Chrám Tří sester - 4

Chrám Tří sester - 4

"Je pěkná," poznamenal Chris s pohledem upředým na dveře za kterými zmizela Ildsis.
"Hm," zabručel Roan a vydal se chodbou pryč.
"Copak je?" dohnal ho Chris a pobaveně se usmíval.
"Nic. Jenom přemýšlím co s ní vlastně má Daren v úmyslu."
"Jo, tak to nevím. Ale máš pravdu, že by to byla poměrně zajímavá informace," zakřenil se.
Oba došli k jedněm dveřím a otevřeli je. Ocitli se v místnosti se dvěma postelema. Na každé spala jedna dívka.
"Vstávejte!" křikl Roan. Dívky se posadily a podívaly se na ně.
"Co..." začala jedna z nich.
"Jdete uklízet," přerušil ji Roan.
Dívky s povzdechem vstaly a vyšli za Roanem a Chrisem z místnosti.
Z jiného pokoje si vzaly kyblíky a hadry a začaly vytírat chodbu.
"Ta Anselina je hezká," poznamenal Chris. "A má oči jen pro tebe Roane."
Roan se otočil na Anselinu. Byla menší postavy s rusými vlasy ke kolenům.
"Hm."
"Co se ti na tom hm, prosim tě líbí?" protočil Chris oči.
"Hm."
"S tebou dneska vážně neni řeč!"
"Hm. Musíme vymyslet kde by mohla být ta další holka. Už to nebudeme mít tak snadný. Budeme muset ven z chrámu."
"Vážně? Už jsi tam venku někdy byl?" zeptal se Chria se zájmem.
"Jo. Ve vesnici když jsem hledal Ildsis."
"Jaký to tam venku je?"
"Hm... Docela hezký."
Od té doby co se Daren a jeho přívrženci museli skrýt, skoro nikdo nevycházel ven. Daren nikdy a jeho muži jen občas. Když museli sehnat jídlo nebo měli jiný úkol.
To však nebylo moc často. A když už, tak chodili ven ti starší a zkušenější. Chris byl ještě hodně mladý.
"A vzal bys mě s sebou, že jo?" zeptal se Chris.
"Jasně," kývl Roan a usmál se na svého nejlepšího kamaráda.
"Ty máš stejně štěstí. V osmnácti ses dostal poprvé ven a získal si Darenovu přízeň. Teď je ti dvacet pět let."
"Hm..."
"Víš co, já jdu..."
"Hm..."
Chris se odpojil a Roan zamířil k pokoji.
Nemohl dostat myšlenky od Ildsis. Byla velmi hezká. Co s ní ale chce ten Daren udělat?" vrtala mu otázka stále hlavou.
Odemkl a vešel do pokoje.
Ildsis seděla na zemi, hlavu si opírala o postel a spala.
Vlasy se jí zlatě leskly v záři svíček.
Zamkl, sklonil se k ní a odhrnul jí vlasy z tváře. Měla ji vlhkou od slz.
Zhluboka si povzdechl, zvedl ji do náruče, položil na postel a přikryl.

Ildsis se probudila a posadila se.
"Ahoj, konečně ses probudila," ozval se vedle ní Roan.
Dívka se polekaně přitiskla ke zdi.
"Neboj se," povzdechl si. "Nechci ti ublížit. Mám na tebe jenom dávat pozor než přijde čas a Daren udělá to co chce."
"A co chce?"
"To nevím. Ale zajímalo by mne to. Možná víc než tebe," usmál se.
"To pochybuji, protože se to bude dít se mnou. Je to moje budoucnost a já nemám tušení co mne čeká." Po tváři jí sklouzly dvě slzy.
"Ildsis, chci abys mne teď poslouchala..."
"Ano?"
"Pokud budeš dělat všechno tak jak ti řeknu, možná se odtud dostaneš."
"Jak to?"
"Víš... nemůžu ti to říct. Místo toho ti povím jeden přběh..." sedl si Roan vedle ní na postel.