Byla svině to jo ale že se dostane až sem sem nečekala. Potřebuju ještě jednu informaci. Co víš o Mariusovi? Měl by lovit v Londýnský."
Bobby se zavářil podivně až nesouhlasně: "Je to smrad. Zabíjí pro zábavu. Prej je to Victoriin oblíbenec ale to budou asi jenom nějaký kecy který nejspíš šíří on sám. Má kolem sebe partičku takovejch jako je on. Malý blbečci ale nedoporuču je podcenit. Jess, doufám že ho nemáš oddělat?"
"Ale Bobby, víš že se do upírů nepletu."Zalhala Jessica. Na bezpečnostní přednášku na téma upíři ted neměla náladu.
"To je dobře. Na něj totiž určitě nemáš. Ani kdybys použila kouzla. Byla si dobrá ale ted nemáš tréning. Rozsekal by tě. Neumíš si kontrolovat ani základní kouzla. Musela by si pár dní cvičit." Bobby se ji snažil vyprovokovat a vážně se mu to dařilo. Chtělo se ji dokázat mu jak je pořád dobrá. Místo toho se zvedla.
"Díky za čaj. Ted už usím jít."
Došla až ke dveřím a tam se otočila. "Abych nezapoměla, Tady máš něco za způsobebé škody." Tajemě se usmála sáhla do tašky a něco po něm hodila. Chytil letící předmět. Byla to láhev a když ji odzátkoval, zaplnila místnost nasládlá vůně čerstvé krve. Vedle láhve mu v ruce leželo srdce ke krvi evdentně patřící. Podíval se ke dveřím ale nikdo tam už nebyl. Jen na zdi vedle nich jemě světélkoval nápis: Díky, Jessica
Chvíli tam ješte byl a pak postupně bledl, až zmizel. A s ním i jemná vůně ovládané magie.