Chrám Tří sester - 3

Chrám Tří sester - 3

Roan dovedl Ildsis do sklepení pod chrámem. Vlhký prostor se dívce vůbec nezamlouval, ale momentálně jí více zajímalo co se stane dál.
Vešli do jediných dveří, které ve sklepení byly.
Ocitli se ve vlhké místnosti poměrně malých rozměrů. Ve jejím středu bylo křeslo sloužící jako trůn a na něm seděl muž zahalený v plášti.
"Pane, máme tu tu dívku," uklonil se muž, který jí zabránil utéct z kaple.
"Ano Jeneku?" odpověděl mu podivný vlas. "Přiveď mi ji ukázat blíž, Roane," kývl rukou před trůn.
Roan tam došel i s Ildsis a hlavou naznačil úklonu.
Ildsis vzhlédla a dívala se do tváře schované maskou. Otvorem pro oči si ji měřily dvě skoro černé oči. Šel z nich strach.
Daren si ji chvíli prohlížel.
"Ano. To je ona," řekl potom tichounce. "Zavřete ji a hlídejte! Nesmí utéct! A pátrejte dál!" rozkázal Daren.
Roan ji znovu uchopil za ruku a odvedl z místnosti zpět do chodby. Zmáčk nějakou cihlu a stěna před nimi se rozestoupila.
Proti nim se objevila uzounká chodbička osvětlená pochoďmi připevněnými na zdi.
"Co se mnou chcete teď udělat?" zeptala se Ildsis Roana.
"Nějakou dobu tu zůstaneš. Co potom s tebou bude, to nevím," seznámil ji Roan s tím co už věděla.
Chodba se pomalu rozšířila a po stranách se objevovaly dveře.
Roan ji do jedněch z nich zavedl. Ocitli se v pokojíčku podobném tomu, jaké byly nahoře v chrámě. Malá místnůstka s postelí, jednou těžkou židlí a svícemi na zdi.
Posadil ji na židli, zamkl dveře a vyndal klíč, který si pověsil na krk. Potom si lehl na postel a zadíval se do stropu.
Ildsis se zvedla.
"Zůstaň tam kde jsi," varoval ji potichu.
Dívka si tedy znovu sedla a zadívala se na Roana.
Musí přeci usnout. Musí! Potom mu vezme klíč a zkusí utéct.

Čas se neskutečně vlekl a Ildsis se rozhlížela po místnosti. Znovu a znovu si prohlížela vlhké šedé zdi. Každou chvíli zabloudila pohledem k Roanovi, ale ten se stále díval do stropu.
Konečně.... konečně zavřel oči a jeho tělo se jaksi uvolnilo.
Ildsis pomalu vstala a přistoupila k Roanovi.
Ten pootočil hlavu, ale oči měl stále zavřené.
Ildsis se opatrně natáhla a vzala za šňůrku na které visel klíč od místnosti.
Jen se ho dotkla, vymrštil Roan ruku a chytl ji pevně za zápěstí. Upřel na ni své zelené oči.
"Myslím, že jsem ti řekl, abyses ani nehnula ze židle."
Dívka se pokusila zacouvat zpět k židli, ale Roan jí stále svíral zápěstí.
Postavil se a shlížel k ní.
"I kdybysis odemkla, nedostaneš se dál, než pár kroků. Po chodbě se neustále někdo pohybuje. Zadržel by tě."
"Třeba ne," odsekla.
"Ale ano," zasmál se Roan. Sevřel jí zápěstí ještě pevněji a otočil se ke dveřím. Odemkl a vyšel i s Ildsis na chodbu.
Nikde nikdo nebyl.
Ildsis na něj s povytaženým obočím pohlédla.
"Chrisi!" zavolal Roan. Okamžitě se vedle nich objevil asi sedmnáctiletý mladík se světlými vlasy a zvláštníma modrýma očima.
"Ano Roane?" zeptal se.
"Jen chci dokázat tady Ildsis, že nemá šanci utéct."
Chris si ji prohlédl.
"Takže tohle je Ildsis? Dcera... Které z nich?"
"Panadrie."
"Cože?" zeptala se Ildsis.
"Že jsi dcera Panadrie," řekl Chris a sledoval Roana.
"Já jsem, ale dcera Neli MacFinnové," namítla Ildsis.
"Ta je také Panadriina dcera."
"Myslíte potomek!" dovtípila se Ildsis. "Ale já v rodokmenu žádnou Panadrii nemám. Kdo je to?"
"Jedna ze sester," odpověděl stroze Roan.
"Jakých sester? Myslíš těch sester, co zmizeli při napadení chrámu? Když jste ho vy a Daren napadli?"
"Myslím, že už bylo dost otázek!" Roan ji strčil zpět do místnosti a zamkl za ní. Sám zůstal venku s Chrisem.