Anaefové - VI. kpt.

K Jotyho úlevě se les konečně přiblížil a drak s Anaefkou se rozhodli na chvíli utábořit a ke kouzelníkovu nadšení i poobědvat, protože Ean se podařilo zastřelit zajíce.
"Já jdu pro dříví." řekl Joty a vyhrnul se do lesa.
"A já ho letím hlídat, nebo se ještě ztratí." Ean jen kývla a vydala se také do lesa. Vybrala si dobrý směr, našla hned celou padlou soušku a několik velkých hříbků, a tak se s úlovkem vydala zpátky na jejich tábořiště. Geirn už tam seděl a díval se na cestu, kterou přišli. Joty nikde. Ean položila houby, pustila soušku z ramene a zadívala se na Jerryho.
"Neříkal si, že budeš hlídat Jotyho? Už teď se určitě ztratil." Drak se otočil a podíval na Ean. A ta poznala, proč se jí zdál zvláštně modrý. Nebyl to Geirn.

Dívka ztuhla, jakoby hypnotizována drakem. Teprve nyní si uvědomila, že zlatavá barva tohoto draka přechází do modra, a ne do zelena jako u Geirna. Zacouvala. Tenhle drak nevypadal tak přátelsky jako Jerry. Byl jakoby majestátnější, moudřejší, starší.
"Geirne, prosím, vrať se." pomyslela si, protože kdyby se drak rozhodl k útoku, nemá šanci.
"To bude ještě chvíli trvat. Právě se baví tím, že pověsil Jotyho na strom a ten neumí slézt dolů." Ean nepřekvapila drakova odpověď na nevyřčenou otázku ani obsah odpovědi, přesto jí ale z toho nebylo nejlépe. Její nejistotu ještě zvýšil přílet dalších dvou draků. Jeden byl rubínové barvy, druhý tmavě modrý. Ten první, nazlátlý, se ani neotočil a jen prohlásil:
"Je to ona. Nebo alespoň Jerry si to myslí."
"Nejsem si jistý, jestli zrovna Jerry je schopen …" pokusil se zapochybovat tmavě modrý, ale rubínový ho přerušil.
"Geirn je nejstarší a nejmoudřejší z nás, i přes jeho, hmmm, úchylky."
"Úchylky?" pomyslela si Ean. "Jaké úchylky to měl na mysli? Geirn přeci není ÚCHYLÁK?!"
"Cizí rozhovory se neposlouchají." napomenul Ean zlatý drak.
"Tak mluvte tišeji, nemůžu za to, že nejsem hluchá." pomyslela si Anaefka než si uvědomila, že draci na ní poznají, co se jí honí hlavou. Ti se ale tvářili, jako že nic neslyšeli.
Vypadalo to, že se dále o něčem baví, jejich slova ale byla skryta clonou tak silné magie, že ji Ean nebyla schopná prolomit a ani se o to moc nepokoušela.

Za Ean něco párkrát ruplo. Vedle ní stál náhle Joty s Geirnem.
"Jak jste mě tu našli?" optal se Jerry, ale vypadalo to, že odpověď na otázku znal.
"Neodpovídal jsem na žádný z vašich magických dotazů."
"Další draci! To je úžasný! Draci! Já …" Joty ihned zmlkl, zasažen Eaniným pohledem a nasadil výraz typu "já nic, já jen hloupý kouzelník". Tři příchozí draci si přeměřili nejprve Jotyho, po té Geirna a pak znovu Jotyho.
"Teda Jerry," řekl ten tmavě modrý, "tohle snad ani nemyslíš vážně."

***

Před jedním z mnoha identických lesů Putujícího stála malá a osamělá skupinka. Zato byste si mohli být jistí, že podobnou skupinku už nikde nenajdete. Tvořili jí totiž čtyři draci, Anaefka a kouzelník. Pojďme se podívat, co že si to povídají.

Zdá se, že nic. Až nakonec jeden z draků, ten namodralé barvy promluvil.
"Nejsem si vůbec jistý, Jerry." řekl a zadíval se na Ean a na Jotyho. "Tohle by mohla být Elysea, to pozná jen paní Severních ostrovů, ale tohlecto?" To tohlecto byl Joty. Vypadal velice nesvůj. Ostatně to Ean taky. Přítomnost tolika draků je už sama o sobě dost deprimující, a to, že ani jeden z těch dvou nevěděl, o čem se to vlastně draci baví, jim taky zrovna moc nepozvedlo náladu.
"Nevidím důvod, proč by to nemohl být on." Bránil se Jerry. "Ale Paní nám to určitě řekne. Ostatně, co je na Jotym tak špatného? Je to docela milý kluk!" Ean málem otevřela pusu dokořán, protože tohle prohlášení od Geirna fakt nečekala. Joty měl dojem, že špatně slyší.
"Vžyť je to úplnej cvok!" neudržel se tmavě modrý.
"Ostatně, vůbec to nemusí být kouzelník. Je to jen pravděpodobnější. V tom případě bych ale myslel na někoho inteligentnějšího."
"Ale já jsem kouzelník!" vyhrkl Joty, který smysl drakovy věty zjevně nepochopil. Drak si ho nevšímal.
"Dovedu je tam, kam mají dojít." oznámil Geirn a vypadalo to, že tím končí debatu. "Paní už bude vědět co s nimi. A jistý Denego, Elf, se mnou ohledně Elysey taky souhlasí." Vypadalo to, že se draci zarazili.
"Denego? Ty myslíš tahovýho toho tamtoho?"
"Jo."
"Eeee ...." Drak jen něco zamručel a kývl na ostatní. Všichni bez rozloučení vzlétli a brzy zmizeli.
Naše skupinka je pozorovala.
"Geirne? Já se nejmenuji Elysea, obecně se tvrdí, že žádné Severní ostrovy neexistují, natož nějaká Paní, Joty je obyčejný kouzelník a já nevidím důvod pro to, abys nás kamkoliv vedl. A proč se tolik zarazili při vyslovení Denegova jména?"
"Proč ti říkali Elysea, to ti vysvětlí Paní, která existuje, stejně tak jako Severní ostrovy, jak brzy zjistíš. Pokud se nemýlím, tak Joty je sice úplně obyčejně hloupý kouzelník, ale s neobyčejnou budoucností a proč vás vedu, kam vás vedu, možná zjistíte na místě. Co se týče Denega ..." drak se odmlčel a vypadalo to, že přemýšlí, co říct a jak to říct. "Denego je ... ehm ... známe ho. Jeho myšlenky jsou, řekněme, zvláštní. Proto od Elfů musel odejít. Dříve se jmenoval jinak, ale význam jeho nynějšího jména mluví za své."
"A co znamená?"
"Dočkej času. Na Severních ostrovech to pochopíš.