Czech force - díl čtvrtý

Polsko, Olza, tábor 106. Tankové brigády

Bylo k večeru a tábor se pomalu připravoval na zalehnutí. Velitel tanku číslo 2035 poručík Shtalenkov byl na svůj stroj pyšný a měl být na co. Tank typu
T – 015, nejmodernější výkřik ruské válečné techniky. A jeho posádka, prověřená boji v Polsku byla také skvělá, teď ale neměli co dělat a potulovali se po městě. Poručík si zašel na večeři do jídelny a když z ní vycházel potkal svou posádku. ,, Poručíku máme novej film na dnešek. Nekouknem? Komedie.“ Řidič ukazoval zjevnou pirátskou kopii nové americké komedie Uvař a vypadni. ,, Fajn, dneska kouknem na tohle“ souhlasil poručík. Večer se všichni sesedli kolem notebooku, který si jednoduše vytáhli z jedné rozbité výlohy ve Varšavě. Notebook byl dobré kvality a vydržel i surovější zacházení. Řidič vložil blu-ray disk do mechaniky.
,,Sakra musim stáhnout kodeky. Ještě že jsem napíchlej na naší síť.“ Napojení na oficiální vojenskou wi – fi síť, osobou která na ní nemá co dělat, bylo trestné, ale nikdo to nebral vážně. Řidiči se povedlo stáhnout kodek a konečně pustil film. Na disku byl skutečně celý film, ale také virus o, kterém se zmiňoval generálmajor Hlaváček. Mezitím co se posádka tanku 2035 smála u komedie, vir postupně napadal všechny počítače na síti, za nějakou půl hodinu dosáhnul skoro celé ruské komunikační sítě. Byl naprogramován tak, že se sám spustí hodinu po aktivaci, ve všech napadených stanicích. Posádka se dobře bavila, když obraz zmizel a počítač se restartoval. A k tomu, po restartování se nenačetl operační systém. ,,Sakra, co s tim je?“ zavrčel řidič a jemně udeřil do laptopu. Tuto otázku si pokládal teď asi každý ruský úředník, nebo komunikační důstojník.

Polsko, Hlubčice, velitelský stan invazní 6. Armády ruské federace

Generál Rybalkov zrovna prováděl inspekci u svých podřízených. Stav, kdy se mu rozkládá celá komunikační síť, byl opravdu hrozný. Procházel zrovna po chodbě k hlavnímu štábu, když potkal Komarova. ,, Nějaké nové zprávy ohledně té virové nákazy?“ ,, Naši technici a programátoři na tom pracují. A podívejte, náčelník programátorské sekce, major Russkin.“ Proti nim šel zachmuřený čtyřicátník v maskáčích a pruhovaném tričku, nesl velkou krabici, plnou kabelů. ,, Soudruhu Russkine, jak jste na to s odvirováním našich počítačů?“ ,, Musím uznat, že to udělali výborně, schytali to všechny naše počítače, vir jde naštěstí odstranit, ale rozhodně to nebude hned.“ ,, Jak to?“ zeptal se Rybalkov ,, Jde o to.“ Pokračoval Russkin ,,… že vir jde odvirovat jen jedinou cestou, a při té vir ještě omezí výkon počítače na polovinu. Nejhorší na tom je, že to chytily i palubní počítače naší nejnovější techniky. Víte o těch novejch Migách ve Vratislavi? Chytili to všichni, je tam dvaasedmdesát letadel, ale kde na to mám vzít lidi, to nevim.“ ,, Rozumím, hoďte sebou Russkine, nepřítel toho může využít.“,,Rozkaz“ Russkin odešel opravovat servery a Rybalkov s Komarovem odešly plánovat další postup Ruské armády.

Česká republika, Rusy dobitý Bohumín, stan plukovníka Pančenka

Plukovník Pančenko se zrovna díval na mapu bitevního pole. Jeho skupina stojí před Ostravou, začínají obsazovat předměstí. Osm rychlých kolových vozidel se dokonce prodralo až ke Hrušovu, ale tam byli zastaveni silnou palbou českého dělostřelectva. Zapálili tak jeden blok domů a stáhli se. Tankový prapor pod vedením majora Andrejeva se dostal až k Porubě. Bohužel, díky této komunikační bouři (tak to nazýval štáb) byly útoky zastaveny. Plukovník studoval mapu fronty, když přiběhl do stanu desátník Tana. ,, Plukovníku, Češi se chystají k útoku, naši pozorovatelé spatřili velké pohyby jejich armády. Plukovník se se chystal jít ven, přesvědčit se o závažnosti situace, když explodoval nákladní Ural asi sto metrů od stanu. ,, Doprdele, co to bylo?“ řval Tana, který ležel na zemi. ,, To je bombardování, všichni do krytu!“ zavelel Pančenko, zasaženého Tanu, který nemohl vstát, zvedl ze země a dovlékl až do protileteckého krytu. Zároveň s ním se do krytu nacpalo dalších asi třicet lidí. Poslední rychle zavřel dveře. Mezitím na základnu dopadaly další rakety, ostatní takové štěstí neměli, protože kryt byl na základně jen jeden. Během pěti minut dopadlo na základnu více, než sto raket, většina Ruského vojska byla zdecimována. Rakety odpalovali stroje RM vz. 010. Šlo vlastně o klasické kaťuše, na povozku Tatry T-820, stroje to byly na výrobu levné a parádně účinné. Po bombardování vylezl plukovník i ostatní z krytu. Desátník Tana bohužel svým zraněním podlehl. Plukovníkovi se naskytl strašný pohled, jeho skvělé jednotky byly naprosto zdecimovány. Plukovníkovi zachrastila jeho krátkovlnná vysílačka u pasu. ,, Plukovník, co se děje?“ z vysílačky se ozval ustrašený hlas ,, Tady skupina 3, Češi zahájili po celé frontě ofenzivu. 8. Tankový pluk byl eliminován, naše pěchota opouští své pozice po celé linii.“ ,, Cože, každý kdo zběhne ze své linie půjde ke zdi! Rozumíte mi? Ke zdi!“ ,, Ano pane, rozumím trojka konec.“ Parchanti zasraný, rozzuřil se plukovník, pár střel a už chtějí utíkat. Zbabělci.